Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Startují páteční Události v regionech. Přeji vám dobrý večer. Bezbariérové vesnice. O tom si řada vozíčkářů, seniorů a matek s kočárky mohou většinou nechat jen zdát. Existují ale i výjimky, jako třeba Kateřinice na Valašsku, vesnice se do dvou let chce stát úplně bezbariérovou. Pomůžou miliony z ministerských dotací.
redaktorka:
Čtyřletá Klárka trpí dětskou mozkovou obrnou. V mateřince v Kateřinicích sice má veškerou péči, školka ale sídlí v prvním patře. Zdolání schodů tam i zpět s dcerou v náručí je ale pro matku dočasné. Obec tam vybuduje výtah. O každodenní překonávání bariér v Kateřinicích ví své i Petr Adámek. Ve vesnici před lety založil Moravskou organizaci vozíčkářů. Jenže pokud za ním postižení přátelé přijedou, program mají značně omezený.
Petr ADÁMEK, Moravská organizace vozíčkářů:
Schody do kulturního domu, do kterého se nemůžeme dostat s přáteli vozíčkáři. I to vesnice do dvou let napraví. Na projekt Mobilita Kateřinic za téměř 14 milionů korun přispělo 8 miliony ministerstvo pro místní rozvoj. Zbytek doplatí obec ze svého, bezbariérový bude nejen kulturní dům, obchod nebo škola.
Petr ADÁMEK, Moravská organizace vozíčkářů:
Přístup do kostela bude vyřešen bezbariérovou rampou.
redaktorka:
První jasný výsledek projektu Mobilita Kateřinic, bezbariérový přístup k fotbalovému hřišti.
Kateřina POLÁČKOVÁ, Liga vozíčkářů:
Pokud vesnice se nějakým způsobem snaží bezbariérově zpřístupnit, tak buď je to opravdu dobrá vůle, ale ve většině případů je to až ve chvíli, kdy řeší konkrétní problém.
redaktorka:
V případě Kateřinic je to dobrá vůle a mezi ostatními obcemi nejen v okolí jsou podle vozíčkářů výjimkou. Vesnice totiž takto komplexně bezbariérovost spíš neřeší.
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Města i obce už bezbariérové úpravy většinou automaticky zahrnují do oprav ulic a chodníků. Města navíc přidávající vodící dlaždice pro nevidomé. Třeba Olomouc bortí překážky v ulicích, ale i na úřadech už od roku 2001 a sbírá za to zahraniční ocenění. Vozíčkáři mohou navíc využít podrobnou online mapu, která shrnuje přístupná i nepřístupná místa. Mapu budov dostupných pro vozíčkáře má i Zlín, letos investoval do úprav asi 10 milionů korun. Líp zpřístupní třeba část třídy Tomáše Bati, a taky městské divadlo. A nezaostává ani Brno. Bez bariér už jsou všechny úřední budovy po dokončení stavby podzemního parkoviště, k nim přibude i Janáčkovo divadlo. A města disponují i méně viditelnými pomůckami pro handicapované. Nejrozšířenější jsou hlasové majáčky, tedy zvuková zařízení například na zastávkách nebo u podchodů, která napoví nevidovým. Stačí stisknout tlačítko. Na brněnském magistrátě a výstavišti zase nevidomí najdou Breilovo písmo vyražené přímo na zábradlí.
redaktor:
I tak to ale brněnští handicapovaní nemají jednoduché, například do ulice Březinova můžou vozíčkáři pouze s doprovodem.
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Co by se tedy mělo ve městech pro handicapované zlepšit a jak se lidé s postižením cítí? To si na vlastní kůži vyzkoušeli studenti sociálních oborů na týdenním mezinárodním kurzu, který se konal v Lednici.
redaktorka:
Třiadvacetiletá Birgita z Estonska a stejně stará Eva z jižní Moravy, obě bez handicapu. Na týden si ale vyzkoušely, jak se žije zdravotně postiženým. Jeden den byly neslyšící, nevidomé nebo upoutané na kolečkové křeslo.
Birgit PALUJA, :
Nejnáročnější bylo být hluchá, je to strašidelné, když neslyšíte vůbec nic.
Eva JANEČKOVÁ, :
Pro mě byla nejhorší slepota. Mě to dohnalo až k slzám, protože jsem si uvědomila, jak těžká je orientace v prostředí pro tyto lidi.
redaktorka:
Jedním z úkolů byla i komunikace s postiženým. Zcela nevidomý student z Estonska vozil účastníky kurzu v kolečkovém křesle. Kurzu se účastní celkem 27 studentů ze 6 evropských zemí.
Jana PAROLOVÁ, koordinátorka projektu:
Cílem tohoto projektu je zvýšit povědomí o sociálním vyloučení a tělesném postižení po celé Evropě, protože každá společnost bojuje v podstatě s tím stejným.
Eva JANEČKOVÁ, :
Vlastně i v Lednici jsme poznali, že do řady míst není bezbariérový přístup, takže určitě by to bylo důležité tyto přístupy dodělat.
redaktorka:
Podle studentů v mnohých městech nestačí jen bezbariérové chodníky, doporučují, aby se už děti na základních školách učily jednoduché znakové řeči nebo komunikaci s postiženými.
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Závěrem ještě několik údajů. Celkově rozdělilo ministerstvo pro místní rozvoj od roku 2010 na bezbariérová řešení pro obce 40 milionů korun. Na jihovýchodní Moravě na dotace dosáhlo těchto 7 měst a obcí. Další peníze rozdělují třeba i ministerstva dopravy nebo financí.