Jak můžeme pomoci člověku s bílou holí? A smí si naše dítě pohladit jeho vodicího psa? Pojďme se podívat do světa, kde se dá často rozeznat jen světlo a tma.
Hned první pravidlo říká, že i nevidomí jsou normální lidé. Tedy že mohou být jak slušní, tak nevychovaní. Že mohou být milí i nerudní, že budou chtít o svém handicapu mluvit, nebo vás s otázkou na bílou hůl pošlou do háje. Jenže právě proto, že nevidomého dítě nepotká každý den, může si z jednoho setkání udělat o této menšině špatnou představu na celý život. A to by byla škoda.
Žádné přepadání, prosím!
Různých návodů, desater či dvanácter, kterými bychom se my vidící měli řídit, najdete hned několik. Jak vysvětluje Miroslav Michálek ze sdružení Okamžik, na prvních místech mají shodně prosbu: "Netahejte mě bez upozornění za rukáv, nestrkejte mě před sebou jako skříň a už vůbec mě nechytejte za bílou hůl! Je to stejné, jako by vám někdo za chůze náhle zakryl oči." Co je tedy správné ve chvíli, kdy u přechodu uvidíte stát nevidomého? "Ideální je ho oslovit. Třeba ,Dobrý den, ráda bych vám pomohla, pokud potřebujete‘," vysvětluje Petr Mašek, nevidomý kavárník z Kavárny POTMĚ. "Je zkrátka naprosto nepatřičné bez oslovení člověka popadnout a přemístit ho někam, kam vlastně ani nechtěl. Jednou jsem se z legrace postavil asi tři metry od přechodu a během půl hodiny jsem byl beze slova převeden z jedné strany na druhou celkem šestkrát. A to jsem jen čekal na odvoz autem," směje se Petr Mašek.
Pes je v práci, ale pořád je to pes
Ani pravidlo o nerušení vodicího psa nemusejí brát maminky s dětmi doslova. Hlavní je jako vždycky komunikace, tedy nestydět se zeptat. "Když potkám maminku s dětmi a ony si myslí, že pejsek je chudáček, který musí pořád pracovat, tak se jich zeptám, jestli by se měl líp, kdyby byl zavřený doma," vysvětluje Petr Mašek. "A když přijdu domů a své fence sundám postroj, stává se z ní obyčejný hlídací vořech, co s manželčiným labradorem pak spokojeně lítá po domě a po zahradě."
Obecně oblíbené omyly
Nevidomí mají nadpřirozeně silný sluch. Všichni hrají na hudební nástroj nebo pracují jako maséři. Nesmíme s nimi mluvit o barvách nebo používat výrazy jako "to budeš koukat", "dívat se na televizi", "podívej se". Nevidomému je jedno, jak vypadá. Schopný nevidomý nepotřebuje pomoc. Nevidomého musíte vždycky převést přes přechod. A spousta dalších. Taky jste je slyšeli? Tak na takové omyly zapomeňte. A pokud budete pochybovat, nevidomého oslovte a svou pomoc nabídněte i s otázkou, jak to udělat správně. Pokud pomoc odmítne, spolkněte svou hrdost a rozlučte se. A pozor - mluvte s nevidomým, nikoli s jeho doprovodem, natož s jeho psem. No řekněte sami - ne urazili byste se, kdyby někdo místo s vámi mluvil třeba s vaším manželem, protože by vám kromě fyzického handicapu připsal ještě ten psychický?
Petr Mašek si přeje, aby nevidomí konečně nebyli vnímáni jako nemocní lidé. "Z vašeho dítěte se možná jednou stane podnikatel, u kterého by nevidomý chtěl pracovat. Ať už jako právník, operátor, či v oboru, který díky stále novým moderním technologiím můžeme zvládat. A pokud nebude mít šéf firmy v paměti maminčina slova o nemocném chudákovi, třeba nevidomému práci dá. To je moje vize a můj sen - abychom nebyli vnímáni jako lidé trpící, ale jako ti sice s handicapem, ale jinak schopní a soběstační," uzavírá Petr Mašek.
---
DESATERO NEVIDOMÝCH
podle Světlušky
1. Nevidomý člověk nevidí buď vůbec nic, nebo rozpozná jen světlo a tmu, a některý třeba obrysy věcí.
2. Nevidomí nečtou a nepíšou stejným písmem jako ty, protože k tomu je potřeba zrak. Místo toho používají Braillovo bodové písmo, kterým píšou na zvláštním psacím stroji a čtou ho hmatem nebo jim se čtením a psaním pomáhá mluvící počítač a tiskárna.
3. Nevidomý spolužák nepozná barvy a obrázky, ale ty mu můžeš vysvětlit, co na obrázku je.
4. Nevidomý kamarád nevidí, co se kolem něj děje.
Když budeš někde s ním, vysvětli mu, kdo je poblíž a co se právě odehrává. Zkus ho zapojit do hry, aby se necítil odstrčený.
5. Možná jsi někdy potkal člověka, který před sebou ťukal bílou holí. To byl nevidomý, který pomocí hole hledal bezpečnou cestu.
6. Možná jsi také viděl nevidomého, kterého vedl vodicí pes. Takový pes je pro doprovázení vycvičený. Když jde se svým nevidomým pánem, nehlaď ho ani na něj nevolej, pes potřebuje na doprovázení klid.
7. Když potkáš nevidomého, kterého znáš, pozdrav ho první a řekni, kdo jsi, on tě totiž nepozná.
8. Když doprovázíš nevidomého kamaráda, netlač ho před sebou. Nech ho, aby se chytil za tvůj loket a šel za tebou, je to tak pro něj i pro tebe bezpečnější.
9. Nedělej za nevidomého věci, které může udělat sám. On je rád samostatný, stejně jako ty. Někdy ale bude potřebovat tvou pomoc nebo abys mu pověděl, jak se co dělá.
10. Nevidomí kluci a holky jsou nakonec stejní jako ty, ale nevidí, proto budou rádi, když jim občas pomůžeš.
Hry s dětmi
Vyzkoušejte si, jaké to je.
- dětem, které už umějí počítat, dejte mince a bankovky. Ať dají poslepu dohromady určitou částku (jako v obchodě) * nechte je se zavázanýma očima převléknout, nalít do hrnečku vodu * dejte jim hádat předměty v krabici * se zavázanýma očima je nechte projít opičí dráhu, nejlépe s holí nebo s pomáhajícím doprovodem (z příručky pro učitele Soužití dětí s nevidomými, vydává AISIS, o. s.)
Hlavně dětem neříkejte, že nevidomý je chudák. Třeba ho jednou váš syn nebo dcera bude chtít zaměstnat.
ILUSTRAČNÍ FOTO: PROFIMEDIA. CZ (1)
O autorovi: Text: Hanka Lachawitz