Dovolte mi, abych se s vámi podělila o zážitek se svým mobilním mluvícím telefonem.
Jsem velmi ráda, že se tyto pomůcky v našem státě začaly prodávat, protože nám zrak postiženým mnohdy usnadní těžké situace, se kterými se v životě bohužel setkáváme.
Jednou jsem jela autobusem a měla jsem nastaveno jako vyzvánění kohouta. Volala mi maminka a kohout se ozval. Najednou se řidič ptá. Prosím, kdo tady má zvíře a neplatil za něj jízdné?
Já jsem mlčela a v klidu jsem hovořila dál. Jakmile jsem zavěsila, uvědomila jsem si, že řidič zřejmě slyšel zvuky mého vyzvánění a proto jsem vstala a šla se mu omluvit. On se na mně jen koukal a povídá. Paní, to jistě nebylo od vás, takové nevyzvání, ale já že mu to předvedu, tak jsem jela s ním až na stanoviště. Tam si na mě udělal chvíli čas a já mu vyzvánění ukázala. Začali jsme se oba usmívat.
Také mi mnohdy telefon umožní více být v kontaktu s okolím a to tak, že si mohu více napsat SMS, či být v kontaktu přes internet. Hodně jej také využívám jako organizér k zápisu různých úkolů.
To byla má úsměvná příhoda a touto cestou bych všem pracovníkům chtěla popřát mnoho zdraví, protože je vzácné, štěstí protože je krásné, hodně radosti a žít aby za to stálo a krásných příhod, aby nebylo málo.