SedlecPrčice – Irena Bartoňová bydlí v Myslkově u SedlcePrčice. Věnuje se výcviku asistenčních psů přibližně od roku 2004. Domluvily jsme se, že si o této její činnosti povíme víc při setkání v sedlčanské cukrárně. Asistenční fenka Bára přitom nesměla chybět. Daly jsme všechny přednost venkovnímu posezení, ale jak Irena Bartoňová upozornila, podle legislativy může Bára vzhledem k jejímu specifickému poslání i do cukrárny.
"Asistenční pes smí chodit do všech veřejných prostor. Ve chvíli, kdy by mne jako cvičitele dovnitř nepustili, je to jako by tam nepustili člověka na vozíku. Pes se totiž chování, které se od něj bude v praxi běžně vyžadovat, musí naučit. Pes může například v obchodě podávat zboží z regálu, kam vozíčkář nedosáhne," dá konkrétní případ. "Průkazku, o tom, že jsem cvičitelkou asistenčního psa, mám vždycky s sebou. Zatím jsem ji musela předložit jen dvakrát. Většinou při prvotním odmítnutí pustit psa například do obchodu nebo restaurace stačí, když si vše v klidu vysvětlíme," říká s úsměvem.
Na otázku, jak dlouho trvá výcvik asistenčního psa, vysvětluje: "Nejdříve uděláme pohovor s klientem, který si napsal žádost o asistenčního psa. To abychom věděli, jaké má představy a co mu může vycvičený pes poskytnout. Po konzultaci s klientem začneme vybírat vhodného psa, obvykle to bývá zlatý nebo labradorský retrívr. Retrívři pro výcvik mívají dobré povahové vlastnosti."
Vybraný pes musí absolvovat přísné zdravotní testy zahrnující kontrolu očního pozadí, kontrolu kyčlí a loktů, které musí mít v naprostém pořádku. Zhruba po měsíčním testování nastupuje výcvik. Trvá přibližně sedm měsíců. "Klient dostává asistenčního psa zdarma. Peníze na výcvik, který přibližně stojí 200 tisíc korun, zajistíme prostřednictvím grantů a sponzorů my. Na rozdíl od vodících psů, nejsou asistenční psi uznáni jako kompenzační pomůcka, proto náklady pojišťovna neproplácí. Člověk od nás psa do vlastnictví dostává zdarma. Ale se psem jsem dál v kontaktu," potvrzuje s tím, že po výcviku jede k budoucímu páníčkovi se psem, ubytuje se poblíž a do domácnosti nějaký čas – obvykle čtyři až pět dnů – dochází, aby se jeho nový páníček se zvířetem sžil. "Vysvětluji mu, jak se k němu má chovat, předávám systém povelů, které si třeba každý časem přizpůsobí, ale v počátcích by se měly dodržovat povely, na které je pes zvyklý, aby mohl reagovat." Se psem se cvičitelka dále setkává každý rok při rekondičně integračních pobytech. "Většina lidí, kteří od nás mají vycvičeného psa, na ně jezdí. Je zde čas na výměnu zkušeností," říká Irena Bartoňová. Fenka Bára už začne plnit svůj úkol za několik měsíců. Je cvičena pro muže s roztroušenou sklerózou, který je na elektrickém vozíku.
Báru během našeho rozhovoru několik kolemjdoucích poznávalo. Viděli jí před několika dny v místním domově pro seniory, kde jim nejprve předváděla, co všechno cvičený pes umí. Bára podávala zvonící telefon, rozsvítila světlo.."Umí otevřít dveře, podat žádaný předmět z ledničky, vyndat prádlo z pračky. Ale nezastupitelnou funkcí asistenčního psa je jednodušší kontakt člověka s hendikepem s okolní společností," tvrdí ze zkušenosti cvičitelka. Také zdůraznila, že se zabývá nejen výcvikem psů, ale také terapií. A to bude nyní hlavním posláním jejího působení v sedlčanském domově seniorů. "V sedlčanském domově pro seniory budu působit jako aktivizační pracovník – přítomnost pejska u činností jako je například trénování paměti bych ráda využila jako motivační prvek. Pejsek působí jako komunikační most a jeho prostřednictvím lze lépe navázat kontakt," říká cvičitelka. Bára je pro terapii vhodná a bude Irenu Bartoňovou do domova seniorů doprovázet do té doby, co bude u ní.
---
"Klient dostává asistenčního psa zdarma. Peníze na výcvik, který přibližně stojí 200 tisíc korun, zajistíme prostřednictvím grantů a sponzorů my." Irena Bartoňová
Foto: IRENA Bartoňová a asistenční pes Bára.
Foto: Marie Břeňová