Vloni zpracovaly více než dva tisíce tun elektroodpadu, patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele zdravotně postižených ve Zlínském kraji.
Pro společnost STEELMET ve Starém Městě, která je součástí skupiny KOVOSTEEL, pracuje v současné době celkem 52 osob. Z tohoto počtu má 47 pracovníků změněnou pracovní schopnost, což je více než devadesátiprocentní podíl z celkového stavu zaměstnanců. Tito lidé by v regionu pravděpodobně velmi těžce sháněli jinou práci.
Společnost STEELMET se od počátku specializuje na recyklaci elektroodpadu a v tomto oboru je jedním z největších zpracovatelů v rámci celé České republiky. Její chráněná dílna každoročně zpracovává přes dva tisíce tun elektroodpadu. Do tohoto segmentu patří například televizory a PC monitory, radiopřijímače, počítače a ostatní IT, kopírky, tiskárny, skenery, pračky, elektrické sporáky a trouby, mikrovlnné trouby, vysavače, elektrické nářadí, mobilní telefony, elektrické hračky a také třeba výherní automaty.
V období let 2009 - 2011 dílnami „proteklo“ cca sedm tisíc tun elektroodpadu. K tomuto množství je potřeba připočíst podíl na likvidaci zhruba osmi tisíc tun lednic. Přepočteno na kusy se jedná o úctyhodných 170.000 ledniček.
Navzdory úspěchům se vedení společnosti STEELMET poohlíží po dalším zlepšení svých služeb, aby chráněná dílna mohla lépe čelit případným výkyvům v dodávkách elektroodpadu. Zatímco doposud se dílna profilovala čistě jako zpracovatel elektroodpadu, v současné době se začíná dařit nabízet služby i mimo tento segment. Jde zejména o drobné montážní a demontážní práce, které jsou schopni nabídnout zákazníkům v dobré kvalitě a za rozumnou cenu. To vše navíc s možností bonusu tzv. náhradního plnění, kdy si mohou firmy veškeré platby, které realizují směrem k společnosti STEELMET, započíst do splnění své povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené osoby. Většina firem totiž není schopna tuto povinnost plnit v rámci svých vlastních zaměstnanců.
Ing. Milan Bureš, jednatel společnosti STEELMET, k fungování chráněné dílny řekl: ,,Nenapadají mne jiná slova než respekt a obdiv. Osobně cítím velké uspokojení nad tím, co naše firma, respektive její zaměstnanci, produkují, zejména když uvážím, že každý z nich má většinou hned několik zdravotních problémů, které jim ztrpčují život. Za celou dobu, co ve společnosti působím, jsem nezaznamenal snad jediný případ, kdy by si některý z nich na své problémy stěžoval a argumentoval jimi, že nemůže udělat to či ono.“
Dobrý charakter pracovníků potvrdila také vedoucí dílny Vladimíra Schneiderová: ,,Tito lidé mají práce tolik, že kdyby začali remcat, člověk by se snad ani nemohl divit. Na našich zaměstnancích je ale vidět, že si práce nesmírně váží, že jsou rádi v kolektivu a myslím, že důležité je i to, že vykazují činnost, která má jasný smysl a význam.“ Zájem o práci v dílně je velký, ucházet se o ni může prakticky každý. „Pokud by u nás někdo chtěl pracovat, stačí když přijde, a strefí se zrovna do období, kdy někoho dalšího hledáme. Jinak nepotřebuje nic. Ta práce není nijak náročná fyzicky ani psychicky,“ dodala Vladimíra Schneiderová.
Současnost chráněných dílen podle Ing. Milana Bureše: ,,Bohužel, v minulém roce se objevily trendy, které nám moc nepřejí. Například zmíním získávání vstupního materiálu, tedy elektroodpadu, pro naši činnost. Společnosti, které nám tento materiál dodávají, nám za jeho zpracování v minulosti takřka bez výjimky platily. Některé v tom sice pokračují, jiné se však vydaly ryze tržní cestou, kdy tento materiál prodávají na aukcích za ceny, které už pro nás nejsou únosné. Tyto společnosti naprosto nerozlišují, komu materiál prodají, jediným měřítkem je cena. To, že jsme chráněná dílna a zaměstnáváme padesátku zdravotně postižených, přitom naprosto nezohledňují. Nechci naříkat, taková je doba, chtěl jsem na tomto případě pouze demonstrovat, jak se razantně mění podmínky, kterým se musíme přizpůsobovat.“
Ing. Milan Bureš se vyjádřil také k další perspektivě: ,,Budoucnost zaměstnávání zdravotně postižených v ČR do velké míry závisí na přístupu státu k těmto zaměstnancům. Na jedné straně chápu, že je potřeba striktně kontrolovat, zda příspěvky, které tyto osoby a jejich zaměstnavatelé pobírají, jsou vypláceny pouze potřebným, nelíbí se mi ale, když slyším věty, že zaměstnavatelé zneužívají zaměstnávání těchto osob a pod touto záminkou se snižují příspěvky, nebo zpřísňují pravidla jejich vyplácení. Tuto argumentaci vidím pouze zástupnou pro hlavní problém, kterým je nedostatek financí ve státním rozpočtu. Je potřeba si však uvědomit velice křehkou rovnováhu, která momentálně při zaměstnávání zdravotně postižených existuje. Týká se to hlavně zaměstnávání osob s nejnižšími výkony, které jsou dány jejich postižením. Tady se nám náklady na jejich zaměstnávání zvyšují, přičemž efektivita jejich zaměstnávání je poněkud diskutabilní a jejich zaměstnávání v podstatě už dnes dotujeme. Pokud by tyto trendy měly do budoucna pokračovat, budeme stát před otázkou, jestli jsou to zaměstnavatelé, kdo má nést tíhu břemene zaměstnávání zdravotně postižených. Stát si prostě musí umět spočítat, zda se mu vyplatí, zjednodušeně řečeno, investovat korunu, aby podpořil zaměstnávání zdravotně postižených, anebo aby investoval koruny dvě v případě, že tito lidé zůstanou doma odkázáni zcela na pomoc státu a navíc budou naprosto sociálně vyčleněni.“
Historie společnosti STEELMET, s.r.o. sahá do roku 2000, nicméně zaměstnávat osoby se zdravotním postižením společnost začala až od roku 2006, kdy bylo vytvořeno prvních pět tzv. chráněných pracovních míst. Společnost tehdy působila v menší pronajaté dílně a prováděla drobné demontážní práce zejména pro společnost KOVOSTEEL, s.r.o. v rámci demontáže vysloužilých elektrospotřebičů. V této souvislosti je potřeba zmínit i historii dalšího subjektu, a sice společnosti MESIT recyklace, chráněná dílna s.r.o., která pod různými názvy působila v regionu již od roku 1995, kdy se od počátku věnovala právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Společnost STEELMET, s.r.o. zakoupila v roce 2009 ve společnosti MESIT recyklace, chráněná dílna 100% podíl a od začátku roku 2010 působí všichni zaměstnanci těchto původně dvou společností společně pod jedním názvem STEELMET, s.r.o. v nových prostorách ve Starém Městě. Od 1.1.2010 se tedy datuje působení společnosti v dnešní podobě se stávajícím počtem zaměstnanců.