„Hendikepovaní si na tuto novinku velmi rychle zvykli. Zhruba 70 % objednaných přeprav je dnes realizováno přes internet,“ říká Michal Štěpán, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu. „Z nedávného průzkumu vyplývá, že skoro 60 % oslovených zákazníků s hendikepem s námi cestuje až šestkrát do roka, dalších 30 % až čtyřikrát měsíčně a kolem 5 % využívá naše spoje denně nebo několikrát do týdne. Jako jeden z mála dopravců, kteří tyto služby poskytují, proto cítíme závazek podmínky pro cestování lidí s omezenou pohyblivostí dál zlepšovat.“
Potřeba hlásit přepravu předem vyplývá z platné legislativy, nejen ze Smluvních přepravních podmínek ČD, ale je řešena i nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.
„Důvodů je hned několik. Je potřeba ověřit vhodnost vybraných spojů, odzkoušet zdvihací zařízení, případně ho přesunout. Někdy musíme do vlaku zařadit jiný vůz,“ vysvětluje důvody Naďa Bluďovská z Českých drah, která má přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace na starosti. „Může se také stát, že je vůz obsazený jinými cestujícími na vozíku a další přepravu v tomto vlaku již nelze realizovat. I naši zaměstnanci by měli předem vědět, že povezeme hendikepovaného cestujícího, který vyžaduje asistenci, aby přeprava proběhla bez problémů a výstup nebo nástup v co nejkratším čase, aby nebyl extrémně prodloužen pobyt vlaku ve stanici. V mnoha stanicích je dnes omezený počet zaměstnanců a plošiny pro vozíčkáře mohou z bezpečnostních důvodů obsluhovat jen někteří speciálně proškolení zaměstnanci s příslušným platným průkazem pro obsluhu plošin.“
Přibylo bezbariérových vozů
České dráhy provozují téměř 600 jednotek a vozů, které jsou přístupné pro vozíčkáře. V loňském roce se rozšířily bezbariérové soupravy hlavně v souvislosti s dodávkou zcela nových klimatizovaných a nízkopodlažních souprav RegioPanter a RegioShark. Díky tomu mohly České dráhy zvýšit počet bezbariérových spojů v jízdním řádu 2014 na 4 404.
České dráhy disponují dvěma základními skupinami vozidel, která jsou přístupná pro vozíčkáře. Jednou z těchto skupin jsou nízkopodlažní vozidla, kterých je více než 400. Jedná se o elektrické a motorové jednotky s podlahou nástupního prostoru ve výši moderních vysokých nástupišť, tedy cca 550 mm nad kolejnicí. Pro nástup a výstup vozíčkáře do těchto vozidel je nutné překonat jen několikacentimetrovou mezeru mezi nástupištěm a podlahou vozidla. Díky tomu v mnoha případech cestující vozíčkář ani nepotřebuje asistenci dopravce a nemusí svou cestu předhlašovat.
Další skupinu o téměř 200 vozidlech tvoří vozy s podlahou v klasické výšce a nástup, resp. výstup, je zajištěn prostřednictvím plošin, které jsou buď přímo součástí vozu, nebo se využívají mobilní plošiny na nástupištích. Těch České dráhy postupně v uplynulých letech nakoupily 93 a fungují v 82 stanicích.
ČD se přizpůsobují trendu ve vývoji kompenzačních pomůcek
„Modernizované, multifunkční, klimatizované vozy pro dálkovou dopravu, které jsme začali na pravidelné spoje nasazovat letos na jaře, mají vlastní plošinu. Právě tu ale chceme na základě podnětů zákazníků upravit. Stejně tak interiér vozu určený pro vozíčkáře. Reagujeme tak na skutečnost, že stále více z nich má elektrický vozík. Ten je těžší a širší,“ říká Michal Štěpán.
„Plošina by mohla mít například zábranu proti sklouznutí vozíku do mezery mezi ní a vlakem. Nabízí se také možnost natočit plošinu v otevřené poloze o 15 stupňů, čímž mezera prakticky zmizí. Pro vozíčkáře je to i psychologický moment,“ doplňuje Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. „Stejně tak bychom ocenili odstranění dvou sklopných sedadel v oddílu pro hendikepované, abychom měli více místa pro pohyb na elektrickém vozíku. Dopravce nám slíbil i úpravu dveří a některých ovládacích tlačítek.“ Dodatečné úpravy v 60 vozech přijdou řádově na několik milionů korun. První třicítka by měla být hotová do roka.
Podobné úpravy, které vyplynou z běžného provozu a z měnících se potřeb zákazníků, provádí České dráhy průběžně. Jednou z nich je i doplnění zvukového naváděcího zařízení pro nevidomé a slabozraké do příměstských vlaků (např. CityElefant).
Petr Šťáhlavský