Cvičte, ale bezpečně!

Statisíce lidí se ocitly ze dne na den „uvězněni“ mezi čtyřmi stěnami, bez možnosti pokračovat ve svých obvyklých pohybových aktivitách s přáteli, v posilovně nebo pod dohledem profesionálů – fyzioterapeutů. Mnozí z nich se snaží v pohybu pokračovat alespoň omezeně doma a cvičí podle volně dostupných cvičebních videí, která v posledních dnech zaplavila internet.

Lékaři různých odborností ale varují: cvičte s ohledem na své limity, není vhodná doba zjišťovat, kde jsou vaše hranice, a riskovat úraz ve chvíli, kdy se zdravotníci snaží zvládnout pandemii.

„Opravdu obdivuji rychlou reakci trenérů a lektorů a snahu udržet kontakt se svými klienty, často bez nároku na honorář. Bohužel opakovaně vídám videa s přívlastky „pro každého“ a „na každý den“, která jsou pro netrénovaného člověka naprosto nevhodná. Každý máme své pohybové a výkonnostní omezení, a to nemluvím o onemocněních, ať už interních či pohybového aparátu. Je třeba si uvědomit, že nejde o trénink na olympiádu,“ říká MUDr. Veronika Pudilová z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN.

„Lektoři nevidí, jak člověk před obrazovkou cvik provádí. Každý, kdo se pro domácí cvičení rozhodne, by měl vzít v úvahu svůj předchozí stupeň aktivity a omezení vyplývající z dlouhodobých onemocnění. Je na místě se i poradit s lékařem.“

Lékaři obecně jedincům s nižší kondicí a bez větší zkušenosti se cvičením pod dohledem profesionála doporučují volit sestavy využívající jednoduché pozice v základní variantě cviku a bez závaží.

„Je důležité soustředit se na pokyny lektora, který by měl neustále připomínat správné postavení těla a provedení cviku. Lidé by měli dovolit tělu jen takový rozsah pohybu, který nevyvolává bolest, nelámat tělo do poloh, na které není zvyklé a nezadržovat dech. Účinek cviku spočívá v jeho kvalitním provedení, nikoliv v dosažení maximální pozice.“

Česká společnost tělovýchovného lékařství a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) pohyb každopádně rozhodně doporučují.

„Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nejen základem prevence řady onemocnění, ale také podporuje správnou funkci imunitního systému, a snižuje tak pravděpodobnost onemocnění infekční chorobou. Pohyb pomáhá odplavit úzkost a tím zvládat lépe stresové situace. Tvoří proto nedílnou součást psychické hygieny, která je v náročných podmínkách karantény zásadní,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda ČAPK.

Lékaři různých odborností se obávají, že hrozí všeobecný pokles pohybové aktivity, jejíž udržování je v moderní společnosti už tak pro vysoké procento lidí problematické. „Kila“ přitom nejsou zdaleka to jediné, co odborníky trápí. 

„Mohlo by se zdát, že pohyb je jen prostředek k redukci hmotnosti nebo „osvalení“ a že se současná situace týká pouze lidí s nadváhou či obézních a lidí se sportovními ambicemi. To je obrovský omyl,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

„Pohyb je něco, co naše tělo potřebuje pro správnou funkci všech jeho součástí a soustav, od srdečně-cévní přes hormonální po vlastní pohybový aparát. Nedostatek pohybu, ke kterému současná situace přispívá, jeho obranyschopnost zhoršuje,“ vysvětluje doc. Tuka.

Lékaři se snaží pomoci pacientům, kteří potřebují dlouhodobě pravidelnou péči, ale nemohou nyní do nemocnic chodit. Klinika rehabilitačního lékařství ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pečuje o pacienty s následky poškození centrálního nervového systému, zejména po cévní mozkové příhodě. Aby zabránila zhoršení jejich zdravotního stavu, připravuje videa a jiné materiály, podle kterých mohou po náležité instruktáži cvičit doma.

„Zůstáváme s nimi v kontaktu, ví, že se na nás mohou kdykoliv obrátit," uzavírá MUDr. Pudilová.

Česká společnost tělovýchovného lékařství (ČSTL) a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) sestavily základní pravidla, jimiž by se lidé měli při cvičení řídit:

• Vyhněte se pohybovým aktivitám o vysoké intenzitě, nejde o trénink na olympiádu.
• Při známkách začínající virózy (kašel, zvýšená teplota, zimnice) necvičte.
• Po odeznění virózy zahajujte pohybovou aktivitu pozvolna.
• Intenzitu a náročnost pohybové aktivity přizpůsobte předchozímu stupni tréninku.
• Je nutné respektovat omezení vyplývající z vašich onemocnění, ať už interních či onemocnění pohybového aparátu, případně se předem poradit se svým lékařem.
• Pokud se při konkrétní pohybové aktivitě nebo cviku objeví bolest, nesnažte se ji překonat.
• Nezapomeňte na pravidelný pitný režim, racionální stravu a dostatek spánku.
• I po uvolnění karantény se raději vyhýbejte uzavřeným tělocvičnám a místům s vyšší koncentrací osob, zejména máte-li nějaké chronické onemocnění a/nebo jste-li staršího věku.
• Buďte pozitivně naladěni. Nezapomeňte, že "veselá mysl je půl zdraví"

Veronika Ostrá