Jak bojovat s Alzheimerem? Demence může doběhnout každého z nás

„Apeluji na širokou veřejnost, aby nepodceňovala první příznaky onemocnění. Raději co nejdříve vyhledat odbornou pomoc, protože včasnost léčby je důležitá,“ říká Petra Pipková, ředitelka domova pro seniory a domova se zvláštním režimem SeneCura na pražské Klamovce.

Problémem totiž je, že od propuknutí nemoci až po její rozpoznání uběhnou v průměru čtyři roky! Nemocných s Alzheimerovou chorobou, která je nejčastější příčinou demence, je v Česku cca 180 000 a jejich počet narůstá. Podle České alzheimerovské společnosti bude v ČR v roce 2050 přes 380 000 lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. 

Jak snížit riziko demence podle odborníků z České alzheimerovské společnosti

• Duševní stav: Je důležité nebýt sám a udržovat kontakty s rodinou a přáteli, užívat si svoje koníčky a neuzavírat se do sebe. Například senioři s depresí mají zhruba 3-4x větší riziko, že u nich demence propukne.
• Nevhodná strava: Nekvalitní potraviny, nedostatek živin a špatná životospráva mají zásadní vliv na kvalitu života. Základem zdravého jídelníčku by mělo být dostatatek celozrnných obilovin, kvalitních bílkovin, zdravých tuků, vlákniny a dostatečného pitného režimu.
• Zlozvyky: Vyšší konzumace alkoholu má prokazatelný vliv na odumírání mozkových buněk, mozek je pak náchylnější k poškození demencí. Kouření zase zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, tedy i mozku.
• Nebezpečná pasivita: Výskyt demence u lidí s pravidelnou fyzickou aktivitou je o 20 % nižší. Kromě toho pohyb pomáhá proti vysokému krevnímu tlaku, který ovlivňuje paměť. Rizikem je i duševní „lenost“, proto je potřeba trénovat mozek při pravidelné četbě, luštění křížovek, hlavolamů či hraní her.

Když už to doma nezvládáme

Pokud už zákeřná choroba propukne, může o nemocného pečovat rodina doma a využít pomoci ambulantních a terénních sociálních služeb nebo pobytové odlehčovací služby.

„V pokročilém stádiu nemoci jsme už nezvládali chodit do práce a kloubit péči o rodinu, domácnost, udržet si koníčky a přátele a starat se 24/7 o babičku. Byli jsme totálně vyčerpaní a nešťastní, proto jsme zvolili pro zdraví nás všech domov se zvláštním režimem, kde je babička v bezpečí,“ říká dcera klientky domova se zvláštním režimem SeneCura v pražských Štěrboholích.

Právě domovy se zvláštním režimem (DZR) jsou pobytová sociální zařízení určená pro osoby s Alzheimerem nebo dalšími typy demencí a v České republice je jich celkem 368. Nejedná se přitom jen o tzv. Alzheimer centra, ale právě o domovy se zvláštním režimem. Jejich seznam lze najít v registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Česká alzheimerovská společnost navíc vyvinula certifikační systém, který monitoruje kvalitu péče a uděluje certifikát Vážka sociálním zařízením pečujícím o osoby trpící demencí. Může být vodítkem při volbě zařízení pro blízkou osobu (zde).

Jak se žije s Alzheimerem

Čekat na stylizované autobusové zastávce, procházet se zahradou s nekončícími cestami nebo trávit čas ve vzpomínkových retro koutcích, i tak může vypadat terapie a důstojný život lidí s demencí. Péče v DZR je přizpůsobena specifickým potřebám jejich klientů.

„V našem domově se zvláštním režimem vytváříme pro klienty domov, ve které se cítí spokojeně a v bezpečí. Naším cílem je, aby přes všechna svá fyzická či psychická omezení prožívali svobodný a kvalitní život dle svých zvyklostí,“ vysvětluje Ing. Michal Veleba, ředitel SeneCura SeniorCentra Šanov, které je dlouholetým držitelem certifikátu Vážka.

• Speciální strava

V těžkých stádiích demence je potřeba ve spolupráci s nutričními terapeuty sledovat stravování nemocných a předcházet podvýživě.  V moderních zařízeních se podávají 
i tzv. breikosty – speciální úprava stravy na kaši, její obohacování o důležité živiny a následné tvarování pomocí formiček do původního tvaru tuhé stravy. 

• Tělesná aktivita

Pohybová cvičení, fyzioterapie, wellness nebo procházky jsou vhodné aktivity pro klienty DZR. Klade se důraz na cvičení pro udržení jemné motoriky, trénink vysazování na postel/křeslo nebo prevenci proleženin.

• Snoezelen 

Koncept Snoezelen byl vyvinut koncem 70. let v Holandsku pro relaxaci osob s psychickým a fyzickým handicapem. Pomáhá navozovat klid a pocity uvolnění. Prostřednictvím smyslové stimulace dochází k relaxaci osob s demencí.

• Trénink mozkových buněk a reminiscenční terapie 
  Lidé s demencí nežijí teď a tady, ale myšlenkami ve své minulosti.  Aby se jejich realita nevyvracela a aby se cítili ve svém prostředí spokojeně, využívají se retro koutky vybavené dobovým nábytkem a doplňky nebo stylizované zastávky. Lidé s Alzheimerem mají totiž často nutkavou potřebu někam odcestovat a zde mohou čekat na autobus a uklidnit se, aniž by to snižovalo jejich důstojnost.
   
• Memory garden
  Terapeutická zahrada s nekonečnými cestami, ze kterých se nedá sejít a zabloudit, slouží pro lepší orientaci klientů s demencí a zároveň také jako místo pro venkovní relaxaci a odpočinek.
   
• Udržení sociálních kontaktů
  Domovy se zvláštním režimem často úzce spolupracují s místními komunitami a kladou důraz na mezigenerační propojování seniorů s dětmi – některé domovy mají i vlastní dětské skupiny. 

Fakta o demenci

• V Česku žije s demencí cca 150 000 lidí

• V současné době trpí Alzheimerovou chorobou 60 % lidí starších 85 let, ve věku na 65 let je to každý dvacátý člověk. Stále se také zvyšuje počet nemocných mezi mladými. U žen se vyskytuje demence 2x častěji než u mužů.
• Cca 5 % populace ve věku pětašedesáti let trpí některým z typů demence
• Každých pět let se výskyt choroby zdvojnásobí
• 50-60 % procent demencí je způsobeno Alzheimerovou chorobou
• 20-30 % je způsobeno změnami cévního původu 
• 10 % demencí je druhotného původu (zánět, onemocnění látkové přeměny, nedostatek důležitých vitaminů či snížení činnosti štítné žlázy)

Kateřina Třísková