„Naším cílem je zvýšit u slyšící většiny obecné povědomí o existenci neslyšící menšiny a její kultury,“ říká ředitelka sdružení Renata Škopková. „O tom, že lidé se sluchovým postižením netvoří jednolitou skupinu, že k nim patří se svými specifickými problémy zrovna tak lidé ohluchlí a nedoslýchaví. A že na druhu a stupni postižení závisí i jejich způsob komunikace. Mezi nejčastější komunikační systémy patří český znakový jazyk, znakovaná čeština nebo simultánní přepis mluvené řeči.“
K propojení obou světů má přispět také nový projekt, který v rámci Týdne komunikace osob se sluchovým postižením představil odbor finančního poradenství České pojišťovny, a. s. V úterý 25. září 2012 se v Praze uskutečnil první, pilotní seminář Finanční gramotnost nejen pro neslyšící a nedoslýchavé. Finanční poradce Lubomír Piko za pomoci tlumočníků znakového jazyka seznámil přítomné se základními pojmy z oblasti finančního poradenství a vysvětlil, k čemu je dobré spolupracovat s finančním poradcem, jak se sestavuje finanční plán či jak rozeznat dobrého poradce od špatného.
„Finanční poradenství pro zdravé a sluchově postižené lidi se v ničem neliší,“ říká Lubomír Piko, který s myšlenkou uspořádat seminář přišel. Jak ho napadlo pomáhat právě neslyšícím? „Loni jsem se začal učit znakový jazyk a tak jsem nahlédl ´pod pokličku´ této skupiny obyvatel. Chci svou prací pomoct někomu, kdo se bez kvalifikované pomoci sám neobejde. Minimalizovat riziko, že se tito lidé stanou snadnou kořistí podvodníků. Česká pojišťovna je velká a silná firma, která má udávat trendy a která chce pomáhat. Toto je můj příspěvek,“ vysvětluje své pohnutky Luboš.
S neslyšícími má Luboš zkušenosti i ze své práce finančního poradce. Jako manažer má nyní ve skupině poradkyni se sluchovým postižením Lenku Hejlovou. Spolu už absolvovali první schůzky s neslyšícími klienty. A určité odlišnosti v porovnání se slyšícími klienty Luboš přece jen zaznamenal. „Rozdíl je hlavně ve stupni finanční gramotnosti a v tom, že neslyšícímu klientovi je třeba někdy vysvětlovat základní pojmy,“ popisuje Luboš. „Část lidí se sluchovým postižením totiž ovládá pouze znakový jazyk a výrazům, které se běžně používají v češtině, nerozumí. Pro poradce je to proto náročnější.“
„Ideální je, když neslyšící klient při schůzce s finančním poradcem využije služeb tlumočníka znakového jazyka,“ poznamenává k tomu Lenka, která trpí velmi těžkou nedoslýchavostí. Lenka je v České pojišťovně zatím nováčkem. Jakmile projde povinnou přípravou, chce se věnovat klientům, kteří jsou postiženi podobně jako ona. „Až budu mít pocit, že mohu poskytnout profesionální služby, povedu schůzky s klienty sama v českém znakovém jazyce,“ těší se.
Nyní musí Lenka absolvovat řadu školení, tréninků a poté i zkoušek. Jak se jí to vše daří? „Pokud jde o celodenní maraton, není to nic lehkého. Poslouchat a zároveň odezírat celých osm hodin, byť jsou prokládány pauzami, je únavné a leckdy ke konci školení již ztrácím pozornost. Nicméně oceňuji vstřícný přístup ke mně - veškeré mé požadavky týkající se komunikace jsou ve firmě zohledňovány. Samozřejmě nemohu hned očekávat ideální stav, to ani nejde. Je třeba začít od celé společnosti. A její přístup k neslyšícím a jiným skupinám se zdravotním postižením se v posledních letech přece jen mění.“
Monika Jindrová