Cesta tichého zabijáka

Když se zeptáte svých známých, jaké nemoci se bojí nejvíce, skoro každý odpoví, že rakoviny. Je přitom daleko pravděpodobnější, že o zdraví či dokonce o život nás připraví vysoký krevní tlak. Nejpilnějším katem Čechů jsou totiž nemoci srdce a cév, které figurují v kolonce "příčina úmrtí" u každého druhého zemřelého, ročně tedy usmrtí zhruba pětapadesát tisíc tuzemců. A první příčku na seznamu rizikových faktorů, které tyto choroby způsobují, zaujímá právě hypertenze. Pokud jí trpíte, hrozí vám infarkt až dvakrát častěji než lidem zdravým, riziko mozkové příhody je v takovém případě vyšší dokonce třikrát až čtyřikrát.  

Příčiny dosud neznáme

Vysoký krevní tlak trápí dva miliony Čechů. V produktivním věku, tedy mezi 25 a 64 lety, vykazuje hypertenzi okolo čtyřiceti procent lidí, její výskyt plynule stoupá s věkem. "U osob nad šedesát let má vysoký tlak již asi šedesát procent obyvatel," vyčísluje profesor Jiří Widimský, vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu hypertenze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a místopředseda České společnosti pro hypertenzi. V průměru tak trpí hypertenzí každý třetí dospělý Čech.
Problémy s krevním tlakem ale nejsou výsadou středního či vyššího věku, v posledních letech se hypertenze objevuje i mezi mladšími ročníky. Varovný trend potvrzuje profesor Jan Janda z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole: "Roste počet dětí a především dorostu, u nichž se krevní tlak pohybuje na horní hranici normy nebo dosahuje hodnot, kdy už jde o hypertenzi," říká uznávaný dětský lékař. Důvod je prostý: v Česku neustále přibývají lidé s nadváhou, což se týká i dětí a mládeže. A obezitu ve většině případů doprovází i vysoký krevní tlak.
Hypertenze přivede do českých ambulancí každý rok 100 tisíc nových pacientů. Mezi nimi se před třemi lety ocitla i zdravotní sestra Sylva Kučerová ze Zlína. První příznaky hypertenze se u ní projevily s nástupem menopauzy, tedy v období hormonálních změn, které v určitém věku provázejí každou ženu. Nejprve tyto změny přičítala menopauze, brzy jí ale lékaři vyvedli z omylu. "Oba rodiče se léčí s vysokým krevním tlakem, takže pro mě nebylo zase tak velkým překvapením, že se mezi pacienty s hypertenzí zařadím i já," vypráví Kučerová.
Zdravotnice ze Zlína trpí primární hypertenzí, která postihuje devadesát procent pacientů. Zbývajících deset procent spadá pod diagnózu sekundární hypertenze, kdy je vysoký tlak způsoben jiným onemocněním, například ledvin či nadledvin. Ačkoli je první typ mnohem častější, příčiny nejsou ani v dnešní době zcela objasněny. Lékaři už nicméně popsali faktory, které k vysokému krevnímu tlaku významně přispívají. "Jedním z nejdůležitějších je právě obezita," říká profesor Widimský.
K dalším faktorům patří kromě nadváhy také stres, kouření, nadměrné používání soli a vysoká hladina cholesterolu. Docent Filip Málek z kardiologického oddělení * pražské Nemocnice Na Homolce proto připomíná, že srdci a oběhovému systému prospívá pohyb a vhodná strava. Lékaři před zahájením léčby nabádají pacienty ke změně životosprávy, hypertonik se však většinou neobejde bez užívání léků. "Léčba je v naprosté většině případů celoživotní," říká profesor Widimský.

Každý třetí o nemoci neví

Lékaři odhadují, že až čtvrtinu zemřelých pacientů starších čtyřiceti let má na svědomí vysoký krevní tlak. Jednou z příčin je fakt, že až třetina hypertoniků o své chorobě vůbec neví. V počátečním stadiu totiž často nemají žádné problémy. Již zmíněná zdravotnice Kučerová ze Zlína tak patřila mezi výjimky, její zvýšený tlak totiž provázely zdravotní potíže. "Potila jsem se, cítila tlak v hlavě, v uších i očích. Špatně jsem viděla, takže i při nasazených brýlích jsem musela neustále zaostřovat."
Většinu lidí ale hypertenze neobtěžuje, a proto se neléčí. "Vysoký tlak obvykle odhalíme náhodně, například během preventivní prohlídky, při vyšetření kvůli sjednání zdravotního pojištění nebo během prohlídky při změně zaměstnání," popisuje docent Málek. V tom také spočívá zákeřnost této choroby: pacienty sice nic nebolí, přesto však je hypertenze může zabít. Přichází nenápadně, jejím prvním zjevným projevem může být náhlá fatální příhoda v podobě infarktu, srdečního selhání nebo cévní mozkové příhody.
Například právě mozková příhoda nazývaná také mrtvice je hned po srdečním infarktu druhým nejčastějším zabijákem, jde rovněž o vůbec nejčastější příčinu invalidity. "Asi třetina pacientů, kteří prodělali mozkovou příhodu, zůstává trvale závislá na péči druhých osob," říká Ondřej Škoda, primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava. Spojitost mezi "infarktem mozku" a hypertenzí je přitom neoddiskutovatelná: šedesát až osmdesát procent pacientů s mrtvicí má zároveň i vysoký krevní tlak.
"Hypertenze urychluje rozvoj aterosklerózy, při níž dochází k zužování cév nebo jejich ucpání, mozkové buňky okamžitě odumírají," popisuje Škoda princip vzniku mrtvice. Mozek neléčeného hypertonika také mnohem rychleji stárne, a pacient se tak k cévní mozkové příhodě "dopracuje" již v nižším věku. "Mozek neléčeného padesátiletého pacienta vypadá na magnetické rezonanci jako mozek o sedm let staršího člověka," popisuje primář Marian Branny z kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí v Třinci.

Pozor na zrak i těhotenství

Cévními mozkovými příhodami, srdečními selháními či arytmiemi ale výčet nemocí, které má hypertenze na svědomí, zdaleka nekončí. "Naprostá většina nemocných, kteří se ke mně do ambulance dostali kvůli cukrovce 2. typu, byla již léčena pro hypertenzi," říká profesor Milan Kvapil, předseda České diabetologické společnosti. Zanedbaný vysoký krevní tlak navíc poškozuje funkci ledvin, u pacientů s chronickým onemocněním ledvin může způsobit selhání tohoto orgánu. Nemocnému hrozí, že skončí na umělé ledvině, ale ani případná transplantace nemusí zajistit úpravu zvýšeného krevního tlaku.
Neléčená hypertenze poškozuje také oční tkáně. "Tyto změny jsou dnes včasnou léčbou vratné, ale při zanedbání nemoci mohou mít trvalé následky," říká Milan Odehnal, primář Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol. V krajním případě může hypertenze vést i k úplné slepotě. Vysoký krevní tlak ohrožuje také těhotné. "Pokud se projeví po dvacátém týdnu gravidity, jde o těhotenskou hypertenzi. Má-li žena tlak 140 / 90 nebo vyšší, může jít o preeklampsii, což je kombinace vysokého krevního tlaku a ztráty bílkoviny v moči," říká docent Antonín Pařízek z Gynekologickoporodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pokud se takovému stavu nevěnuje odborná péče, je ohrožen život matky i nenarozeného dítěte.
Úplný výčet zdravotních komplikací při neléčené hypertenzi je mnohem delší, nicméně ty výše jmenované jsou nejčastější a nejzávažnější. Jak jim předejít? "Základem jsou pravidelné preventivní prohlídky spojené s měřením tlaku," říká profesor Widimský. Ideální tlak zdravého člověka se pohybuje okolo 120 / 80 mm Hg. Vysoký je v případě, pokud se opakovaně šplhá k hodnotám 140 / 90 mm Hg nebo více. Lékař pak rozhodne, jaké léky nasadit. K dispozici je několik skupin medikamentů, přičemž každá působí jiným mechanismem. Patří sem diuretika, betablokátory, blokátory kalciového kanálu, ACEinhibitory, sartany a řada dalších. Dají se mezi sebou kombinovat, účinek se tak zvyšuje. Někdy stačí jeden prášek, jindy je potřeba kombinovat dva, tři i více, než se tlak dostane na normální hodnotu. Správnou volbou léků lze předejít i takzvanou hypertenzní krizi, při níž tlak vyskočí, člověk se dusí, má bolesti hlavy nebo poruchy zraku. Tento stav většinou brzy odezní, ale je nutné pacienta hospitalizovat a urychleně zahájit léčbu.
Podobnou krizi zažila i Sylva Kučerová. "Točila se mi hlava, myslela jsem, že zkolabuju. Dcera mě odvezla do nemocnice, kde mi naměřili tlak 230 / 120. Bála jsem se, že mi praskne cévka a umřu," vzpomíná zlínská zdravotní sestra. Spouštěcím momentem bývá stres, nejinak to bylo v případě paní Kučerové: "Hlídala jsem dvě malé vnučky, celý den jsem za nimi běhala, nejsem na takový zápřah zvyklá," popisuje třiapadesátiletá žena. Lékaři jí naordinovali nový lék. "Denně teď polykám dvě tablety, ale podobné situace se už naštěstí neopakují," říká zdravotnice.

Přichází renální denervace

Paní Kučerová patří k menší skupině pacientů, kterým se daří udržet tlak pod kontrolou. Takové štěstí má asi jen třetina nemocných. I když jsou to čísla srovnatelná se statistikami ostatních vyspělých států, optimistická zrovna nejsou. Podle profesora Widimského je klíčovým důvodem malá informovanost veřejnosti o hypertenzi, nedostatečná léčba a také nekázeň pacientů: "Je prokázáno, že část hypertoniků doporučenou léčbu neužívá," říká vedoucí odborného pracoviště při pražské VFN. Nemoc totiž většinou nepůsobí žádné zjevné potíže. "A když se pacienti cítí dobře, nepovažují za nutné léky užívat," přisazuje si třinecký primář Branny.
Jedním z řešení by mohl být zákrok, při kterém lékaři přeruší nervové dráhy, jež zásobují ledviny a ovlivňují průtok krve. Původně složitou operaci zvanou bederní sympatektomie, kdy lékaři odstranili shluky nervových buněk z oblasti bederní páteře, nyní nahrazuje jednodušší metoda takzvaná katetrizační renální denervace: lékař přeruší nervová vlákna ve stěně ledvinných tepen, přičemž právě ledviny hrají při regulaci krevního tlaku klíčovou roli. "Přišel s tím americký profesor česko-rakouského původu Paul Sobotka. Zaměřil se na skupinu nemocných, kteří trpí takzvanou rezistentní formou hypertenze. Tito pacienti užívali denně tři a více různých léků, ale bez valného efektu," popisuje profesor Petr Neužil, primář kardiologie z pražské Homolky. První renální denervace se uskutečnila před pěti lety.
"Zdá se, že její efekt je skutečně dlouhodobý, protože přerušená nervová vlákna znovu nedorůstají," říká Neužil. Zákrok se provádí v částečné narkóze. Lékaři pacientovi zavedou z třísla speciální katetr do levé a posléze pravé ledvinné tepny. "Ty pak v několika přesně vybraných místech zahříváme pomocí radiofrekvenční energie. Tím dojde k přerušení drobných nervových pletení," popisuje metodu renální denervace Marian Branny z třinecké Nemocnice Podlesí, která jako jedno z mála tuzemských pracovišť tento zákrok provádí.

Léky zůstávají nezbytné

Vyvíjejí se i další technologie. V jednom případě je speciální katetr vybaven generátorem ultrazvuku, který vyšle cíleně energii do stejného místa cévní stěny jako při použití radiofrekvenční energie. Úplnou novinkou je pak postup, kdy generátor ultrazvuku zůstává mimo tělo pacienta a energie je vedena přes kůži. Poprvé byla tato metoda použita v loňském roce v pražské Nemocnici Na Homolce, kde ji od té doby využilo osm pacientů, v brněnském Kardiocentru Fakultní nemocnice U svaté Anny se dosud uskutečnila pětkrát.
Přestože renální denervace přináší povzbudivé výsledky, varují lékaři před unáhleným optimismem. "Metoda není stoprocentní, u zhruba dvaceti procent nemocných jsme při použití radiofrekvenčního proudu kýženého efektu nedosáhli," říká primář Neužil z Nemocnice Na Homolce. Odborníci si lámou hlavu, zda je důvodem způsob současné denervace nebo zda má zkrátka tato metoda svoje limity. "Stále jsme ve stadiu klinického výzkumu, účinnost a bezpečnost byla zatím ověřována na malém počtu pacientů s relativně krátkou dobou sledování," říká profesor Widimský. Z dostupných dat zatím také nevyplývá, zda by tato metoda mohla vést k trvalému vyléčení hypertenze s možností úplného vysazení léků.
Shrnuto a podtrženo: renální denervace nenahrazuje léky na vysoký tlak. Velkou otázkou zatím také zůstává, jestli jednou bude možné tento způsob léčby využít i u pacientů s mírnějšími formami hypertenze. "Je potřeba vynaložit ještě velké výzkumné úsilí, abychom mohli bezpečně říci, zda jsme našli novou cestu léčby hypertenze," uzavírá profesor Neužil.
Medicína nicméně uhání vpřed mílovými kroky, a tak je dost možné, že se ještě současné generace dočkají okamžiku, kdy bude "tichý zabiják" přece jen zkrocen.

---

Jak klesá a stoupá

Tlak krve není stále stejně silný. Jakmile se srdce stáhne a vžene krev do krevního řečiště, dosahuje nejvyšších hodnot. Než dojde k dalšímu stahu, je srdce na okamžik v klidu a tlak klesne. Proto je míra tlaku krve udávána dvěma hodnotami:

- systolický, tzv. horní tlak vyjadřuje, jakou silou je krev vypuzována ze srdce
- diastolický, tzv. dolní nebo spodní tlak naměřený při uvolnění srdečního stahu V psaném záznamu se mezi horním a dolním tlakem uvádí lomítko, např. TK 120/80 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce). V průběhu dne se krevní tlak mění: nejnižší je ve spánku, v ranních hodinách (mezi 4. a 6. hodinou) stoupá, nejvyšší bývá dopoledne. Odpoledne začíná krevní tlak klesat, v podvečer u někoho opět trochu stoupne a u všech lidí pak během večera zvolna klesá. Při fyzické nebo psychické zátěži tlak stoupne vždy.

Uvědomují si Češi riziko, nebo ho podceňují?

ONDŘEJ ŠKODA, primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava
Nedávno provedené studie prokázaly, že se sice zlepšuje informovanost veřejnosti o rizicích některých onemocnění včetně hypertenze, ale že získané informace často nevedou ke změnám rizikových návyků.

MILAN KVAPIL, přednosta Interní kliniky FN Motol a předseda České diabetologické společnosti
Informovanost se zlepšuje, ale stále není dostatečná. Medicína zde naráží na podstatu lidské mysli: když mě nic nebolí, proč bych měl brát každý den léky. Snad jednou budeme umět tyto choroby nejen léčit, ale i vyléčit.

MILAN ODEHNAL, primář Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol
Část pacientů ví o možném poškození cév v mozku, srdci nebo ledvinách, ovšem s rizikem očních onemocnění je to horší.
Je třeba nebrat na lehkou váhu kontrolní prohlídky a užívání léků, nečekat na infarkt či mrtvici.

JIŘÍ WIDIMSKÝ, vedoucí Centra pro diagnostiku a léčbu hypertenze VFN Praha a místopředseda České společnosti pro hypertenzi
Je zcela evidentní, že se nebezpečí hypertenze značně podceňuje, stejně jako přítomnost dalších mnohdy bezpříznakových chorob, jako jsou například cukrovka či zvýšený cholesterol.

MARIAN BRANNY, primář kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí v Třinci
Hypertenze nebolí a v naprosté většině případů nepůsobí žádné potíže. Proto často zjistíme vysoký tlak až náhodně u příležitosti preventivní prohlídky, případně ve chvíli, kdy se objeví první komplikace.

Sedm hypertoniků aneb Kdo také trpěl vysokým krevním tlakem

Ludwig van Beethoven.
Franklin D. Roosevelt.
Tomáš G. Masaryk.
Slobodan Milošević
Charlie Chaplin.
J. V. Stalin.
Liz Taylorová.

Hypertenze a spol.

Počet pacientů léčených v roce 2011 na hypertenzi či jinou související chorobu

nově zjištěná celkem do 44 let 45-64 let 65 a více
hypertenzní nemoci 136 900 1 785 068 238 812 797 023 749 233
ischemické nemoci srdeční 56 966 778 146 41 298 297 305 439 543
z toho: akutní infarkt myokardu 14 195 86 114 4 292 37 557 44 265
cévní nemoci mozku 26 166 259 738 5 525 73 280 180 933
Počet dětí léčených na hypertenzi v roce 2011
děti 0-14 let dorost 15-18 let
celkový počet pacientů 2009 5732
na 100 000 pacientů 133 1318

Zdroj: ÚZIS ČR

Co možná nevíte

- KLÍČOVÝ JE HORNÍ TLAK Více než třicet let se lékaři domnívali, že důležitější jsou hodnoty spodního krevního tlaku. Řada studií však ukázala, že pro riziko vzniku nemocí srdce a cév hraje naopak významnější roli horní tlak.

- POZOR NA ACYLPYRIN Pacienti, kteří berou léky na hypertenzi, by neměli užívat vysoké dávky acylpyrinu a léků na bolest (např. brufen či diclofenac). Organismus pak zadržuje sodík a vodu, účinky léků na vysoký krevní tlak jsou oslabeny.

- ZÁKEŘNÝ GRAPEFRUIT Grapefruit obsahuje furanokumariny, které způsobují, že z trávicího ústrojí se do těla dostává větší množství používaného stává léku, než tělo dokáže snést. Problematická reakce s grepem byla poprvé pozorovánu u blokátorů vápníkového kanálu, jimiž se hypertenze léčí. Dnes se však častěji používají pokročilejší blokátory, kde je tato interakce méně pravděpodobná.

Jídelníček pacienta

SPRÁVNĚ: * mononenasycené tuky (olivový olej) * polynenasycené tuky omega-3 (tučné ryby - makrela, sardinky, losos, pstruh, štika, kapr, sleď) * dýňová, lněná a slunečnicová semínka, vlašské ořechy, lněný olej (při výpočtu denních dávek je třeba zohlednit jejich velkou energii) * rozpustná vláknina (ovesné vločky a luštěniny) * draslík (ovoce a zelenina, především banány, sušené meruňky, brambory) * vápník (nízkotučné jogurty a mléko)

ŠPATNĚ: * nasycené tuky v tučných mléčných výrobcích a červeném mase * sůl a potraviny s vysokým obsahem soli (maximálně 5 g kuchyňské soli denně) * alkohol (ve větším množství tlak zvyšuje)

Nová kategorie: prehypertenze

Drží se váš krevní tlak na "přijatelných" hodnotách? Ani pak nemáte velký důvod k optimismu. Platí sice, že se zvyšujícím se krevní tlakem stoupá i riziko onemocnění srdce a cév, ovšem toto pravidlo začíná platit již u hodnot krevního tlaku, které byly dosud považovány za normální. V roce 2003 byla do medicíny zavedena nová kategorie, takzvaná prehypertenze, do níž spadají všichni pacienti, kterým lékaři opakovaně naměřili tlak 120 až 139 / 80 až 89. Odborný server Science Daily loni zveřejnil studii vědců z University of California, z níž vyplývá, že u lidí s prehypertenzí je riziko cévní mozkové příhody až o 55 % vyšší než u osob s tlakem nižším.

Jak poznat vysoký krevní tlak?

Zatímco lidem, kteří trpí nízkým tlakem, je často na omdlení a točí se jim hlava, vysoký tlak se ve většině případů nijak neprojevuje. Přesto ho někteří lidé poznají: bolí je hlava, mají rozmlžené vidění či závratě, mohou krvácet z nosu. Většina pacientů ale žádné potíže nemá a vysoký tlak bývá odhalen až ve chvíli, kdy dosáhne nebezpečné úrovně, například ve formě hypertenzní krize: tlak vyskočí, člověk se dusí, má silné bolesti hlavy nebo poruchy zraku. Takový stav vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

Hodnoty tlaku

- normální tlak: do 120 / 80 * prehypertenze: 120-139 / 80-89 * vysoký tlak 1. stupně: 140-159 / 90-99 * vysoký tlak 2. stupně: nad 160/nad 100 * vysoký tlak 3. stupně: 180 / 110 a více maligní hypertenze: nad 250 / nad 130 (nejzávažnější forma, tlak nekontrolovatelně stoupá i nad hodnoty 300 mm Hg, může zabíjet) * izolovaná systolická hypertenze: 140 a více / / méně než 90 ("horní", tedy systolický tlak je zvýšený, zatímco "spodní" je normální nebo nižší; častější u starších lidí)

Hypertenze v pěti číslech

7 milionů lidí na světě ročně zemře na nemoci způsobené vysokým krevním tlakem 1 miliarda lidí na světě má hypertenzi 2 miliony Čechů mají vysoký krevní tlak 40 % Čechů ve věku 25-64 let trpí hypertenzí 60 % Čechů v kategorii 60 a více let má hypertenzi

Foto: 1Profimedia

Foto: OBVYKLÉ PŘÍČINY. Sylva Kučerová ze Zlína přičítala první příznaky hypertenze nástupu menopauzy, ale lékaři ji vyvedli z omylu: mohla za to genetika a stres. Na snímku se svou vnučkou.
Foto: NASTUPUJÍCÍ EPIDEMIE. Na nemoci, které mají souvislost s hypertenzí, zemře ročně ve světě až sedm milionů osob, vysokým tlakem samým trpí jedna miliarda lidí a případů prudce přibývá. Ilustrační foto.
Foto: ZOPAKUJME SI TO: Hypertenze je jedním z "výdobytků" nezdravého životního stylu, k němuž patří nadváha a vysoká hladina cholesterolu. Nejúčinnější prevencí, ač to zní banálně, je tedy vhodná strava a pravidelný pohyb. Ilustrační foto.
Foto: ZAOSTŘENO NA VYSOKÝ TLAK. Neléčená hypertenze poškozuje také oční tkáně, nejsou vyloučeny trvalé následky týkající se zraku, v krajním případě může vyústit v úplnou slepotu.
Foto: TĚHOTENSKÁ HYPERTENZE. Má-li žena po dvacátém týdnu gravidity tlak 140/90 nebo vyšší, může jít o preeklampsii, což je kombinace vysokého krevního tlaku a ztráty bílkoviny v moči.
Foto: 1 archiv, 2, 3, 9, 11, 13, 14 Profimedia, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 12 ČTK