Velmi často se slyšící lidé domnívají, že pokud někdo neslyší, automaticky komunikuje ve znakovém jazyce. Je to kvůli neznalosti problematiky. Znakový jazyk je samostatný jazyk s vlastní gramatikou a pravidly.
I neslyšící lidé si mohou užít hudbu a mít celistvý zážitek z koncertu. Zprostředkovat jim ho mohou tlumočnice a tlumočníci do českého znakového jazyka, kteří se věnují uměleckému tlumočení. Nejslavnější uměleckou tlumočnicí na světě je tlumočnice do amerického znakového jazyka (ASL) Amber Galloway. Tlumočila například Red Hot Chilli Peppers nebo Lady Gaga. U nás není umělecké tlumočení koncertů tak běžné jako v USA, a také proto je každoroční Adventní koncert velkou událostí pro komunitu znakujících neslyšících.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla po 3 letech rozsáhlé dotazníkové šetření, které zjišťovalo, kolik aktuálně chybí zaměstnanců v sociálních službách. Zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba 1 000 pracovníků, nyní je to téměř 3 000.
Téměř 30 pomůcek, aplikací, návodů obsahuje platforma ChytrePomucky.cz, kterou na konferenci INSPO 25. listopadu v Kongresovém centru Praha představí Petr Uličný ze společnosti Benetronic. Je za ní více než 10 let zkušeností s vývojem a s nasazením asistivních technologií v praxi, se vzdálenou technickou podporou pro klienty a se školeními v této oblasti.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm spolu s právníky Kanceláře ombudsmana seznámil členy poradního orgánu se dvěma aktuálně dokončovanými výzkumy. V prvním z nich přímo lidé s různým typem postižení testovali uživatelskou přístupnost vybraných veřejných budov v krajských městech. Druhý je věnovaný přístupnosti veřejných budov z pohledu stavebního práva, povolování staveb a kontrole toho, zda vyhovují požadavkům bezbariérovosti. 29. listopadu uspořádá veřejný ochránce práv celodenní konferenci věnovanou přístupnosti a bezbariérovosti.
Podle pneumologů celoročně splňuje normy pro čistý vzduch pouze Šumava a okrajové hornaté části několika menších krajů jako Zlínsko či Karlovarsko. Většina území České republiky je ale více či méně znečištěná, což má na dýchací ústrojí negativní dopad. Pneumologové na to upozorňují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (15. 11.).
Konference INSPO je v Česku stálicí mezi akcemi zabývajícími se asistivními technologiemi pro osoby se specifickými potřebami. Je také místem, kde se potkávají tvůrci a prodejci pomůcek s jejich uživateli a s profesionály, kteří se touto problematikou zabývají. Její 23. ročník proběhne v sobotu 25. listopadu v Kongresovém centru Praha a opět přináší spoustu novinek a informací pro ty, kdo se zajímají o technologie, pomáhající lidem se zrakovým postižením.
Prostřednictvím 13 regionálních projektů „Šance na práci“ nabízí Úřad práce ČR pomoc s pracovním uplatněním těm, kteří ztratili zaměstnání a nedaří se jim delší dobu najít nové. Pomůže i klientům po rodičovské dovolené, lidem ve vyšším věku, osobám se zdravotním postižením, absolventům bez praxe nebo třeba těm, kteří si potřebují zvýšit kvalifikaci. Celkem má Úřad práce ČR k dispozici na podporu zvýšení zaměstnanosti těchto cílových skupin přes 373 mil. Kč z Operačního programu Zaměstnanost plus.
Přecházejících 22 ročníků konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami představilo každým rokem nějakou novou aplikaci, pomůcku či službu usnadňující život lidem se zdravotním postižením. Většina technických novinek se prosadí postupně sama o sobě, některé však musí podpořit legislativa. A ta často za technologickým rozvojem zaostává. Názorně to dokumentují přednášky o technologiích pro osoby se sluchovým postižením, které zazní 25. listopadu v Kongresovém centru Praha.
Na třináctého listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. Ten si připomíná i Nadace Leontinka, která lidem se zrakovým hendikepem pomáhá již od roku 2005. V České republice žije zhruba 83 tisíc lidí s těžkým zrakovým postižením, 19 tisíc z nich patří do kategorie nevidomý či prakticky nevidomý. Jen relativně malé procento se jako nevidomé narodí. Naopak, většina lidí přijde o zrak postupně až v průběhu života, ať už v důsledku onemocnění nebo kvůli úrazu. Proto jsou také příběhy lidí s těžkým zrakovým hendikepem tak odlišné. Řada z těchto příběhů ale ukazuje, že život se dá prožít více než naplno, i když chybí ten nejdůležitější z našich smyslů, zrak.