Etické výzvy fenoménu demence

Západní civilizace zdůrazňuje především výkonnost, racionalitu, autonomii a individualitu. A právě tyto aspekty v životě člověka mizí s postupující demencí. Co to pro tzv. vyspělý svět znamená? Budeme lidské bytosti dělit na „zdravé a plnohodnotné“, které si ještě zaslouží plný respekt a ochranu, a ty „nemocné a méněhodnotné“, které již společnosti nic nepřinášejí a jejichž práva mohou být omezována? Jak jednat s lidmi s pokročilým stádiem demence? A co vůbec tito lidé ve svém nitru prožívají? Na tyto a další otázky hledá na stránkách únorového vydání časopisu Sociální služby odpověď Heinz Rüegger z Diakonického centra Salcburk.

Nové číslo časopisu také otevírá seriál Jany Hrdé o problematice osobní asistence. První díl přináší sondu do historie této sociální služby, přibližuje principy hnutí Independent Living a vytváří úvod pro otázky vznikající kolem využívání neformální i institucionální podoby osobní asistence, kterými se budou zabývat další díly seriálu.

Odborné články únorového vydání Sociálních služeb se dále zabývají tristním stavem financování zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb (Procházka), hranicemi a rolemi sociálních pracovníků v kontaktních centrech pro uživatele drog (Mačičková), chudobou a fenoménem „sociálního postižení“ (Kosorin) či změnami v přijímání klientů s omezenou svéprávností do pobytových zařízení sociálních služeb (Hradilová). Druhým dílem pokračuje seriál I. Lintnerové o aplikovaných pohybových aktivitách, tentokrát věnovaný boccii.

Čtenáři v čísle najdou také sondu do poskytování péče lidem s poruchou autistického spektra v Dánsku, seznámení s plzeňským projektem finančního vzdělávání pro seniory a neslyšící, zprávu z výroční konference asociace PALMA a řadu dalších užitečných informací.