17.04.2014 17:28
„Jedná se o zapomenuté děti, které žijí mimo rodinu v domovech pro osoby se zdravotním postižením, a jež jsou vystaveny dvojímu ohrožení: nemají podporu rodičů při naplňování svých základních potřeb a jejich zdravotní stav se může stát záminkou pro faktické omezení jejich příležitostí ke vzdělávání,“ upřesňuje Pavla Baxová, ředitelka Rytmus, o.p.s.
Rytmus se ve výzkumu zaměřil na ověření úrovně poskytovaného vzdělávání. Dlouhodobé zkušenosti organizace s působením v sociálních službách a s prosazováním inkluzívního vzdělávání prokazují, že tyto děti běžné základní nebo střední školy nenavštěvují, výuka v ústavních zařízeních jim nezajišťuje dostatečný osobnostní rozvoj a neumožňuje navazovat sociální kontakty se zdravými vrstevníky.
Z výzkumu vyplývají následující zjištění:
1) Žádné z dětí žijící v ústavu pro osoby se zdravotním postižením nenavštěvuje školu hlavního vzdělávacího proudu.
2) Děti se vzdělávají v prostorách zařízení, kde jsou připravené třídy, zřizované jakožto detašovaná pracoviště základních škol praktických a speciálních. Naprostá většina žáků je vyučována dle Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro obor základní škola speciální (Díl I. Vzdělávání žáků se středně těžkým postižením a Díl II. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami a autismem) a ojediněle podle RVP pro základní školu s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením.
Jihomoravský kraj (počet žáků / kolik procent z celkového počtu) |
RVP pro základní školu |
RVP pro ZŠ s přílohou pro LM |
RVP pro ZŠ speciální (díl I. a díl II.) – mimo zařízení |
RVP pro ZŠ speciální (díl I. a díl II.) – v zařízení |
pobytová zařízení pro osoby zdravotním post. |
0 |
6 (11%) |
12 (22%) |
36 (67%) |
dětské domovy se speciální školou |
0 |
0 |
0 |
44 (100%) |
3) Počet výukových hodin je často umenšen - z povinných 20 hodin týdně na řádově jednotky hodin za týden a zbytek času tráví děti v zařízení mimo školský systém.
4) Veřejní opatrovníci dětí neprosazují jiný způsob výuky nebo umístění do běžné školy. Veřejní opatrovníci často nehájí práva svých svěřenců. Převládá u nich stereotypní přístup k zařazování dětí do speciálních škol.
5) Děti v ústavech mají omezený kontakt se zdravými vrstevníky. Nemají příležitosti navazovat sociální vazby a vést běžný život.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2010, ukládá povinnosti zajistit "aby osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k inkluzívnímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu vzdělávání v místě, kde žijí" (čl. 24). Obecně prospěšná společnost Rytmus chce na tyto děti upozornit a dát podnět k tomu, aby se stávající situací zabývaly příslušné úřady a pomohly dětem a mladým lidem vyjít z ústavů a aktivně se zapojit do života komunity / společnosti.
Rytmus – od klienta k občanovi, o.p.s. dlouhodobě podporuje lidí se zdravotním znevýhodněním aktivně se začleňovat do běžného prostředí – v práci, ve škole, v místě bydliště.
Výzkum probíhal od ledna 2013 do ledna 2014 v rámci projektu Zpět do komunit, který byl podpořen Nadací Open Society Fund.
Pavla Baxová
Klíčová slova: