Jak to dělají jinde

Aneb studijní cesta do Švýcarska ukázala, že to jde i bez testování metodou pokusu a omylu.

Koncem minulého roku jsme se s dalšími 4 zaměstnanci Života bez bariér, z.ú. vydali na studijní cestu do Švýcarska, kterou pro nás zorganizovali naši partneři ze švýcarské organizace Pro Infirmis.

Část studijní cesty jsme strávili návštěvou švýcarských sociálních podniků. Sociální podniky zaměstnávají zdravotně postižené nebo lidi s jiným sociálním znevýhodněním. Oproti standartním firmám nejsou tyto podniky nijak zvýhodňovány a jejich výrobky a služby musí být vysoce kvalitní, aby dokázaly obstát v tvrdé konkurenci. Zisk sociálních podniků je zpravidla investován zpět do jejich rozvoje a není rozdělován mezi vlastníky. Švýcarské sociální podniky, které jsme měli možnost navštívit, například  Band-Genossenschaft, či VEBO Genossenschaft nás doslova ohromily.

Tyto podniky zaměstnávají stovky lidí se zdravotním postižením v mnoha oblastech výroby a služeb. Zpracování dřeva, kompletační práce pro potravinářský průmysl, plnící práce pro farmaceutický průmysl, ruční práce obrovských objemů pro tiskárny a zásilkové služby, prádelny, jídelny, a další.

Na obrovských plochách obsluhují s pomocí vyškoleného personálu zdravotně postižení ty nejmodernější stroje a zařízení, v rámci velkého množství rozličných pracovních úkonů mají možnost pravidelně střídat pracovní místo tak, aby i jejich práce byla rozmanitá. V těchto podnicích pracují ve Švýcarsku opravdu velice těžce postižení lidé, které u nás často nepovažujeme za práceschopné, a proto tráví svůj čas v denních stacionářích, či jiných sociálních zařízeních, kde se jim sice dostává maximální podpory, ale neuvažuje se u nich o tom, že by bylo možné je zapojit do běžného pracovního procesu.

Zaměstnanci  s Downovým syndromem, po mozkové obrně a další lidé jsou ve Švýcarsku díky své práci hrdými a sebevědomími členy společnosti. Pokud se jejich zdravotní stav zhorší, mohou na určitý čas využít odpovídající sociální služby, avšak jakmile u nich dojde k obnově jejich schopností, je jim opět dána možnost „chodit“ do práce.

Každý uchazeč o zaměstnání má možnost strávit až půl roku na pracovištích zabývajících se pracovní diagnostikou. Zde se přesně určí schopnosti a dovednosti, preference, limity a omezení, která se u zdravotně postiženého musí vzít v úvahu při výběru vhodné práce a pracovního prostředí. Právě důraz kladený na výběr vhodné pracovní činnosti je zárukou toho, že je zdravotně postižený schopen se danou práci naučit a uspokojivě ji zvládat. Není tedy vystaven metodě pokusů omylů, kterou někdy zažívají při hledání vhodného zaměstnání naši zdravotně postižení.

Možnost vidět zaměstnávání zdravotně postižených nastavené jinak pro nás byla velice užitečná. Získané poznatky a podněty určitě promítneme jak do organizace práce našich chráněných dílen, tak do rozvoje služby sociální rehabilitace, která zdravotně postižené na zařazení do pracovního procesu připravuje.

Naše cesta do Švýcarska byla podpořena z Fondu Partnerství, Programu švýcarsko-české spolupráce, kterému tímto děkujeme. Zajímavé fotky a další informace naleznete na stránkách projektu http://zbb.cz/svycarsko.
 
Olga Banýrová
Život bez bariér, z.ú.

Klíčová slova: