Festival Open House Praha 2024 i letos nabídne prohlídky pro osoby se sluchovým postižením

I v letošním ročníku se organizátoři snaží bořit bariéry a otevřít město pro všechny. Přístupnost je jedním z hlavních témat a prolínat se bude napříč celým programem – ať už formou speciálních prohlídek pro návštěvníky se zrakovým postižením, neslyšící a děti, workshopu věnovanému fyzické přístupnosti budov či interaktivní městské hry Open Senses. Tu připravují ve spolupráci s Open House Praha na festivalový víkend studenti Katedry arts managementu VŠE a jejím cílem bude, vyzkoušet si na vlastní kůži, jakým výzvám musí každodenně čelit lidé s různými formami hendikepu při pohybu po městě. 

V rámci doprovodného programu se uskuteční ve čtvrtek 16. 5. od 18 hodin debata Otevřeně o Praze: město přístupné všem. Jak usilovat o to, aby hlavní město bylo otevřené a přístupné pro všechny? Debata má za cíl upozornit na různorodé bariéry v našem městě a představit návrhy řešení a příklady dobré praxe.

Debata se koná v bezbariérovém sále budovy A v Kampusu Hybernská, který je současně letošním festivalovým infocentrem. V panelu zasednou: antropoložka Blanka Klimešová (Pěšky městem), geografka Karolína Klímová (odbor dopravy MHMP), metodička přístupnosti pro neslyšící Kateřina Pešková (Deaf Friendly), sociální geografka Michaela Pixová (katedra sociologie FSV UK) a lektor českého znakového jazyka, překladatel, tlumočník a leader komunity neslyšících Petr Vysuček (Deaf Friendly).

Debata bude tlumočená do českého znakového jazyka a bude zajištěn i simultánní přepis. Mediálním partnerem debaty je Estav.cz. Vstup na debatu je zdarma, doporučujeme však předchozí registraci. 

„Pro návštěvníky se sluchovým hendikepem nabízíme již sedmým rokem ve spolupráci se studenty Filozofické fakulty UK zdarma v rámci festivalového víkendu prohlídky vybraných festivalových objektů s tlumočením do českého znakového jazyka i se simultánním přepisem. Letos si s námi mohou prohlédnout Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dům zemědělské osvěty, historickou budovu Národního archivu, Tvůrčí dům Elišky Peškové, Lichtenštejnský palác a Vilu Lanna,“ říká Klára Veselá, ředitelka festivalu Open House Praha a doplňuje: „Také jsme nově zveřejnili na webu sekci informace v českém znakovém jazyce představující naše aktivity neslyším, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk před čtením textů.“

Speciální prohlídky budov se uskuteční o víkendu 18. a 19. května ve spolupráci se Ústavem bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících Filozofické fakulty UK. Vstup na prohlídky je zdarma, nutná je registrace na webových stránkách, kde je k dispozici i video pozvánka tlumočená do českého znakového jazyka. 

„Festival se výrazně rozrostl a s ním se rozšířila i nabídka zpřístupněných částí programů pro neslyšící návštěvníky (tlumočené do českého znakového jazyka) a pro návštěvníky nedoslýchavé a ohluchlé (prostřednictvím simultánního přepisu mluvené řeči). V letošním roce tak o hlavním festivalovém víkendu společně s organizátory akce hned šest běžně nedostupných objektů a dokonce jsou domluvené i aktivity nově otevřené osobám s postižením sluchu i během roku,“ dodává Naďa Hynková Dingová, odborná asistentka Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících na Filozofické fakultě UK spolupracující na přípravě prohlídek.

Více na: https://www.openhousepraha.cz/festival-2024/bez-barier/

Prohlídky festivalu Open House Praha pro návštěvníky se sluchovým postižením se uskuteční v těchto budovách:

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – sobota 18. 5. 11 hodin

Budova ministerstva, dokončená v roce 1934, se nachází v těsném sousedství Anežského kláštera a paláce Merkur. Stala se neodmyslitelnou součástí pražského panoramatu zejména díky jedinečné kopuli a respektování urbanistického konceptu zástavby novoměstského nábřeží, který předurčily stavby budov VŠUP a Rudolfinum. Projekt vzešlý z veřejné soutěže je dílem architekta Josefa Fanty, představitele české secesní architektury (mj. autora historické budovy hlavního nádraží v Praze).

Fantův rukopis je plně cítit v interiéru budovy. Vzdušná oválná schodišťová dvorana stoupá až do prosklené kopule. Stěny a prvky schodiště jsou obloženy mramorem. Architektonicky významné prostory jsou především reprezentativní místnosti – ministerské schodiště ze žuly a mramoru s okenní barevnou vitráží, pracovna obložená dubovým dřevem a jednací sály s krby, mramorovým obložením a štukovou stropní výzdobou.

Dům zemědělské osvěty – sobota 18. 5. 13 hodin

Monumentální nárožní budova nacházející se na pražských Vinohradech v blízkosti náměstí Míru zaujme na první pohled červenou fasádou z režného zdiva. Dům zemědělské osvěty byl postaven mezi lety 1924–1926 jako sídlo Československé akademie zemědělské. Za jeho návrhem stojí český architekt Josef Gočár, který se nechal inspirovat tehdejší holandskou a německou architekturou. Na její sochařské výzdobě se podílel přední kubistický sochař Otto Gutfreund. V interiéru budovy zůstala zachována řada původních řemeslných prvků.

Dnes zde sídlí řada institucí, sloužících stále v duchu původního poslání, např.  Státní veterinární správa, Česká akademie zemědělských věd nebo Ústav zemědělské ekonomiky a informací, resp. jeho část Zemědělské poradensko-vzdělávací centrum. Nachází se zde třetí největší zemědělská knihovna na světě s více než milionem svazků, pojmenovaná po ministerském předsedovi Antonínu Švehlovi, který vznik osvětového centra podpořil.

Historická budova Národního archivu – sobota 18. 5. 16 hodin

Archiv země České, patřící od roku 1954 pod Státní ústřední archiv (od roku 2004 Národní archiv), je trojkřídlá budova umístěná mezi ulicí Milady Horákové a ulicemi Na Valech a Pod Valy. Plány na její výstavbu se objevily už v letech 1916 až 1917, ale až v roce 1928 došlo k odkoupení městského pozemku v pražských Dejvicích.

Krátce nato byla vypsána i soutěž, v níž bezkonkurenčně zvítězil odvážný a novátorský návrh architekta Jaroslava Fragnera. Spolupráce s ním však byla ukončena poté, co zemský výbor trval na zlevnění celého projektu. Realizace stavby byla následně svěřena jednomu z porotců soutěže, zemskému stavebnímu radovi Josefu Weingärtnerovi, který ji dostavěl roku 1933. Dnes v historické budově Národního archivu sídlí 2. oddělení archivu, pobočka badatelny, knihovny a Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR.

Tvůrčí dům Elišky Peškové – neděle 19. 5. 11 hodin

Tvůrčí dům Elišky Peškové je nově vzniklý umělecký a kreativní prostor Švandova divadla na Smíchově, který se veřejnosti otevřel v září 2023. Pavlačový dům s klasicistními a empírovými prvky byl pravděpodobně postaven v 70. letech 19. století. Původně se domu říkalo Romanetto a v průběhu let zde sídlila restaurace, smíšené zboží i hostel. V posledních letech dům zel prázdnotou a chátral. V letech 2022 až 2023 jej nechala kompletně zrekonstruovat Městská část Praha 5 ve spolupráci se Švandovým divadlem, které leží jen pár metrů odsud. P

rostory Tvůrčího domu zahrnují dvůr se vzrostlým stromem, sál, klubovnu, ateliér a řemeslné dílny. Zrekonstruovaný dům nyní ožívá skrze nejrůznější umělecká představení, kreativní workshopy či sousedská setkávání.

Lichtenštejnský palác – neděle 19. 5. 13 hodin

Na malostranském břehu Vltavy vznikl na konci 17. století vodní palác pro Františka Helfrieda z Kaiserštejna. Autorem návrhu byl patrně Giovanni Battista Alliprandi. Kromě barokního paláce na nepravidelném šestibokém půdorysu kolem vnitřního dvora se dvěma střešními cibulovitými altány vznikla také rozlehlá zahrada se skleníkem na Kampě. Palác v následujících staletích měnil vlastníky. Posledními majiteli „modré krve“ byli Lichtenštejnové, po kterých nese své současné pojmenování. V roce 1864 koupil značně zchátralý palác mlynář a pekař František Odkolek, majitel nedalekých Sovových mlýnů a přistoupil k jeho opravám. Budova byla zvýšena o jedno patro, získala novou klasicistní fasádu a směrem k řece dva balkony.

Od konce 19. století palác vlastnila Obec pražská, za 2. světové války zde bylo krajské sídlo NSDAP a v zahradě cvičiště Hitlerjugend. Ve 2. polovině 20. století se palác stal majetkem Úřadu předsednictva vlády ČSSR, který přistoupil k jeho celkové rekonstrukci. V současnosti je využíván k reprezentačním účelům vlády ČR, konají se zde konference a ve druhém podlaží se nacházejí apartmány, vyhrazené pro vzácné státní návštěvy.

Vila Lanna – neděle 19. 5. 16 hodin

Tuto vilu nechal jako své letní odpočinkové sídlo postavit v letech 1868–1872 významný průmyslový podnikatel a sběratel Vojtěch Lanna mladší. Autorství této významné neorenesanční památky je připisováno Antonínu Viktoru Barvitiovi a Vojtěchu Ignáci Ullmannovi. Vila čerpá hojně inspiraci z antického tvarosloví a italské renesance a zvenku i zevnitř je bohatě zdobena výjevy z antické mytologie. V přízemí vily se nachází vstupní hala s recepcí a dva společenské sály, v prvním patře salonek s přilehlou terasou poskytující výhled do zahrady. Boční křídlo budovy ukončuje dvoupatrová věž s přístupem na terasu nabízející netradiční výhledy na město.

Rodině Lannově sloužila vila až do roku 1913, kdy ji koupil i s pozemky a veškerým vybavením stavitel Alois Potůček. Za první republiky byla vila v soukromých rukou, později se zde vystřídaly různé organizace a od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky. Po řadě rekonstrukčních a restaurátorských zásahů nyní slouží jako její reprezentační konferenční a ubytovací zařízení pro pracovní a slavnostní setkání.

V sobotu 18. května od 12 hodin pořádá Centrum architektury a městského plánování (CAMP) speciální prohlídku areálu Pragerových kostek, sídla Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, tlumočenou do českého znakového jazyka a opatřenou simultánním přepisem. Vstup na prohlídku je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Mezi 14. a 18. hodinou prozradí koordinátorka přístupnosti, jaká opatření mohou kulturní instituce udělat přístupnější pro co nejvíce lidí. Po celý víkend zde od 10 do 18 hodin budou pak každou celou hodinu probíhat inkluzivní bezbariérové prohlídky areálu. 

Michaela Pánková