Stres v Tokiu mi pomáhal, vzpomíná para lukostřelkyně. Teď se těší do Paříže

Do olympijských her v Paříži zbývá přesně sto dní, měsíc po nich ovšem startuje další velká akce, paralympiáda. Na ni už se kvalifikovala i lukostřelkyně Šárka Pultar Musilová, která by ke třem medailím z Ria a Tokia ráda přidala další. "Ale nejvíc se do Paříže těším na české fanoušky," říká v rozhovoru pro iDNES.cz
Život se jí změnil v létě roku 2010, když v devatenácti letech uklouzla na mokrých schodech a při pádu si porušila míchu. Od té doby je Pultar Musilová na invalidním vozíku, k rekonvalescenci a přijetí jí pomohl právě sport.
"Člověk najednou cítí, že je mezi svými," vypráví 33letá lukostřelkyně, která má doma dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili z paralympiády. V brazilském Riu společně s Davidem Drahonínským vybojovala třetí místo ve smíšeném družstvu, v Tokiu skončil český pár dokonce druhý. Stejné umístění brala Pultar Musilová v Japonsku i v kategorii žen.
Čeká vás tedy už třetí paralympiáda.
A moc se na ni těším. Hlavně proto, že v Paříži konečně můžeme mít české fanoušky. Protože Rio, kde jsem byla poprvé, bylo hodně za vodou, tam se moc Čechů nevydalo. A co si budeme nalhávat, Tokiu vzalo kouzlo, že tam diváci nemohli být vůbec. Takže doufám, že při paralympiádě v Paříži nás konečně čeká skvělá atmosféra.
Jak vzpomínáte na předchozí hry?
Musím říct, že každé pro mě byly svým způsobem speciální. Rio samo o sobě bylo kouzelné, ale je to svět, kde není střední třída. Viděla jsem tam extrémní rozdíly. Na jednu stranu to byla škoda, na druhou...