Interview s předsedou NRZP Václavem Krásou

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Dobrý den.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Proč vám sKarty tak vadí?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Nám sKarty vadí především proto, že 40 procent příjemců dávek pobírá dávky prostřednictvím poštovních poukázek a oni nebudou schopni, především lidé se zdravotním postižením, ale i senioři vlastně využít této karty k tomu, aby se dostali k penězům. Oni opravdu neumí využít bankomaty, nedostanou se k nim, protože každý bankomat je bariérový. A předpokládá to nebo ministerstvo předpokládá, že ti lidé budou využívat dalších prostředníků k tomu, aby se dostali k penězům. No, a to je samozřejmě špatně. My chceme žít samostatně a právě se snažíme odstraňovat všechny bariéry, které nám brání v tom, abychom mohli žít samostatně. A právě toto je jedna z velkých bariér, která se nyní připravuje.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Změna ve vyplácení dávek spočívá v tom, že klientovi už nebudou platby chodit na jeho osobní účet nebo do poštovní schránky složenkou či přímo do domu, ale na zcela nově zřízené konto u České spořitelny, která vyhrála výběrové řízení a smlouvu má na 12 let. Do konce roku budou sKarty vydány a pak už 98 procent plateb má jít jen přes tuto banku. Ročně by přes ně na dávkách proteklo 80 miliard korun. Kolik lidí s postižením by se k dávkám nemuselo dostat na počty?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
My odhadujeme, že to může být až 200 tisíc lidí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Není to ale stejné dojít si pro peníze se složenkou na poštu, anebo s kartou k bankomatu? Vy říkáte, že je tam problém s tou bezbariérovostí, ale to u pošt také někdy bývá.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Tak především pošt je přes 3 tisíce, bankomatů České spořitelny je 1400. Poštovní úřady jsou v řadě míst už dneska bezbariérové, pošta poměrně masivně zpřístupňovala poštovní úřady a potom na řadě míst poštovní doručovatelky donášejí peníze přímo klientům. Oni znají zpravidla situaci těch lidí a jaksi lidsky k nim přistupujou k tomu, že jim to přinesou až ty peníze domů. Takže není pravda, že to je srovnatelná věc, vůbec ne.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak argumentuje ministr práce a sociálních věcí: "Dnes tu existuje řádově 3 tisíce poštovních úřadů, kde je možné si poukázku vyzvednout. Ve srovnání s tím je tu několik desítek tisíc míst, na kterých bude možné s sKartou operovat." Nejsou to tedy jen bankomaty, ale pan ministr hovoří o těch 65 tisících platebních terminálech třeba v obchodech a podobně, kde se s sKartou dá operovat. Není to tedy, pane Kráso, jen třeba strach z neznámého a nového? Třeba by naopak lidé brzy poznali a ocenili výhody toho systému.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Podívejte, ta sKarta má řadu problémů. Já jsem řekl ten jeden, který trápí opravdu osoby se zdravotním postižením. To, co říká pan ministr, není pravdivé, protože terminály v obchodech mají pouze velká nákupní střediska a v těch menších obcích toto prakticky nenajdeme. Pan ministr říká, že lidé si budou moci vybírat peníze takzvaným CashBack, což je, že vám vyplatí peníze přímo na prodejně třeba 500 korun a tak dále. To je systém, který u nás v České republice ještě prakticky nefunguje, a když tak pouze v některých obchodech a vyplatí vám pouze malou částku. Takže to vůbec není tak pravda. Za druhé, ten problém spočívá i v tom, že vlastně tady se vytváří systém, který podle našeho názoru nemůže být efektivní, já řeknu příklad, rodičovský příspěvek bude na sKartu, když se ta rodina rozhodne, že rodičovský příspěvek vybere za 2 roky, tak vlastně ta sKarta nemá žádný další smysl pro ně po těch dvou letech, čili ta karta se vyhodí a někdo to musí zaplatit. Pan ministr tvrdí, že to bude platit všechno Česká spořitelna. Ovšem v té smlouvě to tak přímo napsáno není. Tam je pouze napsáno, že první výběr, ale jakýkoliv další výběr už bude zpoplatněn, není stanoveno, jak bude zpoplatněn a pak jsou tam třeba problémy v tom, že bankomaty umí dávat pouze sudá čísla 200, 400 korun a podobně. Čili ty zbytkové částky například u přídavku na dítě a tak dále vlastně budou jakoby nedobytné. Člověk bude muset případně navštívit přímo Českou spořitelnu a další a další. Těch problémů je tam prostě strašně moc. Je to, celý systém je podle našeho názoru nedomyšlený a je spíš dělaný za jediným účelem, a to aby se tady jaksi, já už jsem kvůli tomu byl napaden, tak musím být velmi opatrný, aby se možná zhodnotily ty peníze nějakým způsobem pro někoho jiného.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak jste byl napaden? Někdo vám řekl, že...

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, že na mě podá žalobu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
... na vás podá, že vás zažaluje.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Byl to někdo z České spořitelny, nebo...

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
... z politických kruhů?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Z České spořitelny.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Z České spořitelny.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Bral jste to jako výhrůžku?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Bral jsem to jako výhrůžku, ano?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Obáváte se třeba toho, že poplatky právě ze strany České spořitelny v těch dalších výběrech a těch dalších kontaktech tedy s klienty budou vysoké?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Já se domnívám, že pak už je na rozhodnutí České spořitelny, jaké ty poplatky budou a nepochybně ti lidé zaplatí podstatně více než... dneska to mají vlastně zadarmo. A pak je tady ještě jeden aspekt, který jsem chtěl říci. Stát rozhodne o tom, že někomu přisoudí nějakou pomoc, tak se domnívám, že je odpovědností státu, aby tu pomoc doručil a ne aby za tu pomoc klient dále platit. To prostě jestliže rozhodne, že má někdo 8 tisíc příspěvku na péči, tak vůbec nerozumím tomu, proč má z tohoto příspěvku nějakému distributorovi platit. Je odpovědností státu, aby tuto věc doručil klientovi, protože on mu to dává na zajištění pomoci a ne aby platil poplatky dalšímu subjektu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže vy to vnímáte spíš především jako obchodní záměr, obchodní záležitost, byznys České spořitelny.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ale jednak a škodí to našem lidem, protože oni se opravdu k těm penězům nedostanou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jedna úřednice také popisovala, jak při vydání karty ale byl ten klient šťastný s tím, že mu platební karta zvedne společenský kredit, že s ní bude moci platit v obchodech, že se na to těší. Takový přístup klientů s postižením je podle vás ojedinělý?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Já zatím takový případ neznám. Obávám se, že není pravdivý, protože podle toho, co my víme, tak zatím bylo distribuováno možná 200, 300 karet a já jsem jednal na generálním ředitelství úřadu práce na pražském ředitelství a bylo jednoznačně řečeno, že první karty budou distribuovány v Praze a v Plzni, a to především lidem zdravým, například rodičovský příspěvek a podobně. Takže já musím říci, že mám pochybnosti, že by to byl někdo z komunity lidí se zdravotním postižením nebo seniorů. Samozřejmě že některým lidem to může pomoci. My se nebráníme, když někdo to bude chtít dobrovolně, ale aby to bylo jako povinnost a hlavně aby bylo zrušeno to, že dávky budou vypláceny prostřednictvím poštovních poukázek, s tím my nesouhlasíme.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ministerstvo uvádí, že touto změnou ušetří čtvrt miliardy ročně a zabrání zneužívání některých dávek, což se samozřejmě netýká zrovna té kategorie tedy osob s postižením. Ale tento argument u vás neuspěje, tedy především mám na mysli tu úsporu?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
My souhlasíme s tím, aby sKarty byly u hmotné nouze, kde opravdu hrozí zneužívání toho systému. Já se domnívám, že prostě stát má za povinnost doručit pomoc a že to vždycky něco stojí, že nehledě na to, že já můžu argumentovat tím, že ministerstvo v loňském roce vymyslelo x projektů, počítačových systémů, které nedobře fungují a stály daňové poplatníky přes 2 miliardy korun. Takže tady se na úsporu nehledělo. Kdežto u nás se na podstatně menší výdaje hledí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Podle ministra Drábka jsou poštovní složenky tou nejdražší variantou, distribuce státních peněz. Od příštího roku by si lidé tuto službu museli platit, pokud by na ni trvali, myslím teda cesta složenek. Pokud jsou levnější a dostupnější cesty, nemá být snaha ze strany státu ji nějakým způsobem využít? Přece se počítá s možností, že pokud člověk skutečně by nemohl s tou složenkou někam dojít, tak by si tu složenku mohl vyjednat na úřadech.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Já tomu nevěřím. My se domníváme, když někdo bude chtít sKartu, tak ať ji má. Víte, pan ministr Drábek často říká: tak si pošle asistenta. Asistenta poslat si někam pro peníze znamená, že mu zaplatím za hodinu práce 80 korun. Přitom dneska ty peníze dostávám bez poplatku. Takže pro toho klienta je to obrovský náklad. Když pojede do vedlejšího města, do vedlejší obce do bankomatu vyzvednout jakoukoliv částku, tak musím tomu asistentovi zaplatit jeho práci. To si vůbec nikdo neuvědomuje, že pro lidi, kteří se nedostanou k bankomatům, kteří se nedostanou do bankovních domů, to je velmi nákladná záležitost si někoho objednat. Nehledě na to, že mu musíte svěřit PIN a jakmile se s tou kartou cokoli stane, tak pak už nemáte nárok na náhradu, protože vy nesmíte PIN nikomu svěřit a to nám i Česká spořitelna potvrdila. Čili kdyby se ta karta tomu asistentovi ztratila, tak nemá nikdo nárok na náhradu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Teď jste se aktuálně obrátili na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Proč, s jakým podmětem?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
My jsme se obrátili na tento úřad proto, že smlouva, která uzavřena mezi Českou spořitelnou a ministerstvem práce a sociálních věcí je význačně rozdílná od toho, jaké byly zadávací podmínky výběrového řízení.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
V čem?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Je to především v tom systému poplatku.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Můžete být konkrétnější?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, tam vlastně ministerstvo pořád tvrdilo, že to bude zadarmo, vyžadoval, že ten distributor nesmí nic požadovat a dneska se vlastně ukazuje, že ten, že bude pouze ta jedna platba z té sKarty například na svůj účet nebo vybrání té částky jednorázově, že nebude zpoplatněna jak všechny další pohyby budou zpoplatněny. No, a pak je tam samozřejmě také přístupnost těch bankomatů, těch terminálů a tak dál.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Co si od toho podnětu tedy slibujete?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
My jsme dali pouze podnět, ať Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto situaci prošetří s tím, že my bychom samozřejmě byli rádi, kdyby pozastavil distribuci těchto karet, ale my jsme nedali jakoby přímo požadavek, co požadujeme. Dali jsme pouze podnět k prošetření toho, že smlouva s Českou spořitelnou není v souladu se zadávacími podmínkami.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A ten podnět jste podali dnes?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ne, ten podnět už jsme podali před trošku delší dobou, před 14 dny, ale my jsme trošku posečkali s tím zveřejněním, protože jsme zjistili, že je možná lepší trošku posečkat vždycky.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže žádné informace zatím o průběhu toho šetření nemáte.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Nemáme žádné informace, to bych vám opravdu řekl.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Dvakrát jste se obrátili na soud, aby vydávání karet předběžným opatřením zastavil. Dvakrát jste neuspěli, jednou kvůli jistině, podruhé kvůli formálním náležitostem toho návrhu, jak se to mohlo stát?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Mohlo se to stát, protože my nejsme odborníci na soud, ještě jsme žádný soud neabsolvovali a musím říci, že naši právníci jsou především v oblasti, jsou odborníky v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví a podobně. Nemáme s těmito věcmi takové zkušenosti. Jsme tím ale poučeni, bylo to také k něčemu dobré. Ale my jsme od toho soudu dostali zásadní rozhodnutí v tom, že my nemáme legitimaci vlastně podávat takové trestní oznámení, protože vydáním sKaret se neděje újma Národní radě osob se zdravotním postižením.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jako organizaci nejste tedy aktivní a legitimováni k tomu návrhu na předběžné opatření soudu.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ale musí to podat konkrétní občan, který například se nebude moci dostat ke svým penězům, protože bankomat bude pro něj nepřístupný. Takže my počkáme, až budou lidé mít tyto karty a já věřím, že seženeme dostatek občanů k tomu, aby podávali žaloby.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A pak tedy oslovíte jednotlivce, aby třeba mohl být znovu podán ten návrh na předběžné opatření?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ale dáme jim právní pomoc, jakou budeme moci.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A řádnou žalobu tedy na ministerstvo práce a sociálních věcí teď podávat nebudete s tím, že posečkáte na nějaký individuální případ.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ano, ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak bude znít, čeho byste se s pomocí takové případné žaloby, pokud tedy nakonec se vám některý z těch jednotlivců ozve nebo se vám ho podaří sehnat, jak by měl znít ten petit a čeho byste chtěli docílit? Zrušení definitivního?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Nám karty jako takové až asi nevadí, my chápeme, že je určitý pokrok a že digitalizace společnosti probíhá, bude probíhat. Já dokonce jsem panu ministrovi říkal: kdybyste to nechali evolučním způsobem a ponechali složenky, tak jak jsou dneska s tím, že postupně by stejně další a další generace lidí přecházely na digitální způsob výplaty, tak bysme nemuseli mít mezi sebou tyto rozpory. My budeme chtít nebo usilujeme především o to, aby byly ponechány poštovní poukázky tak, jak jsou v této formě. Ono je to i v zákoně, že výplata se provádí prostřednictvím sKarty, a to hotově, poštovní poukázkou, ne hotově nebo převodem na bankovní účet. Pan ministr a úřad práce tvrdí, že hotově znamená k bankomatu, já si myslím, že prostě není to samé. My bychom se asi kvůli mohli soudit, ale žádný soud nevezme žádnou asi žalobu na výklad znění zákona, to může dělat Ústavní soud a to je velmi složitý, my se do toho teďko nepouštíme. Prostě tady máme výkladový rozpor, my se domníváme, že ministerstvo ten výklad, že je účelový z jeho strany.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy mluvíte o dobrovolné bázi té platební funkce sKarty, ale místopředseda Senátu sociální demokrat Zdeněk Škromach navrhuje novelu, která by zcela platební funkci sKarty vyloučila, pak by tedy ty plastikové kartičky sloužily jen jako zdravotní průkazky, anebo by měly platební funkci jen směrem k té jedné dávce, tedy k hmotné nouzi. Pak by to ale byla škoda.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ne, ne, ne, my jsme jakoby ta dobrovolná báze je ten náš maximální ústupek. Osobně si myslím i celé vedení Národní rady, že ta sKarta je pouze účelový nástroj, říkám, k nějakým finančním transakcím. Víc se k tomu nechci vyjadřovat. To, co podal pan místopředseda Škromach, je vlastně na náš podnět, my jsme tomu velmi rádi a věřím, že poslanci, až dostanou na stůl tuto novelu, že se jí budou opravdu zabývat z hlediska věcného a budou zkoumat, proč vlastně tento systém někdo vymyslel, jaký má skutečný účel. To si myslím, že je klíčová věc v sKartě.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A jaký podle vás má skutečný účel?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Já jsem opravdu přesvědčen, že má jediný účel provést nějaké finanční transakce. Uvědomme si, že pokud by se splnilo i to, co říkal pan ministr nebo pan 1. náměstek Šiška, že by postupně na sKartu byly převedeny i pojistné systémy, to znamená důchody a nemocenské, tak by Českou spořitelnou proteklo ročně 450 miliard korun. A to je samozřejmě velký byznys.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Zkrátka podle vás je čirým záměrem ten obchodní záměr?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Nic víc?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
A doplatí na to lidé se zdravotním postižením a senioři.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A u té karty byste tedy skutečně chtěli jen to, aby ta platební funkce její byla omezena na tu hmotnou nouzi?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Na tu nouzi, ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Otázka je, co se nakonec podaří dojednat s bankou už vzhledem k tomu, že byly uzavřeny některé smlouvy a pokud je dohoda tedy, že 98 procent plateb půjde přes ni, a složenky tedy Česká spořitelna nenabízí, tak to jednání může být složité. Vy tedy budete čekat, jak dopadne ta novela senátora Škromacha? Necháváte teď tu iniciativu na parlamentu?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ona je tam ještě jedna novela, která už prošla úplně Senátem a tam je sice novela, která prošla k sněmovnímu tisku 594, senátně je to 381 a tam se hovoří o tom, že všechny operace na sKartě jsou bezplatné. A protože to je součást většího komplexu pozměňovacích návrhů, například obnovení výplaty, společné výplaty příspěvku na péči a rodičovského příspěvku a tak dále. Tak ta novela prostě bude přijata. Teď jde o to, jestli v senátní verzi nebo ve verzi Poslanecké sněmovny a já bych velmi, budeme apelovat velmi na poslance, aby přijali tu senátní verzi. A potom by i ty složenky a všechno bylo bezplatné a to si myslím, že by pro Českou spořitelnu už nebyl takový dobrý obchod.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže vy teď tu iniciativu necháváte až na ten podnět tedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na parlamentu?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano a na parlamentu, ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
S sKartou hrozí zabavení všech dávek při exekuci, ale ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo gentlemanskou dohodu s Exekutorskou komorou, že sKartové účty nebudou exekutoři zahrnovat do výkonu rozhodnutí. Věříte, že to exekutoři budou dodržovat?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
V našem státě nejsou dodržovány zákony. Já nevěřím žádným gentlemantským dohodám, to ať se na mě nikdo nezlobí. Uvedu příklad, v našem správním řádu je stanoveno, že maximálně tříměsíční lhůta pro vyřízení jakékoliv žádosti o příspěvek na péči, o důchod a tak dále. Průměrná doba správního řízení u nás je půl roku až 9 měsíců, nikdo se tím nezabývá. Stát porušuje zákon ve velkém měřítku a tady někdo mi bude říkat, že je nějaká gentlemanská dohoda a že má platit? To opravdu, nezlobte se, ale tomu já nevěřím.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Až od 1. ledna 2013 začne platit právě novela občanského soudního řádu, která tedy má stanovit, že technický účet k sKartě nebudou možné exekuovat. Jsou případy obecně, kdy exekutoři nerespektují při výkonu rozhodnutí pravidla a provedou třeba výkon, rozhodnutí tedy u lidí s postižením nad rámec toho, na co už nemají právo?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, my víme, že třeba dávají k exekuci automobily, které jsou pořízeny v příspěvku na nákup motorového vozidla. Takový automobil je vyjmut z exekučního, z exekuce, přesto máme řadu případů, kdy exekutoři takové auto zabaví. Nám se sice podaří prostřednictvím právníků potom to auto jaksi vyjmout z té exekuce, ale trvá to většinou hodně dlouho a ti lidé s tím mají obrovské potíže. A nebýt poradny Národní rady, tak se možná ani té pomoci nedosáhne.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak sociální reformy dopadly na lidi a rodiny, které se tedy starají o člověka s postižením?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Dopadly velmi především na rodiny s dětmi se zdravotním postižením. Byl zrušen sociální příplatek pro tyto rodiny a byl zrušen souběh příspěvků na péči a rodičovského příspěvku. Na začátku roku jsme měli řadu případů, kdy taková rodina přišla i o 10 tisíc korun měsíčně a dostala se do hmotné nouze. A my se domníváme, že zdravotní postižení by nemělo být jaksi charakterizováno tak, že zároveň ta rodina se musí dostat do hmotné nouze. Nám se teďko podařilo prosadit na ministerstvu některé změny, které trochu zmírní tyto dopady. Ale pouze zmírní. Situace celkově, především rodin se zdravotně postiženými dětmi, ale i tam kde mají osobu se zdravotním postižením, se opravdu výrazně zhoršila proti roku 2009. Od roku 2010 začíná restrikce, letošní rok byl zatím v tomto ohledu nejhorší.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže s vaší pomocí se ale daří poslancům a senátorům narovnávat některá ta nejtvrdší opatření vlády, pokud jde o sociální reformu. Máte ten pocit?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Já musím říci, že i ministerstvo nakonec uznalo některé naše důvody, takže v zásadě pomohlo i připravit některé pozměňovací návrhy. Takže s naší pomocí my vždycky musíme důkladně argumentovat a naštěstí na to máme odborníky, kteří opravdu dokáží argumentovat dobře, tak se nám podařilo přeci jenom některé věci trošku, trošku změnit. Ale řekl bych, že tak jsme změkčili tu reformu o 20, 30 procent.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Kolik lidí uvrhla sociální reforma do chudoby na hranici třeba právě té hmotné nouze?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
My se domníváme, že to budou zanedlouho většina příjemců invalidních důchodů, protože hranice chudoby je v naší, v České republice asi 9300, průměrný invalidní důchod je kolem 10 tisíc korun. Jestliže příští rok bude pouze ta minimální valorizace důchodů, tak se domníváme, že už vlastně všichni tito lidé spadnou do hmotné nouze, protože... teda do té chudinské části, protože ty náklady jejich rostou. Ony rostou především ve zdravotnictví a to je opravdu velký problém další.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Ta okamžitá podpora v hmotné nouzi nefunguje jako nástroj?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Pokud je člověk příjemcem třeba invalidního důchodu, tak v zásadě nemá nárok na hmotnou nouzi. Pouze má nárok na mimořádnou pomoc, to je však jednorázová dávka a není opakovaná to dávka.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A stává se třeba po některých těch opatřeních sociální reformy, že na některé ty dávky nedosáhnou lidé?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, je to především to, že nedosáhnou nebo takhle, snížil se výrazně ten příspěvek na mobilitu, určitě příspěvek na benzín a špatně ti lidé dosáhnou na příspěvek na péči, tam dochází k velké restrikci. Řada těch případů máme takových, že je snižován stupeň příspěvku na péči, což může mít dramatické dopady na zajištění služby pro tyto občany. A pak dochází k poměrně masivnímu odebírání invalidních důchodů. My říkáme, že česká správa se změnila na lurdy.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Na co?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Na lurdy.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Na lurdy. Přicházeli lidé letos kvůli dírám v zákonech o výhody? Myslím skutečně v praktické rovině, zda se to opravdu dělo, když třeba papírové zdravotní průkazky někdy na začátku roku mnohým končily, tak jestli úřady byly ochotny prodlužovat nebo jestli se čekalo na sKarty? A pokud se něco takového nestalo v rámci prodlužování těch průkazek, jestli někteří lidé skutečně přišli reálně o nějaké výhody?

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Ano, byl to velký problém, který jsme opakovaně řešili s ministerstvem. Nakonec pak ministerstvo přistoupilo k jakési náhradní kartě, ale naše informace jsou takové, že nejsou na většině úřadů práce distribuovány a v zásadě se čekalo na to, až budou sKarty, protože ale ta jejich distribuce se poněkud pozdržela, než bylo plánováno, tak máme řadu podnětů, kdy ti lidé, protože přišli o průkazku ZTP, tak nemohli využít jednak slevu na dopravě, zároveň neměli nárok na příspěvek na mobilitu, ale ani na parkovací průkaz. To znamená, že nemohli ani parkovat na vyhrazených parkovištích a to je velký problém pro tyto lidi.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Pane Kráso, děkuju vám za rozhovor, na shledanou.

Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením:
Mějte se dobře, na shledanou, děkuju.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Za chvíli Události, spolu v 10 hodin večer, na viděnou.