Dostupnost nejmodernějších léčiv v České republice se postupně zvyšuje
Inovativní farmaceutické společnosti každoročně přivádějí na evropský trh desítky nejmodernějších léčivých přípravků, které přinášejí naději pacientům s onkologickými, kardiovaskulárními, neurologickými, respiračními a dalšími nemocemi. Z aktuální analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2020 vyplývá, že jen v období 2016–2020 bylo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) schváleno 152 centrálně registrovaných léčiv. V České republice je dostupných 57 % z nich, srovnatelný objem nových léčiv je pacientům dostupný také v Norsku, Španělsku nebo Švédsku.
Výrazně více nových léčiv mají k dispozici lékaři a pacienti v Německu, Dánsku či Rakousku. Naopak nižší dostupnost nejmodernějších terapií je v ostatních zemích V4.
Ve sledovaném období 2016–2019 bylo v České republice dostupných 87 ze 152 centrálně registrovaných léčiv, což o přibližně 8 % převyšuje evropský průměr.
„Rozdíly mezi evropskými zeměmi jsou způsobeny zejména rozdílným systémem stanovování cen a úhrad léčivých přípravků, celkovou délkou procesu vstupu léčiv do systému, případnou přetížeností lokálních regulatorních autorit i komplikovaností vyjednávání s plátci zdravotní péče,“ vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
„Jsem velmi rád, že se v dostupnosti nejmodernější léčby pomalu přibližujeme úrovni západní Evropy. Svědčí to o postupných změnách českého zdravotnického prostředí, přenastavení priorit i dobře fungující spolupráci mezi výrobci léčiv, zdravotními pojišťovnami i Státním ústavem pro kontrolu léčiv, která většinou probíhá bez zbytečných prodlení,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Budoucí vývoj
Abychom podpořili současný trend postupného zvyšování dostupnosti nové léčby a umožnili tak např. vstup nejmodernějším přípravkům genové terapie, CAR-T terapiím, NASH léčbě a dalším převratným novinkám, je třeba dále rozvíjet kapacity Státního ústavu pro kontrolu léčiv a překlenout ekonomické i jiné dopady pandemie covid-19 na české zdravotnictví.
Je také nutné pokračovat v úpravách české legislativy, zapracovat na využívání moderních modelů financování inovací a zaměřit se na otázku indikačních omezení.
„To vše by se mělo dít při současném zachování systému ochrany duševního vlastnictví, který je motorem inovačního úsilí a umožňuje efektivní spolupráci inovátorů z privátních i státních výzkumných center za podpory širokého spektra investorů,“ říká závěrem pan Dvořáček.
Markéta Kolanová