Roman VERNER, moderátor:
Do roku 2015 postupně zanikne statut osoby zdravotně znevýhodněné. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak omezuje počet osob se zdravotním postižením o ty s nejlehčí diagnózou. Mnoha lidem ale po odebrání této klasifikace hrozí ztráta zaměstnání v chráněných dílnách a výrobních družstvech. Do potíží se dostanou i zaměstnavatelé. Několik příkladů vám přinášíme v pořadu Otázky a odpovědi, u jejichž poslechu vás vítá Roman Verner.
Zdislava PSOTOVÁ, jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Patnáct roků mám sníženou pracovní schopnost a teďka díky novým zákonům jako budu zdravá.
Roman VERNER, moderátor:
Říká Zdislava Psotová, jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách. To zaměstnává okolo stovky lidí, z čehož různě handicapovaní tvoří přes 60 %.
Zdislava PSOTOVÁ, jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Určitě je to dobré pro lidi, protože zaměstnávají lidi s určitým handicapem a tady v tom regionu ta práce není.
Roman VERNER, moderátor:
Dovedete si vůbec představit, že byste našla práci, kdybyste tady o tu přišla?
Zdislava PSOTOVÁ, jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Nedovedu. Ne. Jako tady už, a kor v mém věku nepřipadá v úvahu.
Roman VERNER, moderátor:
Miriam Treznerová pracuje v Důbravě už 33 let. Kvůli stále horšímu zraku je to podle ní jediná možnost, jak být zaměstnaná a dokázat se o sebe postarat.
Miriam TREZNEROVÁ, jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Tady těžko bych našla práci nějakou. Nevím, já tomu nerozumím.
Roman VERNER, moderátor:
Důbrava patří k mnoha družstvům a podnikům, které zaměstnávají nadpoloviční počet zdravotně postižených a čerpají, laicky řečeno, na vyrovnání jejich výkonu státní příspěvky. Jak ale zdůrazňuje předseda družstva Emil Zůbek, dotace nejsou primárním cílem jejich činnosti.
Emil ZŮBEK, předseda jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Ty lidi u nás jednak byli zaměstnáni, tzn., to bylo to sociální a psychicky vyrovnání. Pokud byli u nás zaměstnaní, tak samozřejmě měli určitý výdělek, a nejenom minimální mzdu. Samozřejmě jsme za ně platili sociální i zdravotní pojištění, daň z příjmu, veškeré další věci co obnáší, měli příspěvky na jídlo, a toto všechno bude mimo. A příspěvek, který jsme od státu dostávali, tak daleko víc jsme za ně odváděli samozřejmě, takže teď ten přínos nevím, ale pro stát bude opačný, protože tito lidi, podle mého názoru, 99 % z nich je těžko zaměstnatelných.
Roman VERNER, moderátor:
Předseda Zůbek shrnuje podstatu sociálně zaměřené firmy.
Emil ZŮBEK, předseda jedna z dělnic Chemického výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách:
Kdyby člověk se choval přísně manažérsky, no tak ty lidi už by tu dávno nedělali, jenomže já říkám. Jsem tu léta. Ty lidi osobně znám všechny. Vím jejich rodinné zázemí a vím, že projekt byl opravdu katastrofa, aby vůbec měli možnost nějakým důstojným způsobem dál žít.
Roman VERNER, moderátor:
Do podobné situace se dostává také další z družstevních předsedů Jiří Nesvadba ze zlínské Integry. Ten zaměstnává až 80 % zdravotně postižených, což je více než 200 lidí z celého podniku.
Jiří NESVADBA, předseda výrobního družstva INTEGRA Zlín:
My v současné době víme, že během dvou let přijdeme o 40 zaměstnanců nebo resp. ztratí statut osoby zdravotně znevýhodněných a budou si těžko hledat práci. Můžeme je zaměstnat s tím, že v podstatě při jejich produktivitě vlastně nejsou schopni dosáhnout na hodnoty zdravých lidí, čímž vlastně se na ně potom doplácí vlastně z produktivity těch zdravých lidí, no.
Roman VERNER, moderátor:
Ve zlínském kaji se nové opatření dotkne asi 600 lidí. Jak upozorňuje vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínského úřadu práce, Miriam Vajdišová, jakmile nebude těmto lidem prodloužena platnost jejich klasifikace, stanou se běžnou pracovní silou na trhu práce bez jakéhokoliv zvýhodnění. To, že nebudou srovnatelní se zdravými uchazeči o práci, je podle nich zřejmé.
Miriam VAIDIŠOVÁ, vedoucí oddělení zaměstnanosti zlínského úřadu práce, Miriam Vajdišová:
A může to být základní překážka, proč zaměstnavatel nebude chtít do pracovního procesu přijmout. Možná že je tady velký prostor pro to u těch zdravotně znevýhodněných osob najít ty jejich limity, ale na druhou stranu také ukázat, co ti lidé mohou dělat, v čem jsou dobří a kde v podstatě jsou schopni vykonávat práci ve stejném rozsahu jako jiný zdravý člověk.
Roman VERNER, moderátor:
Nabízí Miriam Vaidišová alespoň částečné řešení pro ty, kteří mají patřičné vzdělání a pracovní zkušenosti. Takzvané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti se podle ní mohou uplatňovat jen při jakémsi nastartování klienta úřadu práce pro jeho další zaměstnání. Pro mnoho těch, kteří mají pouze základní vzdělání a hlavně v okrajových částech regionu nemohli získat žádné další zkušenosti, to však není řešením. O stanovisko k rušení statutu osob zdravotně znevýhodněných jsem požádal ministerstvo práce a sociálních věcí. Cituji odpověď z e-mailu mluvčí resortu Štěpánky Filipové: "Zdravotní znevýhodnění totiž zjednodušeně řečeno znamená lehké funkční poruchy, které nesnižují pracovní schopnosti, zatímco invalidita ano." Jejich zaměstnání totiž neznamenalo úpravu pracovních podmínek či prostředí, ale znamenalo stejný příspěvek jako na invalidní občany." Konec citátu. Na omezenou možnost zaměstnávání takto administrativně uzdravených lidí pak mluvčí Filipová dodává, že v takovém případě lze využít například společensky účelné pracovní místo, kdy se zaměstnavateli refundují mzdové náklady na zaměstnance nebo se zaměstnavateli může poskytnout příspěvek na zřízení pracovního místa v případě, že přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání. Zda to bude řešením i pro námi citovaná družstva, se ukáže do dvou let. Roman Verner, Zlín.