Celkem 40 tlumočení u lékaře, 6 tlumočení na úřadech, 4 tlumočení při hledání zaměstnání a 5 dalších tlumočení. Taková byla pracovní náplň za letošní leden a únor Moniky Boháčkové, tlumočnice českého znakového jazyka. Spolu s dalšími kolegyněmi denně vystavuje své zdraví v první linii. A ohrožuje tím nejen sebe a své neslyšící klienty, ale také svou rodinu.
Až čtyři tisícovky lidí dostanou šanci získat zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek v rámci sdíleného pracovního místa nebo generačního tandemu. Projekt s názvem „Podpora forem flexibilního zaměstnávání“, zkráceně FLEXI, spustil nově Úřad práce ČR (ÚP ČR) a poběží až do 30. června 2023. Spolufinancuje ho Evropský sociální fond prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a počítá s příspěvkem i pro zaměstnavatele, kteří taková místa vytvoří.
Na zástupkyni ombudsmana Moniku Šimůnkovou se v minulém roce obrátily neziskové organizace zastupující práva neslyšících. Upozornily ji, že hlavní zpravodajská relace České televize – Události – není dostupná v archivu ČT ve znakovém jazyce. Znakový jazyk je přitom mateřským pro tisíce lidí v České republice a tito lidé mají právo na přístup k informacím v tomto svém primárním jazyce. Zástupkyně se proto obrátila na ředitele ČT Petra Dvořáka, který jejímu doporučení i přes technické problémy vyhověl a Události jsou od 1. března přístupné také v archivu ve znakovém jazyce.
Zaměstnanci v sociálních službách, včetně zdravotnického personálu, si mohou sáhnout na mimořádné odměny. „V období, kdy musejí čelit obrovskému tlaku, si to rozhodně zaslouží,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), jejíž návrh na dofinancování sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19 dnes schválila vláda. Zařízení dostanou, kromě financí určených na odměny, i peníze na pokrytí zvýšených nákladů v souvislosti s epidemií. V mimořádném dotačním titulu je vyčleněno zhruba 6,4 mld. Kč.
Bolestí zad, vyšším tlakem a zvětšováním břicha – takto se začala paní Beátě (50) postupně ozývat nemoc, která potkala její maminku, babičku a nyní i syna. Takzvaná polycystická choroba ledvin autosomálně dominantního typu (PCHLAD) se v České republice týká přibližně 5 000 lidí. Je nejčastějším dědičným onemocněním ledvin. Na nemoc a možnosti léčby upozorňují ve Světový den ledvin (11. března) odborníci z České nadace pro nemoci ledvin.
Na díru v pravidlech pro povinné testování na Covid-19 v sociálních službách upozornila dnes Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Podobně jako u očkování ministerstvo zdravotnictví zapomnělo na pracovníky, kteří za svými klienty docházejí do domácího prostředí nebo se pohybují na ulici. Zástupci AVPO ČR proto žádají vládu a ministerstvo zdravotnictví, aby pravidla povinného testování zpřesnili a doplnili o zbývající zaměstnance pracující ve všech typech sociálních služeb.
Desetitisíce pracovníků v sociálních službách, kteří docházejí za klienty do domácností, nemohou být v současnosti očkovány proti Covid-19. Důvodem je vládní systém, který sice část sociálních pracovníků zejména z pobytových služeb do prioritní skupiny určené k očkování zařadil, zcela ale pominul lidi, kteří se pohybují v terénu nebo poskytují ambulantní služby. Asociace veřejně prospěšných organizací ČR nyní burcuje vládu, aby seznam co nejdříve upravila.
Diakonie ČCE, jeden z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v ČR, zveřejňuje výsledky průzkumu, který mapuje, jak pandemie ovlivnila podobu práce v sociálních službách a pomoc sociálně ohroženým osobám.
Projekt Kaleido přinesl virtuální zážitky tvořené na míru pro seniory do 40 zařízení sociálních služeb po Česku. Ta během 4 měsíců sbírala data o vlivu virtuální reality (VR) na zdraví a pohodu seniorů. Senioři si virtuální cestování opravdu užívají a výlety je dokáží fyzicky i psychicky aktivizovat. Ukázalo se, že VR může pomáhat i u lidí s demencí či fyzickým handicapem a mít tak pro sociální péči obrovský přínos.
Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Olomouce proto vytvořili sadu cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy. Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.