Nejsem už zrovna nejmladší. Celý svůj život jsem byl v kontaktu s lidmi, ať už to bylo prostřednictvím telefonních linek, které jsem ve svém povolání telefonisty hojně "provětrával," nebo při osobním setkávání s přáteli i členy organizace nevidomých, kterou jsem dlouhá léta vedl.
Dnes se už jen těžko pohybuji po vlastním bytě, ale kontakty s přáteli jsem naštěstí rušit nemusel. Samozřejmě díky telefonům, které, přes jejich překotný vývoj, jsou stále použitelné i pro nevidící osoby. Jó technika, to je moje. Celý život jsem se o ni zajímal. Přiznávám, částečně i proto, že se na mě často obraceli členové naší organizace s nejrůznějšími dotazy na to, jak si i bez zraku co nejvíc usnadnit život.
Krok s překotným vývojem techniky s úpravou pro nevidomé se snažím držet dodnes. Jde mi to ale čím dál tíž. Veškerou práci na PC je nutné zajistit prostřednictvím klávesnice. To předpokládá se učit stále nové a nové klávesové zkratky, které jsou jiné pro práci s textem, jiné pro práci s poštou a zase jiné v dalších aplikacích. A když už se nějaká aplikace doladí na míru hlasovému výstupu, tak přijde nová aktualizace a můžeme se začít učit od začátku. Ach jo.
A pak jsem se o něm dozvěděl. Říkají mu FriendlyVox. Je to cloudová služba, kde prý nevidomý mají přednost.
„Co je to? Jak to funguje? Bude to mluvit s našimi odečítači?“ Takové a podobné dotazy byly kladeny provozovatelům služby. A odpověď?
"Pro práci s FriendlyVoxem není potřeba žádný speciální software. Stačí k tomu běžný počítač s nainstalovaným prohlížečem Google Chrome a s přístupem k internetu," zněla odpověď.
Vás by taková informace nezaujala? Mě tedy rozhodně ano. To se přece musí vyzkoušet.
A tak spouštím Chrome a zadávám jednoduchou adresu https://friendlyvox.com. A už mě syntetický, dobře srozumitelný hlas naviguje a ve třech krocích spolu během několika sekund doinstalujeme doplněk FriendlyVox. A pak už mě vyzývá ke stisku klávesy F2 pro hlavní nabídku.
A už se otevírá. "Jeje, tady je toho na výběr."
Jako první je přístup k poště. Hmm, ale tady bych se musel zaregistrovat, takže až později. Zvědavost mě žene rychle dál. Níže jsou mi nabídnuty zpravodajské portály Novinky, i-dnes a Blesk, dále pak Lidové noviny, MF dnes a "hele, Sport. To mě zajímá."
Tak si čtu a čtu a ani si neuvědomuji, že vlastně ani nemusím přemýšlet o nějakých speciálních zkratkových klávesách, protože pro většinu běžné práce mně stačí intuitivně používat jen kurzorové šipky, enter a escape.
"Hele, tady je i vyhledání spojení. To musím taky zkusit, protože mně to dosud využívané po poslední aktualizaci s mým WinMonitorem přestalo mluvit. No, bezva. A bez reklam. To je paráda."
Už to bude rok, co jsem takhle začal experimentovat. Od té doby jsme se s FriendlyVoxem hodně spřátelili a veškerou poštu, zprávy z denního tisku, webových portálů, Wikipedie atd., mi dnes přináší právě on. A nenechal mě na holičkách ani ve chvíli, kdy mi "klekl" můj ozvučený počítač.
"Mohl bych si půjčit Tvůj notebook," když budeš ve škole?" Ptám se své vnučky Aničky.
"Ale dědo, k čemu Ti bude, když v něm nemám ten Tvůj Winmonitor?" Ptá se udiveně.
"Ale Chrome tam nainstalovaný máš, ne?" Ptám se zase já.
"Jo, ten používám."
"Tak mi, prosím, dej na plochu jeho zástupce.“ Pak si jej ještě trošku upravíme a je to.
Druhý den, když vnučka odešla do školy, spouštím její notebook, naslepo tisknu ctrl F a za chvilku je tady. Kamarád FriendlyVox s novou poštou a spoustou novinek. Díky němu jsem nepřišel o žádné očekávané informace ani v době, kdy mi technici z AC Designu opravovali ten můj "stolák.“
"No, jak povídám, SKUTEČNÝ PŘÍTEL."