Když masmédium mystifikuje neznalou veřejnost, není to dobré

redaktor a host ve studiu v rozhlase, ilustrace

Pokud uvádí nějaké masmédium klamavé informace, není to vůbec dobré. Nebýt toho, že jsem se všiml, napsal jim a opravili si to, mystifikovali by veřejnost i nadále.

Dělám monitoring médií na www.helpnet.cz a narazil jsem na článek o tlumočnících znakového jazyka.

 

Článek začínal úplným nesmyslem. Cituji:

Napadlo vás někdy, co byste dělali, kdybyste přišli o sluch? Abyste se domluvili, nejspíš byste se naučili znakový jazyk. Ten ale mnoho lidí nezná. Hodilo by se vám proto využít služby tlumočníků.

 

Domluvili s kým? O sluch jsem přišel ve věku 40 let a nadále normálně mluvím (tak, jako všichni okolo - manželka, přátelé, na poště, na úřadu…), jen potřebuji sdělení v písemné podobě. K tomu nejvíce využívám aplikaci „Okamžitý přepis“ v tabletu, který převádí pomocí strojového rozpoznání řeči, mluvu do písemné podoby.

A zrovna tak se nemůže stát, že třeba babička, která přichází vlivem věku o sluch, se jednoho krásného dne probudí, zapomene svůj mateřský jazyk (češtinu), zapomene mluvit a začne se svým okolím komunikovat ve zcela cizím (znakovém) jazyce, kterému nikdo z rodiny nerozumí.

Znakový jazyk totiž nemá s češtinou vůbec nic společného. Je to zcela samostatný jazyk, s vlastní gramatikou a pravidly, jako je samostatný jazyk, třeba čínština.

Myslet si (a mystifikovat neznalou veřejnost), že když někdo přijde o sluch dejme tomu ve středním věku a později, že automaticky ovládá znakový jazyk, je podobné, jako myslet si, že když Čechovi amputují nohu, že se najednou naučí a komunikuje finsky (ani by mu nikdo v okolí nerozuměl).

Ano, primárním jazykem lidí, kterým bylo přivlastněno slovo „neslyšet“, je znakový jazyk, protože se narodili, nebo o sluch přišli před osvojením si mluvení a češtiny.

Podle „věrozvěstů“ z Ameriky však nejsou lidé, kteří neslyší (třeba já) a je jim mateřským jazykem čeština neslyšící. Takže to je bez uvedení, komu je mateřským jazykem jazyk znakový mystifikace, jelikož potom si neznalá veřejnost myslí, že každý, kdo neslyší, ovládá znakový jazyk - že je jeho mateřským.

Podle mě tohle tenkrát vzniklo špatným překladem. Překlady (Google Translator):

sluch - hearing

slyšící - hearing

neslyšet - not hear

neslyšící - deaf

Všimněte se, že neslyšící se nepřeloží jako „not hearing“. Jenže tohle už nikdy nikdo nenapravil, jelikož mnohým vyhovuje, ohánět se půl milionem lidí s postižením sluchu a uvádět druhou stranu v omyl, že všichni potřebují tlumočení do znakového jazyka a dokonce že neumí česky.

Překlad xariant slot „neslyšet“ v Google Translator.
Překlad variant slov „slyšet“ a „neslyšet“ v Google Translátoru.
 

Mě osobně se už párkrát stalo, že jsem někam přišel a řekl něco jako (mluvím normálně): „Dobrý den, neslyším a potřebuji sdělení v písemné formě. Můžete mi prosím třeba psát na monitoru ve Wordu, velkým písmem, abych to na dva metry přečetl.“ Oni však mé sdělení zcela ignorovali a šli mi shánět tlumočníka do znakového jazyka, protože si asi mysleli, že bych psanému textu stejně nerozuměl.

Aby nebyla veřejnost mystifikována, bylo by bezva uvádět, že znakový jazyk je mateřským (a komunikují v něm) zhruba dvěma procentům lidí s postižením sluchu (v ČR 10-15 000) a ostatní 98 % lidí s postižením sluchu v České republice, komunikuje česky.

Vím, že v článku nemystifikují úmyslně, že se sami asi stali obětí mystifikace.

Nedovedu si totiž nijak vysvětlit, že na to tlumočníci, s nimiž byl rozhovor, redaktorku neupozornili. Článek před zveřejněním asi viděli. Nebo že by úmyslně?

Klíčová slova: