Čemu vadí vady řeči

Pod pojem komunikace patří jak komunikace verbální, tedy mluvené a psané slovo, tak komunikace neverbální, která představuje gestikulaci, postoj těla či mimiku.
Věda, která se zabývá poruchami či vadami řeči, se nazývá logopedie. Spadají sem jak poruchy výslovnosti jedné hlásky, tak masivnější vady řeči či hlasu až po naprostou nemluvnost.
Řeč je nástrojem myšlení a má vliv na rozumový vývoj každého člověka. Její vývoj končí kolem sedmého roku věku dítěte.
Je-li třeba něco měnit později, je to vždy mnohem pracnější a zdlouhavější. Proto je důležité, aby bylo dítko posláno v případě podezření na poruchu řeči či hlasu co nejdříve na odborná vyšetření. Diagnostika komunikačních poruch by měla být vždy prováděna za spolupráce klinického logopeda, lékaře foniatra, psychologa, případně dalšího odborníka. Váš dětský lékař určitě rád poradí, kdy a kde můžete tyto odborníky navštívit. Vždy je třeba mít na paměti, že naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít jistě pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole jak při čtení a psaní, tak také při zapojování se do kolektivu svých vrstevníků. Příčin vzniku poruch řeči u dítěte může být mnoho. Je to například nesprávný mluvní vzor v jeho blízkosti; málo podnětné a málo stimulující prostředí, ve kterém dítě vyrůstá; nemoc či stres matky v těhotenství, při porodu a podobně; vrozené vady; úrazy hlavy; poruchy centrálního nervového systému či smyslové poruchy atd.
CO PŮSOBÍ NA ROZVOJ ŘEČI?
Rozvoj řeči i komunikačních dovedností je ovlivňován mnoha faktory. Základem je neporušené smyslové vnímání.
Nejdůležitější je sluch, který nám umožňuje rozpoznávat jednotlivé zvuky od slov až po hlásky, ale také kontrolovat, zda jsou při řeči tyto zvuky správně napodobovány a vytvářeny.
Pomocí zraku vnímáme emoce, které jsou vyjadřovány neverbální komunikací, ale také vidíme pohyby mluvidel, což je velmi nápomocné především při správném nácviku hlásek.
Nezastupitelný je také rozvoj motorických dovedností. Hrubá motorika podporuje celkovou obratnost. O jemné motorice se hovoří především v souvislosti s malováním a psaním. V souvislosti s rozvojem řeči klademe důraz na motoriku mluvidel. Myšlení a paměť podporují a rozvíjejí především komunikační dovednosti dítěte. Naprosto nezastupitelnou roli hraje podnětné rodinné prostředí. Potomek se nejdříve učí řeči porozumět, čímž se u něj rozvíjí pasivní slovní zásoba. Je dobré doprovázet řeč výraznou mimikou či gestikulací, protože si takto vše lépe zapamatuje. Rozvoji aktivní slovní zásoby pomáháme předčítáním a vedením dialogu s dítětem. Každý jeho pokrok v rozvoji řeči a komunikačních dovednostech by měl být vždy podporován a chválen. Lze konstatovat, že pro správný rozvoj potřebuje mít dítko také nenarušený centrální nervový systém, zdravý sluch a genetické dispozice. Některé podmínky k rozvoji řeči a komunikace u naší ratolesti můžeme sami ovlivnit, ale některé nikoli – ty patří vždy jen do rukou lékařů. Věk dítěte, kdy je třeba navštívit odborníka, není nijak ohraničen. Odvíjí se od konkrétní poruchy či vady řeči. Porucha řeči je většinou pouze přechodným problémem. Odborníka vyhledáme, když je dítku kolem čtyř let. Do začátku školní docházky bývá tento problém obvykle vyřešen. Mluvíme-li o vadě řeči, jedná se většinou o problém dlouhodobý, který souvisí s vývojovými problémy dítěte, jež jsou dány geneticky a podobně. V tomto případě odborníka navštívíme ve velmi raném věku a péče může poté probíhat mnoho let. Mějte u své ratolesti tedy vždy oči na stopkách. První impulz, kdy se zjistí, že něco není v pořádku, může vyjít od členů nejbližší rodiny, ale také třeba od pediatra nebo učitelek v mateřské škole. Včasná diagnostika a následná péče či léčba má samozřejmě vždy lepší šanci na nápravu.
VÝVOJ ŘEČI V ZÁVISLOSTI NA VĚKU Prvním hlasovým projevem dítěte hned po jeho narození je křik. Do jednoho roku věku rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyší. Poté se začíná vyjadřovat jednoslovně a svou řeč hojně doprovází mimikou a gestikulací. Jeho první slova bývají často zkomolená, ale řeč se vyvíjí a s věkem se výslovnost postupně upřesňuje. Kolem druhého roku si dítě dále rozvíjí slovní zásobu. Začíná tvořit jednoduché věty. Jeho nejčastější otázka zní: "Co je to?" Stává se, že používá podstatná jména v prvním pádě a slovesa v infinitivu. Je nutné, aby rodič nesprávné tvary ihned opravoval, aby nemohlo dojít k jejich chybné fixaci.
Popisujte ratolesti všechno, co kolem sebe může vidět. Pro věk tří let je charakteristický prudký rozvoj řeči. Otázka "proč?" se stává nejčastějším projevem dítěte v průběhu dne. Díky tomu si dále rozšiřuje slovní zásobu. Začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, vyjadřuje bez problémů své myšlenky, je schopné si pamatovat první rýmy a učí se vést dialog. Většina dětí již souvisle mluví. Často se v tomto věku vyskytují špatně vyslovované hlásky, především sykavky, L, R a Ř. Čtyřleté dítko má slovní zásobu kolem dvou tisíc slov. Dochází ke zpřesnění významu jeho slovní zásoby i ke zlepšení gramatické stavby vět. Umí recitovat básničky, převyprávět pohádku či popsat situaci, která se stala. Mělo by již správně používat měkčené hlásky Ď, Ť, Ň. Mezi čtvrtým a pátým rokem je nejdůležitější činností dítěte hra. Kreslí si, rozeznává barvy. Při hovoru používá gramaticky správně rozvité věty, dovede vyprávět vlastní zážitky. Šestileté dítě rozumí i složitým dějům, má velkou slovní zásobu a gramaticky zvládá jednoduchá souvětí. Je schopné se samo dobře vyjadřovat a zároveň chápe slovní projev druhého člověka. Začíná rozlišovat konkrétní a abstraktní pojmy. V tomto období by mělo správně vyslovovat jednotlivé hlásky mluvené řeči. Výslovnost se stále časem zdokonaluje.
Jakmile umí správně vyslovovat změkčené hlásky, mělo by se zdokonalit ve vyslovování sykavek a hlásky L. Nejpozději se učí hlásky R a Ř. Před nástupem do školy už by měla být výslovnost korektní a zcela v pořádku. Vždy mějme na paměti, že vývoj řeči probíhá u každého dítěte jinak. Neexistuje šablona, podle které bychom se mohli řídit. Nerovnoměrný vývoj řeči může nastat také u sourozenců, kteří jsou vychováváni ve stejných podmínkách.
Kolem sedmého roku se výslovnost hlásek v mozkových centrech řeči fixuje a lze říci, že dále se vyvíjí spíše obsah mluveného projevu v závislosti na rozumových schopnostech a učení.
ZLOMOVÝ JE 3. ROK VĚKU Kdyby se začala špatná výslovnost vaší ratolesti řešit až ve škole, tak by mohlo být opravdu pozdě. Vždyť prvňáček musí vstřebat tolik nových informací! Pokud má problémy s komunikačními dovednostmi včetně poruchy řeči, stane se pro něj škola trápením od samého začátku. A to my přece v žádném případě nechceme! Důležitým předělem ve vývoji každého dítka jsou jeho třetí narozeniny. Tříletý potomek nás svými dotazy dokáže pořádně vytočit zvláště tehdy, když se tisíckrát dokola ptá: "Proč?" Je třeba si uvědomit, že se nejedná jen o zvědavost, ale také o získání naší pozornosti, respektive vytváření a rozvoj citové vazby. Dítě velmi brzy vnímá vztahy mezi lidmi a atmosféru rodiny, ve které žije. Naše ratolest nám svými stále se opakujícími otázkami chce vlastně sdělit, že má zájem a chuť s námi mluvit. Vnímavý rodič nikdy své dítko v tomto případě neokřikuje a ani mu nedává najevo, že ho tím vlastně ruší. Výsledkem by totiž bylo jen to, že by se dítě přestalo dotazovat, jeho komunikační dovednosti by se dále nerozvíjely a ono by mohlo o komunikaci ztratit zcela zájem. Rodiče by si také měli uvědomit, že právě kolem třetího roku života jejich potomka jsou na jeho řeč kladeny velké nároky. Přidružit se mohou i vývojové problémy způsobené dozráváním jeho osobnosti, které můžeme nazvat obdobím vzdoru. Často se v této době dítěti narodí sourozenec nebo nastoupí do mateřské školy. Tyto situace pro něj představují zvýšené nároky na jeho psychickou odolnost.
Budete-li svému dítku číst, vyprávět a vysvětlovat, zajistíte mu velkou slovní zásobu, správné vyjadřování, ale také cit pro gramatiku jazyka a rozvoj jeho myšlení. Dítěti je rovněž třeba pomáhat v objevování vhodných slov pro pojmenování určitých činností. V písničkách, básničkách a říkadlech se upevňuje rytmus slova včetně gramatických struktur. Je to období pohádek a her. Právě při hrách si může začít trénovat různé životní situace a zároveň se učí spolupracovat se svými vrstevníky, což podporuje rozvoj jak jeho komunikačních dovedností, tak těch sociálních. Nezapomínejme potomka chválit a buďme tolerantní k jeho chybám. Nejlepším prostředím pro jeho harmonický rozvoj je vytváření ideální rodinné atmosféry, která je plná lásky a porozumění. Proto by rodiče měli se svými dětmi v tomto věku co nejvíce mluvit, na každou otázku trpělivě odpovídat a vše stále dokola znovu a znovu vysvětlovat. Tím mohou eliminovat riziko, že se u jejich dítěte v pozdějším období objeví poruchy řeči či komunikace vůbec.
NEJČASTĚJŠÍ PORUCHY ŘEČI Narušené komunikační schopnosti se většinou vyskytují u dětí předškolního věku. Výjimečné ale nejsou ani u školáků či dospělých. Existují různé typy a stupně poruch či vad řeči.
Hovořit můžeme o lehkých formách, které se často mohou upravit zcela samy, i o velice závažných vadách, kterým je potřeba věnovat náležitou odbornou péči. Jestliže se nejedná o vadu vrozenou či získanou vinou nemoci nebo úrazu, můžeme poruchám řeči často předejít prevencí.
1. OMEZENÁ SLOVNÍ ZÁSOBA Opožděný vývoj řeči: Prvním signálem je, jestliže ratolest po dosažení tří let věku nemluví nebo její slovní zásobu tvoří méně než třicet slov. Dítě vytváří maximálně dvou- až tříslovné věty. Nejdůležitější je tuto poruchu řeči podchytit co nejdříve. Odborným vyšetřením se musí vyloučit vada sluchu nebo zraku, porucha intelektu, vady mluvidel či rozštěpy a poruchy centrální nervové soustavy. Dětem s opožděným vývojem řeči musíme věnovat zvýšenou péči. Většinou stačí úprava rodinného prostředí, dobrý mluvní vzor, podněcování chuti a touhy mluvit a rozvíjení pasivní i aktivní slovní zásoby.
Velmi brzy se může dítě ve vývoji řeči svým vrstevníkům zcela vyrovnat. Někdy však tato porucha může přerůst v poruchu jinou, například dyslálii či dysfázii.
2. CHYBNÁ VÝSLOVNOST HLÁSEK Dyslálie (patlavost): Jedná se o poruchu výslovnosti určitých hlásek. Je to nejrozšířenější porucha řeči v dětském věku. Projevuje se nesprávnou výslovností hlásek, a to většinou hlásek C, Č, S, Š, Z, Ž, L, R, Ř. Dyslálie může postihnout jednotlivé hlásky, kdy dítě některou hlásku prostě vynechá, zamění ji za jinou nebo ji chybně vyslovuje, nebo skupiny hlásek ve slabikách či celých slovech. Tím dochází k vynechání či přidávání slabik nebo se vytvářejí přesmyčky.
Řešit by se měla mezi čtvrtým až šestým rokem věku, tzn.
v každém případě dříve, než ratolest nastoupí do 1. třídy ZŠ. Vady výslovnosti se poté promítají do pravopisu, protože dítě píše tak, jak samo mluví a jak samo sebe slyší. Nejtěžší je pro děti často výslovnost sykavek. V takovém případě není zanedbatelný ani sociální aspekt. Děti se hůře začleňují do kolektivu a často se bojí mluvit, protože se jim jejich vrstevníci posmívají, že šišlají. To se pak odráží i na výsledcích ve škole. Náprava dyslálie vyžaduje každodenní práci a pravidelné návštěvy logopeda. Odborník dítě vyšetří a poradí, jak je správně vést. Ale denně cvičit se svou ratolestí musíte vy sami. Jen tím bude úspěch zaručen.
Dítě by se nemělo přetěžovat dlouhými lekcemi, procvičování by mělo být krátké, ale pravidelné. Také potřebuje mít dobrý mluvní vzor. Nácvik správné hlásky může probíhat formou hry. Správná výslovnost se musí postupně zautomatizovat nejen v procvičovaných slovech, ale všude tam, kam patří. Správné fixaci vždy pomáhá laskavý přístup rodiče a pochvala. Tato porucha se dá při včasné a správné nápravě téměř vždy odstranit. 3. NARUŠENÁ STAVBA VĚTY Vývojová dysfázie: Projevuje se opožděným vývojem řeči a ztíženou schopností naučit se verbálně správně komunikovat. Je narušeno vnímání a chápání stavby vět. Dítě má poměrně malou slovní zásobu. Často nedodržuje správné skloňování a časování. Jedná se o systémovou poruchu řeči.
Mnohdy je narušena výslovnost velkého počtu hlásek. Bez správné a včasné logopedické terapie může tato porucha negativně ovlivnit celkový rozvoj potomka, protože snižuje možnosti jeho dalšího zařazení mezi vrstevníky. Podstatou úspěšné péče je zaměření na celkové chování dítěte, kdy se složka řeči nesmí zdůrazňovat. Ve školním věku se k dysfázii často přidružují poruchy učení.
4. NARUŠENÁ PLYNULOST ŘEČI Koktavost (balbuties): Jedná se o jednu z nejtěžších vad řeči, která má velmi nepříznivé dopady. Projevuje se narušenou plynulostí řeči, kdy dítko zadrhává. Může se jednat o mnohočetné opakování či prodlužování částí slov, první hlásky či slabiky. Patrné mohou být různé pohyby rukou, nohou či celého těla, třes nebo nekontrolovatelné pohyby rtů a jazyka.
Dítě má strach z mluveného projevu, a proto se mu vyhýbá.
Mezi kritická období koktavosti patří věk mezi 3. a 4. rokem.
Dále může takto reagovat na příliš velkou zátěž v 1. třídě ZŠ.
Objevit se může i v pubertě či po prožití nějakého traumatu.
Odborná péče musí být zahájena co nejdříve. Dobrou prevencí je správný výchovný přístup rodičů k potomkovi včetně dostatečné informovanosti okolí. Dítě vždy trpělivě vyslechneme a poskytneme mu dostatek času na vlastní vyjádření. Snažíme se ho zapojit do činností jeho vrstevníků, ale nikdy nedopustíme posměch ostatních. Nenutíme ho do veřejného vystupování, ale má-li samo zájem, nevylučujeme ho. Neopravujeme výslovnost jednotlivých hlásek, protože odborná péče o dítě, které koktá, patří výhradně do rukou specializovaného odborníka.
5. NARUŠENÁ DYNAMIKA A TEMPO ŘEČI Brebtavost: Dynamika a tempo řeči bývají tak rychlé a překotné, že se řeč stává nesrozumitelnou. Hláskové skupiny se redukují a vznikají zkomoleniny slov. Často dochází také ke změně chování. Pohyby dětí bývají velmi zbrklé.
Snadno vzniká emoční labilita a motorický neklid. Dítě si to však často vůbec nemusí uvědomovat.
6. DALŠÍ PORUCHY ŘEČI Mezi další poruchy a vady řeči patří například dysartrie, která vzniká na základě poškození centrální nervové soustavy a projevuje se jako narušení článkování řeči. Je to porucha artikulace. Objevit se může i mutismus, kdy dítě chce mluvit, ale nejde mu to. Jakmile nastoupí do školy, začnou se často přidávat také poruchy učení. Je třeba mít na paměti, že se všemi poruchami a vadami řeči byste se včas měli obrátit na odborníka. Ten vám jistě pomůže najít tu správnou cestu, jak vaší ratolesti pomoci.
PROČ DĚTÍ S PORUCHAMI ŘEČI PŘIBÝVÁ?
? V posledních letech se děti méně hýbou než dříve. Tím mohou vzniknout potíže s hrubou i jemnou motorikou. Ty, které pravidelně sportují, jsou obratné, vytrvalé a ovládají koordinaci pohybů, což s rozvojem řeči přímo souvisí. Pro dítě, které základní tělesné aktivity nezvládá, budou artikulační dovednosti mluvidel velmi náročné. Posilování a rozvoj tělesných cvičení je tedy velmi žádoucí.
? Potíže s výslovností mohou být způsobeny také tím, že děti věnují hodně času pasivní zábavě. Vysedávají před obrazovkou televize či počítače. S dětmi je třeba si povídat, mít společné prožitky a vyprávět si o nich. Poskytněte svému potomkovi prostor pro činnost, kterou rád dělá. Choďte často do přírody a zasvěcujte ho do tajů říše zvířátek a rostlin. Společně si zazpívejte či zahrajte známou pohádku.
? Doba je velmi uspěchaná a rodiče zkrátka a dobře na svou ratolest nemají čas. Logopedický nácvik musí ale probíhat pravidelně a v poklidné atmosféře bez stresu a napětí.
? Obecným trendem je také rozvolněnost výchovy, což přináší ze strany rodičů nedůslednost, kdy chybnou výslovnost svého dítka neopravují. Nedostatky hodnotit nemáme, ale vždy bychom měli po dítěti slova správně vyslovit.
? Negativní roli může sehrát i nesprávný řečový vzor z rodiny, od kamaráda nebo z médií. Nesmíme zapomínat, že pro svou ratolest musíme být vždy dobrým mluvním vzorem. Stále musíme podporovat a posilovat její chuť a touhu komunikovat.
Dítěti je třeba poskytovat dostatečný počet mluvních podnětů.
Vždy respektujeme individualitu a potřeby svého potomka.
Za pokroky ho odměňujeme a motivujeme k tomu, aby se stále zlepšoval.
ROZVOJ KOMUNIKACE PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY Jak rozvíjet řeč a komunikační dovednosti před nástupem do 1. třídy? Důležité je sluchové rozlišení hlásek mateřského jazyka, kdy cílem je správná výslovnost a artikulační obratnost. Dítě by mělo rozumět výkladu na běžné téma hovoru, pochopit pokyny a mít slovní zásobu přiměřenou svému věku. Má umět popsat to, co vidí na obrázku; reprodukovat pohádku či příběh na základě poslechu; vytvářet protiklady; rozpoznat nadřazené a podřazené pojmy či najít slova podobného významu. Mělo by používat při mluvení jednotlivé slovní druhy, tvořit věty a souvětí včetně správného skloňování a časování, tedy mluvit gramaticky zcela správně. Kromě toho má umět navázat verbální kontakt, vést dialog a odpovídat na základní otázky.
MOTTO PRO RODIČE Je nesmírné důležité, aby se dítko naučilo vyslovovat správně, protože při nástupu do školy by pro něj každá porucha řeči mohla být zbytečnou zátěží. Řečové vady bývají často doprovázeny potížemi v oblasti čtení a psaní, což se může ve škole projevit jako dyslexie, dysgrafie či dysortografie. V případě, že dítě nedokáže správně vyslovit všechny hlásky, je třeba zvážit odklad školní docházky. Pak máme rok na to, abychom své ratolesti pomohli.
Zvolíme správné metody práce, kdy se budeme snažit zapojit všechny smysly našeho dítka. Budeme ho stále povzbuzovat, posilovat jeho sebevědomí a často chválit. Z rutinních cvičení vykouzlíme hry plné fantazie. To je cesta, jak můžeme předejít zklamání z prvního školního neúspěchu. Rok uteče jako voda a spokojený prvňáček vám poté jistě bude odměnou. Poruchy řeči dokážou pořádně potrápit jak děti, tak jejich rodiče. Objeví-li se u vaší ratolesti jakákoli porucha či vada řeči, navštivte co nejdříve příslušného odborníka a pusťte se společně i se svým dítkem do práce. Soustřeďte se na pravidelné a systematické procvičování v pozitivní atmosféře vašeho domova. Užijte si se svými ratolestmi dobrodružství i spoustu legrace a zábavy.
Společně prožitý čas se stane nezapomenutelným. Správné komunikační dovednosti můžete dát svému dítěti jako dar, za který vám jistě v pozdějším věku bude vděčné.

---

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve 3 letech!

Foto: Maminčin odborník Ing. Libuše Novotná metodička, odborná poradkyně a autorka ROLINO-metody® výuky www.rolino.cz
foto: profimedia.cz

O autorovi: text: Ing. Libuše Novotná