Krizová psychologická pomoc Modré linky je k dispozici každý den od 9 do 21 na tel. 608 902 410 nebo 731 197 477 (další kontakty na www.modralinka.cz). Modrá linka dále radí, co v situaci zasažení touto přírodní katastrofou lze dělat. A to obecně, dále jak lze pomoci přímo zasaženým a jak by si oni sami měli počínat.
Všem handicapovaným spoluobčanům z obcí, které postihlo tornádo a vichřice, nabízíme okamžitou finanční pomoc. Žadatelé se mohou hlásit na e-mailové adrese info@bariery.cz nebo napište na Melantrichova 5, Praha 1. Potřebujeme Vaši stručnou žádost, kopii Vašeho průkazu ZTP/P nebo ZTP a případně stvrzení Vaší žádosti od obecního úřadu. Přispějeme rychle z našich vlastních zdrojů.
Pečovatelská služba není v České republice stále dostatečně dostupná, jak dokládají výsledky společného průzkumu zástupců poskytovatelů sociálních služeb, měst a obcí a místních samospráv. Stále existuje mnoho obcí, kde není možné poskytnout pomoc, péči a podporu přímo v domácnosti seniorů. V řadě případů totiž pečovatelky/pečovatelé úplně chybí nebo nejsou schopni reagovat na celkovou potřebu péče. Bez zásadní a systémové změny však zlepšení čekat nemůžeme.
„Je to jako kdyby byla naše kůže o číslo menší,“ popisují pacienti život se systémovou sklerodermií. Autoimunitní nemoc postihuje kromě kůže také cévy, klouby, jícen a plíce. S nemocnými plícemi se potýká až třetina pacientů, kteří sklerodermií trpí. Jejich plicní tkáň se jizví, pacienti nemohou dostatečně dýchat a mohou být ohroženi na životě. Nadějí je pro ně antifibrotická léčba, která dokáže postup nemoci zpomalit. Na onemocnění upozorňují u příležitosti Světového dne sklerodermie, který připadá na 29. června.
Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, spustila registrace na svou největší každoroční událost – Noční běh pro Světlušku. Štafeta běhů letos odstartuje 30. 8. v Plzni, následovat bude Brno (23. 9.), Praha (30. 9.), Ostrava (6. 10.), Jihlava (13. 10.) a Olomouc (20. 10.). Součástí 500korunové vstupenky je pro každého účastníka sportovní vak a dle vlastního výběru buď běžecká čelenka, nebo čelovka.
Nadační fond Abakus na podzim vyhlásí dvouletý stipendijní program na podporu odborníků věnujícím se paliativní péči. Výzva chce oslovit profesionály, kteří již v oboru působí a chtějí ho dál rozvíjet. Stipendium nabídne finanční prostředky i ucelený vzdělávací program zaměřený na rozvoj měkkých dovedností. Přihlašování bude spuštěno 6. září 2021. Na základě již zveřejněného avíza mohou zájemci využít letní období a promyslet koncept své přihlášky.
Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná u příležitosti Světového dne dárců krve kritickou roli pravidelných dobrovolných dárců ve zdravotnickém systému. Podle odborných odhadů jich chybí více než 100 tisíc. Pandemie významně ztenčila zásoby krve, VoZP proto vyzývá všechny zájemce o její darování.
O osudu pacientských organizací, které nejsou formálně spolkem, rozhodnou už tento týden poslanci. Pokud projde bez korekce návrh Výboru pro zdravotnictví k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, přestanou být pacientskými organizacemi ty, které mají právní formu obecně prospěšné organizace nebo ústavu. Své zastoupení v jednáních se státní správou nebo zdravotními pojišťovnami tak ztratí například pacientky s rakovinou vaječníků nebo prsu, pacienti s Alzheimerovou nemocí, autismem, celiakií, pacienti po úrazech popálením nebo lidé s bolestivou nemocí známou jako nemoc motýlích křídel.
Laureátem Ceny Olgy Havlové, kterou vyhlašuje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV), se 14. června 2021 stal Marek Navrátil z Drahanovic na Olomoucku. Cenu získal za své rozsáhlé dobročinné aktivity, kterým se v neziskovém sektoru věnuje již 25 let, a to navzdory svému handicapu, jímž je vada růstu. Mezi širokou škálou působení letošního laureáta vyniká vedle dobrovolnictví či fundraisingu i dnes již tradiční tříkrálová sbírka. Během slavnostního udílení v Praze byla oceněna i Zuzana Nemčíková, psycholožka v organizaci Revenium, která získala Cenu veřejnosti.
Zástupkyně ombudsmana v letošním roce zveřejnila dva výzkumy, které se týkají zaměstnávání lidí s postižením. Jednou z hlavních překážek, která brání většímu pracovnímu zapojení lidí s postižením, jsou chybějící přiměřená opatření v zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou povinni přiměřená opatření realizovat, stát je může kontrolovat a splnění povinnosti také vymáhat.