AMI Digital Index 2021: Hoax nebo pravda? Senioři v tom nemají jasno. V lepší orientaci jim pomohu dobrovolníci a sociální pracovníci

Důvěra v média obecně

Věková skupina nad 60 let má mnohem menší důvěru ve všechny tradiční mediální formáty (rádio, televize, tisk, web) než zbytek populace. Největší důvěru mají senioři v rádio (64 %) a televizi (50 %) nejméně důvěřují sociálním sítím.

Všem mediálním formátům důvěřují méně než ostatní věkové skupiny, průměrně o 10 %. U zpravodajských webů, které jsou označovány za dezinformační, je to ale naopak. Například ve zpravodajství Parlamentních listů má důvěru 24 % dotázaných seniorů, u všech věkových skupin dohromady je to průměrně jen 19 %.

„Průzkum ukázal, že lidé starší 60 let jsou ostražití u informací, které jim předkládají média, obzvláště když se týkají koronaviru. Raději si nechají poradit od rodiny, známých, lékařů nebo sociálních pracovníků,“ doplňuje Jan Kučmáš, expert na komunikaci a partner AMI Communications.

Informace o koronaviru a senioři

Nejčastěji získávají senioři informace o koronaviru z televize, denně si ji za tímto účelem zapne 58 % lidí starších 60 let, alespoň občas to dělá téměř každý (90 %). Informace hledají také na zpravodajských webech, alespoň občas 92 % dotázaných. E-mail s covidovou tematikou od rodiny nebo přátel si někdy přečte 73 % seniorů, denně to udělá každý sedmý.

„Od známých často k seniorům doputují tak zvané řetězové emaily, které šíří nepravdivé, někdy až absurdní a nebezpečné informace nejen o koronaviru. Proto se snažíme například pomocí online kurzů naučit seniory takové emaily rozpoznat a ideálně rovnou mazat,“ říká Jiří Juda, ředitel neziskové organizace Maltézská pomoc o. p. s., která poskytuje sociální služby a dobrovolnické programy.

Hoaxy

Průzkum AMI Digital Index v letošním roce poprvé zkoumal, zda lidé dokáží rozpoznat hoax, tedy nepravdivou zprávu, která se šíří veřejným prostorem. Respondenti se měli vyjádřit ke třem tvrzením v souvislosti s koronavirem a říci, zda jsou pravdivá či nepravdivá.

První tvrzení týkající se rizik a přínosů vakcíny Astra Zeneca identifikovalo správně jako pravdivé jen 31 % seniorů. Skoro polovina dotázaných raději odpověděla, že neví. Druhé tvrzení o údajné škodlivosti respirátorů identifikovalo správně jako nepravdivé 43 % dotázaných. 16 % seniorů uvedlo, že je tvrzení o škodlivosti respirátorů pravdivé a 41 % nevědělo.

Třetí tvrzení bylo spojené s mRNA vakcinací a ukázalo, že každý desátý senior si myslí, že mRNA vakcína může změnit lidskou DNA. Více než polovina seniorů raději odpověděla, že neví.

„V médiích, mezi lidmi, i mezi odborníky koluje obrovské množství informací o koronaviru a nejen senioři mají často problém poznat, která z nich je pravdivá a která ne. Může to mít za následek, že se nedají očkovat nebo zůstávají ze strachu v naprosté izolaci. Naši sociální pracovníci a dobrovolníci jim prostřednictvím přímého kontaktu pomáhají se ve spleti zpráv lépe orientovat a někdy je i doprovází k očkování,“ doplňuje Jiří Juda.

Větší důvěra v rodinu než v lékaře

Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o koronaviru je pro seniory rodina, té důvěřuje 93 % dotázaných respondentů ve věku 60+. Lékařům pak důvěřuje 86 % starší generace. Více než například vědcům pak důvěřují svým přátelům a známým. Nejhůře dopadli novináři, kterým vůbec nevěří 41 % dotázaných seniorů.

„V tomto případě to novináři schytali namísto vlády, jejíž zmatečné a často se měnící opatření lidem předávali,“ komentuje Jan Kučmáš a dodává: „Je překvapivé, že i přes tuto skutečnost vládě v souvislosti s koronavirem důvěřuje 48 % seniorů a novinářům věří pouhých 14 %.“

Monika Rohlenová