Hana Bubeníčková ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR v rozsáhlém příspěvku pro sborník, který jsme zde rozdělili do dvou částí, věnovala problémům, které mohou mít občané se zdravotním postižením s využíváním informačních a komunikačních technologií. V první části se soustředila na pojem a definici zdravotního postižení, počty postižených a ekonomické bariéry v přístupu zdravotně postižených uživatelů k ICT.
Jaké mohou mít občané se zdravotním postižením problémy s využíváním informačních a komunikačních technologií?
Existují řešení? Jaká?
I. Úvod do problematiky
I.1 Pojem a definice zdravotního postižení
Pod pojmem zdravotně postižený si mnozí z nás představí člověka na invalidním vozíku nebo s berlemi či holí. Jedná se však o velmi různorodou skupinu lidí s rozdílnými problémy, potřebami a zájmy. Kromě tělesně, zrakově a sluchově postižených patří mezi zdravotně postižené také mentálně postižení a lidé vnitřně nemocní nebo lidé s civilizačními či duševními chorobami.
Náš právní řád až donedávna neznal obecnou definici osoby se zdravotním postižením, definoval některé termíny zejména pro účely uplatnění v soustavném zaměstnání (invalidní občan, částečně invalidní občan, občan se změněnou pracovní schopností a občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením) a pro účely péče o osobu blízkou (částečně / převážně / úplně bezmocný občan).
Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti nově rozděluje zdravotně postižené občany pro účely uplatnění v soustavném zaměstnání do tří kategorií pro účely uplatnění v soustavném zaměstnání podle stupně zdravotního postižení:
- osoba zdravotně znevýhodněná (dříve občan se změněnou pracovní schopností)
- osoba se zdravotním postižením (pobírá částečný invalidní důchod)
- osoba s těžším zdravotním postižením (pobírá plný invalidní důchod)
Nově připravovaný Zákon o sociálních službách definuje:
- dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jako nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost,
- zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby
- čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci.
Příspěvek na péči nahradí dosavadní příplatky k plným invalidním důchodům za částečnou, převážnou či úplnou bezmocnost a nahradí část dotací poskytovatelům služeb sociální péče.
Jednoduchá definice zdravotního postižení užívaná u nás pro účely zdravotního pojištění zní: Stav trvalého a závažného snížení funkční schopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění (1980) následující definice:
Vada (Impairment): Jakákoliv ztráta nebo abnormálnost psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce:
Postižení (Disability): Jakékoliv omezení nebo ztráta (vyplývající z vady) schopnosti jednat a provádět činnosti způsobem nebo v mezích, které se pro lidskou bytost považují za normální.
Znevýhodnění (Handicap): Nevýhoda, vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, která omezuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro tohoto jedince (s přihlédnutím k věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální.
I.2 Počty zdravotně postižených
Podle definice zdravotního postižení užívané v jednotlivých zemích se odhaduje počet zdravotně postižených na 5 až 19 % celkové populace.
Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit (VVZP 202/91, Praha 14.1.1992) pro Vládu ČR uvádí tyto odhady:
· 100 000 zrakově postižených, z toho 17 000 prakticky nevidomých (vizus 6/60 a horší),
· 300 000 sluchově postižených, z toho asi 15 000 zcela hluchých,
· 1 500 hluchoslepých,
· 60 000 lidí s poruchami řeči,
· 300 000 mentálně postižených,
· 300 000 lidí s vadami pohybového ústrojí,
· 480 000 diabetiků (z toho 70 000 inzulinovaných),
· 150 000 osob po cévních a mozkových příhodách,
· 140 000 osob postižených epilepsií,
· 100 000 duševně nemocných.
Jedná se o cca 1 931 500 zdravotně postižených v ČR. ČR se tedy řadí k zemím, které vykazují počet zdravotně postižených při horní hranici odhadů.
Mají však všichni tito lidé problémy s přístupem k výpočetní technice?
II. Bariéry zdravotně postižených osob v přístupu k ICT
II.1 bariéry ekonomické
Většina zdravotně postižených osob má podprůměrné příjmy, jsou odkázáni na invalidní, respektive částečné invalidní důchody a sociální dávky a v drtivé většině patří k sociálně slabým občanům. Situaci s pořízením PC, případně se zaškolením pomáhá řešit:
1. Vyhláška č. 182/91 Sb. v platném znění:
§ 33 Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek
(1) Občanům těžce zdravotně postiženým lze poskytovat peněžité příspěvky na opatření pomůcek, které potřebují k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postižení. Příspěvek se neposkytuje v případě, že potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna; pokud příslušná zdravotní pojišťovna hradí potřebnou pomůcku částečně, přihlédne se při stanovení výše příspěvku k této skutečnosti.
(2) Tělesně postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které umožňují sebeobsluhu, samostatný pohyb nebo zachování zdravotního stavu, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění.
(3) Zrakově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které jim umožňují získávat informace nebo styk s okolím prostřednictvím hmatových nebo sluchových vjemů nebo prostřednictvím zbytků zraku, popřípadě na pomůcky na přípravu a realizaci pracovního uplatnění.
(4) Sluchově postiženým občanům lze poskytovat příspěvky na pomůcky, které kompenzují ztrátu sluchu a přispívají k sociální adaptaci a jsou nezbytné ke styku s okolím.
(5) Příspěvky lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky. Na úhradu nákladů spojených se zácvikem pro používání pomůcek uvedených v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, lze poskytnout příspěvek v plné výši prokázaných nákladů.
(6) Potřebuje-li občan uvedený v odstavcích 2 až 4 k překonání následků těžkého zdravotního postižení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která není uvedena v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, lze mu poskytnout příspěvek na opatření takové pomůcky ve stejné výši jako je příspěvek stanovený v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky, na srovnatelnou pomůcku.
(7) Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek podle odstavců 1 až 6 se poskytuje ve výši, která umožňuje opatření pomůcky v základním provedení, čímž se rozumí takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti.
Příloha č. 4 a Komentář MPSV č. 4 / 2000 ·
pomůcky pro zrakově postižené: 3 základní pomůcky na bázi PC (digitální čtecí přístroj, digitální zvětšovací lupa, elektronický zápisník), další přídavné pomůcky (nejvýznamnější tiskárna, braillský řádek) ·
pomůcka pro tělesně postižené – psací stroj se speciální klávesnicí (50%),
komentář MPSV č. 4 / 2000 praví: „Za srovnatelnou pomůcku s touto pomůckou lze uznat osobní počítač. Doporučujeme, aby okresní úřad zkoumal účel používání pomůcky a příspěvek poskytoval pouze v případech, kdy je osobní počítač používán k přípravě na budoucí povolání či k pracovní činnosti. Použití srovnatelnosti doporučujeme především u občanů s postižením celého pohybového systému. V případě, že občan potřebuje speciální úpravu ovládacích prvků počítače, lze poskytnout příspěvek i na pořízení této speciální periférie osobního počítače.“ ·
pomůcka pro neslyšící: psací telefon pro neslyšící (75%),
komentář MPSV č. 4 / 2000 praví: „Dalšími pomůckami, které lze uznat za pomůcky srovnatelné, jsou mobilní telefon s možností přenosu textových zpráv a osobní počítač s modemem; poskytnutí příspěvku doporučujeme opět pouze u ztrát sluchu větší než 70 Db v lepším uchu. Použití srovnatelnosti u osobního počítače doporučujeme zejména, pokud je používán k přípravě na budoucí povolání či v souvislosti s pracovní činností a je využívána elektronická pošta. Pro sluchově postižené je výhodou, že interakce s počítačem je převážně vizuální. Osobní počítače jsou významnou pomůckou edukační, neboť neslyšící děti jsou motivovány ke čtení a snižuje se tím riziko jejich funkční negramotnosti, umožňují využívání multimediálních učebnic (CD ROMY) a mohou vytvářet pracovní příležitosti. Příspěvek doporučujeme poskytnout na stolní osobní počítač, čímž se rozumí počítač, klávesnice, monitor, tiskárna. Cena velmi záleží na provedení. Příspěvky doporučujeme poskytovat pouze u nejtěžších sluchových postižení.“
2. Nadace Charta 77 (www.bariery.cz): Projekt Počítače proti bariérám, který zdravotně postiženým osobám může na žádost poskytnout příspěvek na počítač, podmínkou je studium nebo zaměstnání.
3. Bílá místa - chybějící podpora
· u tělesně a sluchově postižených chybí podpora těm, kteří nejsou umístitelní na trhu práce, nestudují, a přesto jim PC může posloužit jako pomůcka pro komunikaci a jako informační zdroj, k sebevzdělávání, i u zrakově postižených dochází k tomu, že některé pověřené úřady poskytují příspěvek pouze u studujících a zaměstnaných, přestože příprava a realizace pracovního uplatnění je v § 33 odst. 3 uváděna jako jedna z možností;
· chybí podpora i jinak zdravotně postižených, např. osob s vrozenou či získanou afázií (částečná nebo úplná ztráta schopnosti mluvit), jedná se o osoby po mozkových cévních příhodách, po léčbě onkologických onemocnění, u kterých dochází k postižením řečových center. PC v takovém případě může hrát velkou roli při komunikaci (zobrazím či vytisknu to, co potřebuji sdělit).