Festival Jeden svět představuje i svět neslyšících

Letošní filmový festival dokumentárních filmů o lidských právech nabídl 7. března první ze tří projekcí dokumentu Slyšet očima/Seeing Voices režiséra Dariusze Kowalskiho. Provází diváka osudy několika rakouských neslyšících.

Rakousko uznalo znakový jazyk jako oficiální již před několika lety, ale situace v oblasti tlumočení se přesto výrazně nezlepšila. Jak se dozvídáme z filmu, v této vyspělé evropské zemi působí pouhá stovka tlumočníků znakového jazyka. Jako tlumočníci jsou proto často využívány děti, takže situace rozhodně není uspokojivá.

O to, aby se již existující zákon začal projevovat také v praxi, usiluje jedna z hlavních postav filmu, neslyšící poslankyně Helene Jarmerová. Její poselství je jednoznačné: Zdůrazňovat klíčový význam znakového jazyka pro komunitu neslyšících je třeba. Obhajovat svůj jazyk, hlásit se ke kultuře neslyšících a vyvíjet v tomto směru společenský tlak však musí především sama komunita, jinak se její situace nezlepší.

Mladí neslyšící manželé Hagerovi jsou jedni z těch, kteří si se svou identitou již dávno poradili. Se slyšící dcerkou Caroline komunikují ve znakovém jazyce a my se s nimi setkáváme brzy poté, co se jim narodí druhé dítě, chlapeček Emil. Odpovědně a trpělivě s ním podstupují nekonečné série vyšetření sluchu, které přes počáteční nejistotu postupně směřují k jednoznačné diagnóze – chlapeček neslyší a byl by vhodným kandidátem na kochleární implantát. Rodičům je lékaři doporučeno, aby tuto možnost doma v soukromí zvážili.

Jak se rozhodnou? Díky dokumentu natáčenému v delším časovém horizontu nám to asi roční, bravurně znakující batole se sluchadly v závěru filmu ukáže (a to doslova!).

Jinou životní zkušenost má studentka Aysa, která svou identitu teprve hledá a snaží se zvládnout vstup do prvního zaměstnání v dámském krejčovství. Dívka se vyrovnává s frustrujícími vzpomínkami na chybějící komunikaci se slyšícími rodiči, a dokonce s násilím ze strany učitele. 

O tom, že neslyšícím není zapovězen ani tanec, ba dokonce ani zpěv, nás přesvědčí neslyšící lektorka znakového jazyka. Scéna z narozeninové oslavy, kdy čerstvá neslyšící čtyřicátnice rukama „naslouchá“ zpěvu své studentky, patří k nejdojemnějším scénám dokumentu, který se úspěšně vyvaroval laciného sentimentu.  

Partnerem filmu Slyšet očima je společnost Tichý svět. Česká premiéra proběhla 7. března v kině Světozor, dále se film bude vysílat 12. března v 19 hodin ve Velkém sále Městské knihovny v Praze a 15. března v 17 hodin v Biu Oko. Je promítán s českými titulky pro neslyšící. (Jejich autorkou je Tamara Kováčová a jsou skvělé.)

Přijďte se podívat a zhlédnout i další festivalové filmy o lidských právech. Neslyšícím se také věnuje polský film Dva světy/Two Worlds režiséra Macieje Adameka. Dotýká se problémů slyšících dětí neslyšících rodičů a je vysílán s běžnými českými titulky.

Program festivalových pořadů zpřístupněných neslyšícím divákům můžete sledovat zde:  https://www.jedensvet.cz/2017/jeden-svet-pro-vsechny

 

Lucie Křesťanová, Tichý svět

Klíčová slova: