L, PT, NAD, FLTC, to je první básnička, kterou si pamatuji. Vlastně pardon! To jsou první písmena z tabule pro kontrolu zraku. Nyní se používají jiné sestavy, ale…
Další z prvních vzpomínek je informace, že nebudu vidět. Pro dítě to takové trauma nebylo, jenže kolem puberty hodně kritická situace. Nebude vysoká škola, kdo ví, zda nějaká práce.
Naštěstí zrak tak nějak byl milostiv a odporoučel se poměrně pomalu. Po období nejistot se objevily první počítače. A potom přišel ten zázrak. Plakat se mi chtělo. Ono to mluví! Fakt mluví. Z počátku velmi náročné na poslech, ale nyní? Dnes je to věc normální.
Uteklo pár let, a co si díky takové technice dovolíme, to mne opět samého udivuje. Už jsem „dozrál“ a jsem jen s malými zbytky zraku. Až do starobního důchodu jsem mohl pracovat, být užitečný. Technika pomohla na cestách i při sportování. Prostudovat či vytvořit dokumenty, přečíst a i napsat knihu dokážu. Mobil mne provází denním životem spoustou rad a informací, zajistí komunikaci, naviguje v prostoru. Jistě, auto zatím řídit nebudu, ani spoustu dalších věcí nedokážu. Ale!
Kupříkladu i fotím, natáčím videa a sám si je střihám a ozvučím. Výhodou je, že jsem viděl. Kam zamířit objektiv není takový problém. Navíc ten můj mobil mi řekne kde je obličej, kam se mám posunout. Příroda se fotí lépe, je velká. A udržet vodorovně mobil mi pomůže malý program, který tikáním upozorní, když mobil nakloním. Udržet jej ve svislé poloze pak pomůže držák na mobil se závažím dole. Ten nedovolí jej naklánět.
Fakt je, že malinko musí pomoci vidící, ale jen s tím, že mi vyhází nepodařené fotky. Občas se ten vidící do mne pustí, že si z něj dělám legraci, že není co vyhazovat. No tomu nevěřím, sám bych toho jistě smazal mnoho… Genius rozhodně nejsem. Vše ostatní už je na mojí zručnosti. Musím si pamatovat, jak šly události za sebou, a videa pak střihnout dle zvuku.
Oskara za kameru asi nezískám, ale to podstatné se zřejmě zachytit dá. Tak se můžu podělit o své zážitky s ostatními. Obzvláště se bavím s úpravou a střihem zvuku. To pro změnu na počítači. Tam se stydět nemusím téměř vůbec. Nu a spojit obraz a zvuk v jeden celek je opět realizovatelné díky té přístupné technologii pro nás nevidomé.
Co dodat? Počítač, mobil a odvaha mě vrátily do života naplno. A cílem pro mne není chlubit se, ale touto cestou poradit, připomenout zajímavé akce. Na Internetu podobně postiženým přiblížit, že naše možnosti jsou dnes obdivuhodné. Bude jen na nás, jak se s tím popasujeme. Plakat už nemusíme, i když, pravda, takový vydařený dokument či skvělá pracovní nabídka, ty slzu radosti uronit dokážou!?!
P.S.
Přes 60 mých videí na Youtube je dokladem, že to jde.