Až 68 % Čechů vnímá diskriminaci starších 55 let v ČR jako rozšířenou, podle 29 % je spíše výjimečná a pouhé jedno procento ji zcela vylučuje. Druhou nejrozšířenější formou diskriminace z pohledu obyvatel ČR je znevýhodnění na základě národnostního, etnického původu. Za v zemi rozšířenou ji považuje 52 % obyvatel. V celoevropském souhrnu je přitom národnostně resp. etnicky podmíněná diskriminace hodnocena jako nejrozšířenější – za rozšířenou ji považuje až 56 % Evropanů.
Obyvatelé ČR se řadí k těm Evropanům, kteří si ve své zemi relativně často uvědomují také znevýhodnění z důvodu postižení. Diskriminaci na základě tělesného nebo mentálního postižení za rozšířenou považuje polovina Čechů (49 %).
Naopak obyvatelé ČR oproti evropskému průměru v mnohem menší míře za rozšířenou považují diskriminaci na základě sexuální orientace, genderové identity nebo náboženství či vyznání.
Ve vnímání rozšíření dalších forem diskriminace, jako je znevýhodnění na základě národnosti nebo etnického původu, pohlaví nebo věku do 30 let se obyvatelé ČR shodují s průměrem EU.
Věk 55 a více let je v ČR rovněž nejčastěji uváděn jako znevýhodňující faktor při výběru zaměstnance. Až dvě třetiny obyvatel ČR připouští, že v případě kvalifikační a dovednostní vyrovnanosti dvou kandidátů na stejný pracovní post, to bude právě vyšší věk, který bude uchazeče znevýhodňovat. Tento faktor je zmiňován významně častěji jako třeba postižení, etnický původ, nebo fyzický vzhled či oblékání a vystupování kandidátů. Vyšší věk uchazeče o zaměstnání je nejčastěji zmiňován nejen v ČR, ale byl jako nejčastější znevýhodnění vyhodnocen také celoevropském průměru. V ČR je však počet lidí, kteří toto připouští významně vyšší. Pouze ve třech evropských zemích je rozšíření znevýhodňování starších 55 let na trhu práce vnímáno intenzivněji než u nás. Jsou to, Itálie, Slovensko a Maďarsko.
K nárůstu diskriminace různých skupin obyvatel na trhu práce nepochybně přispívá hospodářská krize. Až 77 % obyvatel ČR souhlasí, že krize přispívá k diskriminaci starších lidí. Dvě třetiny (65 %) konstatují, že krize prohlubuje diskriminaci postižených a podle 58 % zvyšuje znevýhodnění cizinců a národnostních menšin. Téměř polovina Čechů (45 %) se domnívá, že krize rovněž přispívá k prohlubování diskriminace podle pohlaví. Významně nižší, přesto však nezanedbatelný je počet lidí, kteří si krizi spojují s diskriminací podle sexuální orientace či genderové identity (30 %) a náboženství nebo vyznání (20 %). Téměř třetina (30 %) našinců rovněž vnímá, že ekonomická krize přispívá k nárůstu diskriminace mladých do 30 let na trhu práce.
Úsilí vynakládané v ČR na boj se všemi zmiňovanými formami diskriminace vnímá téměř polovina (48 %) Čechů jako neúčinné, nebo jen velmi málo účinné. Podíl negativních hodnocení účinnosti vynaloženého úsilí je v ČR významně vyšší než celoevropský průměr (31 %).
Nejčastěji schvalovaným prostředkem k podpoře rozmanitosti na pracovišti je sledování výběrových řízení, aby se zajistilo, že uchazeči ze skupin, které jsou ohrožené diskriminací, mají stejnou šanci jako ostatní kandidáti s podobnými dovednostmi a kvalifikací. Pro toto opatření je 82 % obyvatel ČR. Většinovou podporu české veřejnosti mají i další dvě hodnocená opatření. Se sledováním skladby pracovní síly, tak aby se vyhodnotilo zastoupení skupin, které jsou ohrožené diskriminací, souhlasí 73 % Čechů a obdobný počet obyvatel (72 %) je rovněž pro školení zaměstnanců a zaměstnavatelů v otázkách rozmanitosti.
URL| http://www.vasevec.cz/vip-blogy/eurobarometer-vnimani-diskriminace-lidi-...