Sen o kapesním lékaři, který je stále s vámi a kdykoli vás vyšetří, se pomalu stává skutečností.
V epizodě sci-fiseriálu Star Trek zvané Empatik mimozemšťané zajmou a mučí doktora McCoye. Kapitán Kirk a pan Spock mu přispěchají na pomoc a v několika vteřinách dokážou zhodnotit jeho zdravotní stav. Pomáhá jim v tom přístroj zvaný lékařský trikordér - jakýsi příruční počítač s odnímatelným senzorem, který sám doktor McCoy obvykle používá k diagnostice.
Zběžné přelétnutí trikordérem a zachránci hned vědí, že doktor utrpěl "vážné poškození srdce, jeví známky překrvení plic a rozsáhlého selhání krevního oběhu".
Lékařský trikordér byl ve Star Treku jen jednou z mnoha technologií budoucnosti -spolu s teleportací, hlasově ovládanými počítači nebo bezdrátovými mobilními komunikátory, které lze rozevřít podobně jako některé současné mobily. Dnes, téměř padesát let po prvním uvedení Star Treku v roce 1966, se ruční snímací přístroj, který by zaznamenával údaje o pacientově stavu a na jejich základě určil diagnózu, pomalu začíná stávat skutečností.
Mezi organizace usilující o vývoj lékařského trikordéru patří také X Prize Foundation - nadace, která se pomocí finančních odměn snaží podporovat inovace. Počátkem letošního roku vyhlásila soutěž Qualcomm Tricorder X Prize. Dosud se přihlásilo přes 230 týmů z více než 30 zemí. Cílem je vytvořit mobilní platformu, jež by umožnila lidem samostatně diagnostikovat 15 různých onemocnění, například zápal plic, cukrovku nebo spánkovou apnoi. "Snažíme se vlastně o zajištění demokratického přístupu ke zdravotní péči na celém světě," říká ředitel X Prize Foundation Peter Diamandis.
Vývoji lékařského trikordéru nebrání jen technické překážky. Regulační orgány jako americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) mohou zdržovat uvedení takových zařízení na trh a jejich cestu ke spotřebitelům. Lékařský establishment, nechvalně proslulý svou zkostnatělostí, se možná bude bát umožnit pacientům aktivněji se podílet na určení původu jejich potíží. Řada lékařů je přesvědčena, že není radno svěřovat pacientům jejich vlastní zdravotní údaje, vysvětluje Eric Topol, kardiolog a autor publikace The Creative Destruction of Medicine (Kreativní destrukce medicíny). Je přesvědčen, že k zavádění nových digitálních technologií do zdravotnictví nedojde z podnětu lékařů, nýbrž na nátlak veřejnosti.
Levné a dostupné samoobslužné diagnostické přístroje by měly velký přínos jak v chudších, tak i v bohatých oblastech světa. Asociace amerických lékařských fakult předpovídá, že do roku 2020 budou mít Spojené státy o 90 tisíc lékařů méně, než je zapotřebí, neboť populace zestárne, spousta lékařů odejde do penze a zároveň přibude chronických onemocnění. Chaotické americké zdravotnictví to nesmírně zatíží, hrozí další zvyšování už tak vysokých výdajů na zdravotní péči. Šetřit v této oblasti se snaží i další bohaté státy.
Pod dohledem úřadů
V Africe působili v roce 2010 asi dva lékaři na deset tisíc obyvatel, zatímco v Evropě jich bylo třiatřicet. Obyvatelé rozvojových zemí mají tedy k lékaři velmi daleko, ale spokojeni nejsou ani ti z vyspělých států. "V žádné zemi na světě není dostatek lékařů a zdravotních sester na to, aby mohli plně uspokojit současnou či budoucí poptávku po zdravotní péči," říká Christopher Wasden, odborník na zdravotnickou strategii a inovace v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC). "Nepřeneseme-li část péče na samotné občany, nebudeme ji moci poskytovat všem, kteří to potřebují." Šance na vývoj lékařského trikordéru značně vzrostly s rozšířením mobilních telefonů. Na světě je dnes více než šest miliard mobilů a zhruba jednu miliardu z nich tvoří smartphony - což jsou vlastně výkonné kapesní počítače s internetovým připojením.
Některé zdravotnické organizace už nyní rozesílají pacientům na mobily textové zprávy, například aby jim připomněly, že si mají vzít léky, vyzvednout recept nebo zajít na kontrolu k lékaři. Dalším krokem je software v podobě stahovatelné aplikace, která každý modernější telefon s fotoaparátem a videokamerou rázem změní ve snímací zařízení pro měření nebo monitorování životních funkcí, například pulzu či dýchání. A přidáme-li ještě hardware v podobě senzorů, které se dají zapojit přímo do telefonu nebo napojit bezdrátově, může být telefon ještě efektivnější monitorovací a diagnostickou pomůckou.
Řadu současných aplikací bychom měli označit spíše za "kondiční", takové, s jejichž pomocí si mohou lidé zaznamenávat cvičení nebo sledovat svůj příjem energie a spánkový režim. Výzkumy společnosti PwC však ukazují, že spotřebitelé chtějí ještě víc, aplikace, které by nahradily lékaře.
Telefon říká, že máte infarkt
Do nově založených společností v oboru digitálního zdravotnictví proudí stále více peněz. Investují samozřejmě i výrobci telefonů a poskytovatelé bezdrátového spojení. Díky tomu mohla například sanfranciská firma AliveCor vyvinout pouzdro na iPhone vybavené dvěma elektrodami, které dokáže pořídit elektrokardiogram (EKG). Eric Topol nedávno pomocí prototypu tohoto zařízení vyšetřil spolucestujícího, jenž si během letu stěžoval na bolest v hrudi. Topol diagnostikoval infarkt a letadlo neplánovaně přistálo.
Na medicínských přídavných zařízeních pro smartphony pracují také další firmy. Společnost MobiSante vyvinula ultrazvukový systém pro připojení na chytrý telefon, který na začátku roku 2011 schválil FDA. Ruční ultrazvuková sonda se zapojí do smartphonu, který vygeneruje a zobrazí snímek. Přístroj stojí 7500 dolarů, což je zlomek ceny standardního sonografu.
Dalším přídavným zařízením je iBGStar, elegantní zařízení ke sledování hladiny glukózy u diabetiků, které se připojuje k iPhonu. Prodává ho francouzský farmaceutický gigant Sanofi. Do přístroje se vloží testovací proužek a na něj se vymáčkne kapička krve z nepatrného vpichu. Hladina glukózy se objeví na malém displeji a hodnotu uloží aplikace v iPhonu, což umožňuje dlouhodobé monitorování. Souhlas FDA zařízení získalo v prosinci 2011.
Zmíněné přístroje mají úzké využití, nejsou všestranné. Podle některých názorů je však lze pokládat za specializované trikordéry. Jejich podoba by se totiž mohla přizpůsobovat potřebám a místu využití a přístroj by se dal upravovat tak, aby zvládal různé věci. Dobrým příkladem je CellScope - projekt, který se zrodil v roce 2006 v laboratoři Daniela Fletchera na Kalifornské univerzitě v Berkeley a vedl k založení stejnojmenné společnosti se sídlem v San Francisku. CellScope je přídavný prvek, který promění smartphone v mikroskop. Existuje několik verzí, každá s jiným rozlišením, díky nimž se technologie dá využívat k různým účelům.
Skupina akademiků vyvíjí verze CellScopu ke skenování oční sítnice či odhalování patogenů způsobujících malárii nebo tuberkulózu, to vše analýzou snímků sklíček se vzorky krve nebo sputa. Na vietnamských klinikách se právě testuje patnáct prototypů tohoto zařízení.
Společnost CellScope vytváří také pro americký trh optická příslušenství, s jejichž pomocí by se dal chytrý telefon přetvořit v opravdového digitálního lékaře. Prvním z nich je otoskop, přístroj pro vyšetřování vnitřku ucha, který lze připojit k iPhonu. Lékařům by posloužil ke stanovování diagnóz a k ukládání vizuálních záznamů, rodiče by díky němu mohli vyšetřit své dítě a poslat výsledky odborníkovi. Ředitel firmy Erik Douglas doufá, že příští rok se přístroj objeví na trhu a jeho cena nepřesáhne 200 dolarů.
A konečně Star Trek
Věcičku, která se pravděpodobně nejvíc blíží trikordéru, vyrábí zřejmě Scanadu, firma sídlící v Mountain View v Kalifornii, jež se jako jedna z prvních přihlásila do soutěže Tricorder X Prize. Její přístroj, stejně jako trikordér doktora McCoye ze Star Treku, sestává z malého senzoru do ruky, který bezdrátově komunikuje s jednotkou opatřenou displejem (v tomto případě smartphonem). Senzor zvaný Scout ("zvěd") se přiloží pacientovi ke spánku a odečte řadu fyziologických ukazatelů včetně pulzu a dýchání, míry okysličení krve, informace o šíření pulzní vlny (po úderu srdce) vztaženou k hodnotě krevního tlaku a teploty. Součástí nejnovějšího prototypu jsou kromě jiného elektrody k měření elektrických signálů v srdci a infračervený teploměr. Aplikace pro smartphone pak data zobrazuje a ukládá.
Šéf firmy Scanadu Walter de Brouwer podotýká, že z medicínských přístrojů pro domácí použití zatím udělal díru do světa jenom teploměr. De Brouwerovým cílem je, aby se podobně rozšířil Scout, který je dostatečně malý na to, aby ho uživatel mohl všude brát s sebou. První verze by se mohla začít prodávat koncem roku 2013 a měla by stát kolem 150 dolarů.
Společnost zároveň vyvíjí jednorázové molekulární testy včetně "ScanaFlu", který odhalí streptokokovou infekci krku, chřipku a další infekce horních cest dýchacích. Pacienti si vykloktají zvláštní tekutinou a tu pak vyplivnou do nádobky s testovacími proužky. Objeví se diagram zobrazující případnou přítomnost infekce a její typ. Dlouhodobým cílem společnosti je propojit Scout, který elektronicky měří fyziologické funkce, a molekulární testy, jež analyzují vzorky.
Pochybnosti lékařů
Nad představou, že pacienti vezmou věci do vlastních rukou, nejásá každý. Zdravotnictví je nesmírně paternalistický obor a "lékaři nechtějí, aby pacienti získali nezávislost a přílišnou moc", tvrdí Christopher Wasden z PwC. Lékaři se možná také budou zdráhat využívat data od pacientů. Místo aby oni sami při každoroční prohlídce kontrolovali fyziologické ukazatele, mohli by je pacienti zavalit ohromným kvantem informací, které shromáždili - čímž vyvstává otázka právní odpovědnosti v případě, že lékaři něco unikne. "Paradoxní je, že když lékař nemá k dispozici velké množství dat, převezme odpovědnost raději, než když se v údajích topí," upozorňuje Wasden. Další potíží je, že elektronické zdravotní záznamy nejsou uzpůsobeny k tomu, aby se do nich daly zanášet údaje od pacientů.
Některé z nových diagnostických metod mohou podle doktora Topola lékaře také ohrožovat finančně, zejména v oborech jako optometrie, dermatologie a pediatrie. Proč by člověk chodil za specialistou, aby si nechal přezkoumat zrak, stanovit typ kožní léze či určit, zda má jeho dítě ušní infekci, když to všechno zvládne mobilní zařízení? Výhody jsou však očividné: jak se medicína přibližuje informatice, mohli by nudné a jednoduché úkony převzít pacienti, takže by lékařům zbylo více času na náročnější záležitosti.
Poptávka bude určitě po každém přístroji, který promění smartphone v přístroj k monitorování zdraví a určování diagnózy. Zájem pramení z naší snahy ušetřit, z touhy po pohodlí, lásky k supermoderním technickým hračkám či prachobyčejné hypochondrie. "Jestliže to legislativa umožní," uvažuje doktor Diamandis, "kdo by nechtěl mít v kapse trikordér?"
© 2012 The Economist Newspaper Limited.
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Respekt.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.
---
Chytrý telefon se speciální sondou zvládne i vyšetření ultrazvukem. Data pak může odeslat lékaři.
Foto: Tělesné funkce v pořádku. (Trikordér ze Star Treku)
FOTO PARAMOUNT PICTURES
Foto: Otoskop, přístroj pro vyšetření ucha společnosti CellScope.
FOTO CELLSCOPE
Foto: "Lékaři v mobilu" - shora dolů: EKG a měření glukózy v iPhonu, ultrazvuková sonda spojená s telefonem, senzor Scanadu.
FOTO MEDGADGET.COM
FOTO TOBESUGARFREE. COM
FOTO MOBIUS
FOTO SCANADU