Prostor pro zcela novou lékovou skupinu v diabetologii otevřela minulý týden Evropská komise, když schválila dapagliflozin (Forxiga - Bristol-Myers Squibb/AstraZeneca) pro léčbu diabetu druhého typu v Evropské unii. Dapagliflozin je selektivní a reversibilní inhibitor sodíko-glukózového transporteru 2 (SGLT2), působící nezávisle na inzulinu. Díky svému unikátnímu mechanismu účinku vede ke ztrátě přebytečné glukózy močí a s tím spojenému ovlivnění energetické bilance. Jde o první lék ze skupiny gliflozinů, který získal souhlasné stanovisko evropských regulačních úřadů.
Dapagliflozin se podává perorálně, obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. Je určen do kombinace s ostatními antidiabetiky včetně inzulinu i jako monoterapie u pacientů, kteří netolerují metformin. "Mnoho diabetiků druhého typu nedosahuje terapeutických cílů, což zvyšuje riziko rozvoje komplikací diabetu, je zde tedy kritická potřeba nových léčebných přístupů. Dapagliflozin nabízí lékařům zcela novou možnost zlepšení glykemické kontroly, komplementární ke stávajícím antidiabetikům. Navíc skýtá některé přidané efekty jako snížení tělesné hmotnosti a redukci krevního tlaku," řekl profesor John Wilding z univerzitní nemocnice v britském Aintree. "Schválení Forxigy představuje signifikantní pokrok v léčbě diabetu druhého typu," dodal.
Rozhodnutí Evropské komise je založeno na výsledcích rozsáhlého programu klinického zkoušení, který zahrnul 11 dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií třetí fáze, do nichž vstoupilo 3 930 pacientů.
Zmíněný soubor klinických studií ukázal, že dapagliflozin má příznivý bezpečnostní profil s nízkým rizikem hypoglykémie, a to napříč různými populacemi pacientů. Investigátoři rovněž prokázali jeho pozitivní vliv na redukci tělesné hmotnosti a krevního tlaku.
"Prostor pro tuto novou lékovou skupinu je určitě velký. Jak se ukazuje ve studiích provedených s dapagliflozinem, je možné tento lék kombinovat v podstatě se všemi stávajícími antidiabetiky," říká k tomu přednosta III. interní kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Štěpán Svačina, CSc. "Díky zcela novému mechanismu účinku z takové kombinace mohou profitovat v podstatě všichni pacienti bez ohledu na stávající léčbu. Při kombinaci dvou nebo tří antidiabetik dosáhneme lepších výsledků, než když zvyšujeme dávku jednoho léku. Pokud do ní vstoupíme s naprosto novým mechanismem účinku, tak je to určitě výhodnější, než když kombinujeme více léků, které působí na podobném principu," dodal.
Podle prof. Svačiny je podstatné, že mechanismus účinku dapagliflozinu je nezávislý na inzulinu. "Já osobně bych zajímavý efekt očekával i u pacientů léčených inzulinem. Podle studií u nich přidání dapagliflozinu umožňuje redukci dávky inzulinu až o desítky jednotek a ještě vede k váhovému poklesu. Pacient tak nejen nepřibere na hmotnosti, ale ještě zhubne, a to na nižší dávce inzulinu, což je něco, čeho jsme dosud jiným způsobem léčby dosáhnout nemohli," uvádí prof. Svačina.
Co dapagliflozin způsobuje, je v podstatě řízená glykosurie. "Samozřejmě se lékaři obávají, zda vyšší koncentrace glukózy v moči nepovede ke zvýšenému výskytu močových infekcí. Nic takového se však ve studiích nepotvrdilo. Ostatně nemocní s glykosurií z renálních příčin také netrpí těmito infekčními komplikacemi více než zbytek populace. Většině nemocných by lék neměl dělat významnější potíže. Jestliže se objeví závažnější polyurie, bude to lékař muset řešit, dodává prof. Svačina.
Glifloziny inhibují zpětné vstřebávání glukózy v ledvinových tubulech. Tento koncept jde až překvapivě daleko do minulosti, do 19. století. Na jeho začátku stál florizin, flavonoid, který se nachází v některém ovoci včetně jablek. Byl izolován již v roce 1835 z kůry jabloní. Původně měl být antipyretikem, časem se však zjistilo, že tento přípravek způsobuje glykosurii a s tím spojený úbytek hmotnosti. Z využití v humánní medicíně jej diskvalifikovaly především špatná gastrointestinální absorpce a nízká selektivita. Výzkum založený na tomto modelu však má dnes zcela reálný výsledek právě v podobě gliflozinů.
Foto: Cestu nové lékové skupině gliflozinů do značné míry otevřel florizin, flavonoid s výraznými glykosurickými účinky, který byl v roce 1835 izolován z kůry jabloní. Výzkum založený na této látce pomohl objasnit, jak ledviny zasahují do hospodaření s glukózou.
Ilustrační foto shutterstock.com