Česká pojišťovna pomáhá propojit svět slyšících a neslyšících

01.10.2012 23:24

Potíže se sluchem má v Česku kolem půl milionu lidí. I když je to u nás nejrozšířenější handicap, o lidech, kteří jím trpí, toho většina ostatních moc neví. Oba světy totiž odděluje komunikační bariéra. Lidé s těžkým sluchovým postižením jsou vyloučeni z vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit, u lékaře, na úřadech, u soudu se dorozumívají velmi těžko. Pomáhat s odstraněním bariér mezi světem slyšících a neslyšících se rozhodla i Česká pojišťovna, a. s., která se stala partnerem Týdne komunikace osob se sluchovým postižením. Akci, která proběhla ve dnech 22. až 30. září 2012 na různých místech republiky, uspořádalo občanské sdružení ORBI PONTES, které se zasazuje o vzájemné porozumění mezi slyšícími a neslyšícími.

 

„Naším cílem je zvýšit u slyšící většiny obecné povědomí o existenci neslyšící menšiny a její kultury,“ říká ředitelka sdružení Renata Škopková. „O tom, že lidé se sluchovým postižením netvoří jednolitou skupinu, že k nim patří se svými specifickými problémy zrovna tak lidé ohluchlí a nedoslýchaví. A že na druhu a stupni postižení závisí i jejich způsob komunikace. Mezi nejčastější komunikační systémy patří český znakový jazyk, znakovaná čeština nebo simultánní přepis mluvené řeči.“ 
 
K propojení obou světů má přispět také nový projekt, který v rámci Týdne komunikace osob se sluchovým postižením představil odbor finančního poradenství České pojišťovny, a. s. V úterý  25. září 2012 se v Praze uskutečnil první, pilotní seminář Finanční gramotnost nejen pro neslyšící a nedoslýchavé. Finanční poradce Lubomír Piko za pomoci tlumočníků znakového jazyka seznámil přítomné se základními pojmy z oblasti finančního poradenství a vysvětlil, k čemu je dobré spolupracovat s finančním poradcem, jak se sestavuje finanční plán či jak rozeznat dobrého poradce od špatného.
 
„Finanční poradenství pro zdravé a sluchově postižené lidi se v ničem neliší,“ říká Lubomír Piko, který s myšlenkou uspořádat seminář přišel. Jak ho napadlo pomáhat právě neslyšícím? „Loni jsem se začal učit znakový jazyk a tak jsem nahlédl ´pod pokličku´ této skupiny obyvatel. Chci svou prací pomoct někomu, kdo se bez kvalifikované pomoci sám neobejde. Minimalizovat riziko, že se tito lidé stanou snadnou kořistí podvodníků. Česká pojišťovna je velká a silná firma, která má udávat trendy a která chce pomáhat. Toto je můj příspěvek,“ vysvětluje své pohnutky Luboš.
 
S neslyšícími má Luboš zkušenosti i ze své práce finančního poradce. Jako manažer má nyní  ve skupině poradkyni se sluchovým postižením Lenku Hejlovou. Spolu už absolvovali první schůzky s neslyšícími klienty. A určité odlišnosti v porovnání se slyšícími klienty Luboš přece jen zaznamenal. „Rozdíl je hlavně ve stupni finanční gramotnosti a v tom, že neslyšícímu klientovi je třeba někdy vysvětlovat základní pojmy,“ popisuje Luboš. „Část lidí se sluchovým postižením totiž ovládá pouze znakový jazyk a výrazům, které se běžně používají v češtině, nerozumí. Pro poradce je to proto náročnější.“
 
„Ideální je, když neslyšící klient při schůzce s finančním poradcem využije služeb tlumočníka znakového jazyka,“ poznamenává k tomu Lenka, která trpí velmi těžkou nedoslýchavostí. Lenka je v České pojišťovně zatím nováčkem. Jakmile projde povinnou přípravou, chce se věnovat klientům, kteří jsou postiženi podobně jako ona.  „Až budu mít pocit, že mohu poskytnout profesionální služby, povedu schůzky s klienty sama v českém znakovém jazyce,“ těší se. 
 
Nyní musí Lenka absolvovat řadu školení, tréninků a poté i zkoušek. Jak se jí to vše daří? „Pokud jde o celodenní maraton, není to nic lehkého. Poslouchat a zároveň odezírat celých osm hodin, byť jsou prokládány pauzami, je únavné a leckdy ke konci školení již ztrácím pozornost. Nicméně oceňuji vstřícný přístup ke mně - veškeré mé požadavky týkající se komunikace jsou ve firmě zohledňovány. Samozřejmě nemohu hned očekávat ideální stav, to ani nejde. Je třeba začít od celé společnosti.  A její přístup k neslyšícím a jiným skupinám se zdravotním postižením se v posledních letech přece jen mění.“
Monika Jindrová
Klíčová slova: