Jak bude probíhat dotační řízení

 

Principy dotačního řízení jsou dány Příkazem ministra 13/2011, tj. dokumentací pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb, především pak výzvou k dotačnímu řízení a metodikou pro poskytování dotací (dále jen metodika). Stanovené prioritní okruhu včetně koeficientů pro limity dotací tím nepopírají základní podmínky pro poskytnutí a stanovení optimálního návrhu dotace podle výše uvedené metodiky.

 

Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů, vytvoření rovného přístupu ke všem poskytovatelům sociálních služeb a transparentního dotačního systému, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.

 

 

Vyloučení střetu zájmů a dosažení rovného přístupu ke všem poskytovatelům bude dosaženo stanovením a zveřejněním exaktního způsobu výpočtu optimálního a reálného návrhu dotace u všech druhů služeb a všech poskytovatelů sociálních služeb v jednotlivých krajích. Vychází se z předpokladu, že stanovení kritérií návrhu dotace nemusí být jednotné pro celou ČR (neboť jednotlivé kraje již pracují s různými metodami – určení cenových hladin, benchmarking atd. – a  poskytovatelé sociálních služeb jsou s těmito metodami srozuměni), ale všechny kraje prostřednictvím MPSV zveřejní konkrétní způsoby výpočtu/návrhu optimálního/reálného návrhu dotace. Tato kritéria budou MPSV odeslána zároveň se souhrnnou žádosti o dotace a budou ze strany MPSV po stanovení návrhů dotací ověřena. Stanovisko příslušného krajského úřadu o reálné výši dotace pro jednotlivé subjekty bude po projednání s MPSV chápáno jako závazné. MPSV uveřejnění konkrétní způsoby návrhů optimálního/reálného návrhu dotace pro sociální služby podpořené v rámci dotačního programu podpory B.

 

V případě, kdy krajskými úřady nebudou provedeny všechny úkony pro správné posouzení jednotlivých žádostí o dotaci ze státního rozpočtu způsobem, který je definován v metodice, stanoví způsob určení reálného návrhu výše dotací stejně jako v roce 2012 pro jednotlivé sociální služby (4965 služeb) ministr práce a sociálních, bližší způsob je uveden v části C.

 

Všechna aplikovaná kritéria budou dále zveřejněna na webu MPSV a bude možné je zpětně ověřit taktéž ze strany žadatelů o dotaci i veřejnosti.

 

Pro rok 2013 se dále pro dosažení rovnosti a vyloučení střetu zájmů navrhuje:

1.    nevyhlašovat tzv. mimořádný termín pro podávání žádostí o dotace,

2.    98% finančních prostředků přidělených státním rozpočtem rozdělit v rámci dotačního řízení probíhajícím v řádném termínu a 2% ponechat na námitkové řízení, o jehož institucionalizaci ministerstvo uvažuje připravením Dodatku č. 2 k PM 13/2011

 

 

 

V průběhu září a října budou zanalyzovány všechny aktuální střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, přičemž cílem analýzy těchto plánů je jejich použitelnost jakožto východiska pro určení potřebnosti jednotlivých služeb, jejich dostupnosti na území kraje a kvantifikaci požadavků na poskytnutí dotace ze strany jednotlivých krajů. K vyhodnocení budou použity také analýzy provedené v rámci vyhodnocení krajských plánů rozvoje sociálních služeb v roce 2011 v rámci individuálního projektu odboru 22 Podpora procesů v sociálních službách. Současně budou všechny věcně příslušné odbory krajských úřadů a hlavního města Prahy požádány o strukturovanou informaci jak plní plány rozvoje sociálních služeb ve vztahu k zajištění dostupnosti sociálních služeb podle § 95, zejména písm. f) zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).

 

MPSV bude v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy v rámci dotačního řízení požadovat po krajských úřadech, v rámci stanovení konkrétní podpory poskytovatelům sociálních služeb, pokračující podporu terénních a ambulantních služeb sociální péče (zejména centra denních služeb, denní stacionáře, pečovatelská služba a osobní asistence). Navrhuje se tedy následující limit, který bude MPSV při projednávání souhrnných žádostí s krajskými úřady požadovat, a to takový, aby podpora těchto sociálních služeb v souhrnu za kraj odpovídala zhruba do úrovně 100% částky přidělené této formě péčových služeb v roce 2012; pokud nedojde k významnému snížení kapacity poskytované služby.

 

Platí tedy:

 

 

 

Kdy:

 

Tímto požadavkem bude zajištěno, že pobytové služby sociální péče nebudou oproti službám terénním a ambulantním zvýhodněny. Současně vzhledem k avizované redukci jednotlivých druhů služeb sociální prevence, které budou zařazeny samotnými kraji do navazujících individuálních projektů, bude zohledněn nárůst požadavků za služby sociální prevence vůči dotaci ze státního rozpočtu, které v roce 2012 byly financovány z IP krajů.

 

 

MPSV bude v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy v rámci dotačního řízení požadovat po krajských úřadech, v rámci stanovení konkrétní podpory poskytovatelům sociálních služeb, pokračující podporu těch služeb sociální prevence, které podporují cílové skupiny dětí a rodin, z nichž tyto děti pocházejí, a které brání sociálnímu vyloučení těchto cílových skupin pro jejich krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiných fyzických osob. Pro oblast služeb, které současně zajišťují podporu pěstounských rodin, které přijaly do péče dítě ohrožené sociálním vyloučením (tzv. ohrožené děti) bude vyžadována prioritní podpora jako v případě biologických rodin. Pro získání prioritní podpory budou žadatelé o dotaci ze SR uvádět tuto skutečnost v komentáři žádosti k tomu příslušném, následně bude tato skutečnost ověřována krajským úřadem při hodnocení žádosti. Při finální přípravě podkladů pro dotační komisi bude odbor 23 rodiny a ochrany práv dětí požádán o prověření skutečnosti prostřednictvím OSPOD případně dalších nástrojů, kterými disponuje.

 

Cílem MPSV je i v době realizace rozpočtových úspor podporovat preventivní služby s cílem zabránit budoucímu rozvoji sociálně-nežádoucích jevů, jejichž řešení by si v rámci systémů sociální ochrany v budoucnu vyžádalo mnohem nákladnější opatření a jednotný postup v rámci realizaci opatření sociální politiky.

 

MPSV bude při projednávání souhrnných žádostí požadovat, aby podpora těchto sociálních služeb v souhrnu za kraj dosahovala zhruba do úrovně 100 % částky přidělené tomuto typu služeb v roce 2012, za předpokladu, že nedošlo ke snížení kapacity v daných druzích sociálních služeb.Zvýšenépožadavky vybraných služeb sociální prevence budou dále pokryty snížením objemu dotací primárně v rámci pobytových služeb sociální péče, a dále pak sociálního poradenství a ostatních služeb sociální prevence.

 

Údaje uvedené v bodech 4) a 5), týkající se míry podpory v uvedených druzích služeb, vyjadřují souhrnná krajská čísla a nemusí platit pro každého poskytovatele sociálních služeb.

MPSV bude v rámci přenesené působnosti výkonu státní správy v rámci dotačního řízení požadovat od krajských úřadů pokračující podporu těch služeb, které prokazatelně realizují systémově a strategicky procesy vedoucí ke zkvalitňování poskytování dlouhodobé sociální péče a to ve všech formách jejího poskytování – ambulantní, terénní i pobytové. Cílem je pak zajištění systému komunitní péče, kam spadají i pobytová zařízení, ovšem pouze ta skutečně kvalitní a objektivně potřebná. Fakticky to znamená, že ve službě probíhá proces deinstitucionalizace a humanizace (mohou být např. zapojeny v projektu MPSV Podpora transformace sociálních služeb… a prokázaly výsledky procesu nebo systematicky a strategicky pracují na tomto procesu mimo uvedený projekt a mají prokazatelné výsledky) nebo existuje již schválený záměr zapojení do tohoto procesu v průběhu roku 2013 a objektivně tak vzniknou takové sociální službě s tím spojené náklady. V tomto případě by rozhodnutí o poskytnutí dotace v dané výši bylo vázáno podmínkou doložením usnesení zřizovatele vč. přiloženého schváleného plánu procesu, nejpozději k 1. 9. 2013. V opačném případě by bylo vydáno rozhodnutí nové s adekvátně sníženou částkou dotace.

 

Program podpory B je vyhlašován na základě ustanovení § 104 zákona o sociálních službách, které zní:

(1) Ze státního rozpočtu mohou být podle zvláštního právního předpisu poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru.

(2) Dotace podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo.

            (3) Dotaci lze poskytnout

                        a) na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter,

b) na činnosti, které mají rozvojovou povahu, zejména na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na podporu kvality sociálních služeb a na zpracování střednědobých plánů krajů a plánů obcí v oblasti sociálních služeb,

c) v případě mimořádných situací; mimořádnou situací se rozumí zejména živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie.

            (4) Na financování činností podle odstavce 3 v oblasti poskytování sociálních služeb se mohou podílet také programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství.

            (5) Na poskytnutí dotace není právní nárok36).

 

K ustanovení bodu 1 a bodu 3 písmene a) a b) lze v tuto chvíli říci, že bez bližšího výkladu je jistým počtem poskytovatelů sociálních služeb takto široce definovaný rozsah působnosti dotačního programu zneužíván a přestože jsou typicky regionálními službami a nezajišťují žádnou specifickou pomoc v daném regionu, která by byla pro krajskou úroveň složitě uchopitelná a současně zajišťují pomoc a podporu konkrétním jedincům, pak se historicky přihlašují do programu podpory B a využívají míry informací, kterými disponuje samo MPSV a které se svou hloubkou a obsahem výrazně liší od informací, které mají krajské úřady z registrací a střednědobého plánování. Vytváří to tak zvýhodnění pro některé poskytovatele sociálních služeb, kteří ne zcela vhodně argumentují, že poskytují metodickou podporu z centra, nebo že mají klienty z celé republiky. Princip řešení běžné sociálně nežádoucí situace v místě popírají zdůrazňováním počtu lidí z jiných regionů, byť menšinovou.

 

Z výše uvedeného důvodu se navrhuje striktně definovat v kterých případech pro jaké druhy sociálních služeb je umožněno využít program podpory B a dále se navrhuje striktně vyloučit v současně době neopodstatněně exkluzivní postavení odlehčovacích služeb, které jsou zajišťovány poskytovateli paliativní péče, neboť ta je zajišťována právě charakteru lokálním a regionálním a nedokonalost informací o těchto službách a poskytovatelích umožňují poskytování nedovolené veřejné podpory v souběhu s úhradami z fondů veřejného zdravotního pojištění.

 

Touto redukcí je také způsobeno posílení programu podpory A o adekvátní částku, přestože v absolutní částce může být celková alokace do programu podpory A nižší než v roce 2012, neboť sociální služby, které se samy špatně zařadí do programu podpory B a nebudou splňovat definici vymezenou výzvou, budou nejdříve osloveny, aby se samy v rámci opravného termínu do programu podpory A přeřadily, pokud tak neučiní, budou automaticky přeřazeny do programu podpory A, do krajů podle uvedené působnosti sociální služby.

Navyšování kapacit pobytových služeb sociální péče nebude v rámci finanční podpory ze státního rozpočtu nadále podporováno s níže uvedenými výjimkami:

 

-       vznik nových lůžek v rámci domovů se zvláštním režimem; u tohoto druhu služby se počítá s možným nárůstem počtu lůžek, která vznikají převážně transformací lůžek v domovech pro seniory, přičemž tato transformovaná lůžka budou v rámci dotačního řízení podpořena;

-       vznik nových lůžek v domovech pro seniory, bez nichž by došlo k ohrožení života a zdraví nebo vzniku sociálně nežádoucí situace v početně vyšší incidenci v daném regionu;

-       podpory nových kapacit domovů pro seniory, které vznikly na základě programového financování MPSV.

Nové kapacity jsou ty, které nebyly doposud v dotačním řízení podpořeny, bez ohledu na skutečnost, kdy byla registrace udělena, nebo zda si subjekt doposud o dotaci ze státního rozpočtu nepožádal.

Celkový objem finančních prostředků vyhrazených na služby sociální péče bude jednotlivým krajům sdělen zároveň s informací o celkové výši směrného čísla, přičemž musí být primárně zachována podpora terénních a ambulantních služeb sociální péče (viz bod 4 základních principů).

 

Jde o obecné ustanovení v rámci pravidel platících pro MPSV, které jako poskytovatel dotace může finanční prostředky poskytovat pouze za předpokladu, že budou využity v souladu se zásadou 3E, tj. účelnost, hospodárnost a efektivita.

 

Principiálně se způsob výpočtu, či určení rámcového směrného čísla pro kraje a MPSV pro rok 2013 nemění. Jediným faktickým rozdílem oproti roku 2012 bude změna poměru vah mezi obvyklými náklady (určujícími podíl kraje na směrném čísle v rámci matematické analýzy poměru nákladů k jednotkám určujícím výkonnost sociálních služeb) a historií dotace, která částečně deformuje objektivizovanou potřebu pro financování běžných výdajů na sociální služby v rámci pravidel 3E (viz bod 9) části A materiálu). Parametr historie dotace se při určení rámcového směrného čísla používá za účelem zmírnění případných hlubokých propadů podílu na směrném čísle v krajích, které byly historicky podporovány více na základě pouhého faktu vysokých nákladů sociálních služeb a počtu sociálních služeb bez hodnocení míry efektivity, a to ke vztažené jednotce (lůžko, pracovníci v přímé péči apod.). Změnou v poměru bude navýšení váhy u obvyklých nákladů o další procentní body, tak jak tomu bylo již v roce 2012. K tomuto kroku ministerstvo přistupuje i na základě úvah vyjádřených při jednání se zástupci poskytovatelů sociálních služeb dofinancování sociálních služeb v letošním roce.

 

Tento způsob výpočtu je založen na východiskové tezi směřující k vyrovnání podpory ze státního rozpočtu mezi jednotlivými kraji. Cílem MPSV by měl být stav, který nebude odvozen od historicky determinovaných objemů dotací do území krajů, ale od faktické potřebnosti služeb v území.

 

Konkrétní výše rámcového směrného čísla pro jednotlivé kraje a MPSV může být provedena výpočtem dle ustanovení § 101 odst. 5 až na základě určené výše alokace na nedávkové neinvestiční transfery do sociálních služeb, určené závazným ukazatelem státního rozpočtu pro rok 2013. Dále na základě dat uvedených jednotlivými poskytovateli sociálních služeb v žádostech o dotace, na základě aktuálních dat uvedených v registru poskytovatelů sociálních služeb a na základě dat vložených jednotlivými poskytovateli sociálních služeb do aplikace SOS poskytovatel v rámci systému výkaznictví o sociálních službách za rok 2011.

 

V případě, že dojde pro rok 2013 opět k odmítnutí participace krajských úřadů na provedení posouzení žádosti o dotaci jednotlivými poskytovateli sociálních služeb až do výše reálného návrhu dotace pro jednotlivé poskytovatele sociálních služeb, MPSV stanoví tzv. normativní výši dotace pro jednotlivé kapacity v daných druzích sociálních služeb přidělených v roce 2012, případné další parametry budou zváženy až na základě vývoje v situaci a budou dle pravidel uvedených v bodech 1 a 2 v části A materiálu uveřejněna ministerstvem na webu. Níže uvádíme návrh třídění k určení výše dotace.

 

Sociální služby, u nichž lze použít jednotku lůžko (SSL) a sociální služby, u nichž nelze lůžko použít a jednotkou je pracovník v přímé péči (SSP).

 

Pro volbu stanovení normativní částky dotace v rámci jednotlivých druhů sociálních služeb může být proveden výpočet průměru částky dotace, pro daný druh služby, v daném kraji pro danou jednotku s tím, že je dále možné provádět redukce či úpravy pomocí koeficientů, jež se mohou odvíjet od míry podílu financování zřizovatelem, efektivitou dalších finančních zdrojů – bonifikace či penalizace dle výše úhrady uživatelů. Dále budou využity koeficienty pro zabránění zásadního propadu přidělené dotace oproti r. 2012, např.: návrh dle kritérií třídění je o 25% nižší, než byla dotace r. 2012, stanovíme limit dolů i nahoru – 15%, návrh dle třídění se upraví a dotace se navrhne ve výši nejméně 85%.

 

U předem vybraných druhů sociálních služeb, tj. tam, kde je charakter služby spíše pohotovostní – tj. je třeba tyto druhy zajistit, přestože nelze automaticky prokázat kauzalitu mezi poskytování sociálních služeb a mírou výskytu sociálně nepříznivé situace – bude výše dotace na jednotku kalibrována na národní úrovni, tj. výše dotace v daném regionu v rámci roku 2012 (příkladem může být služba dle § 60a intervenční centra, kde to, zda je služba zajišťována neovlivní počet vykázání využitých Policií ČR, ba naopak je nutné mít zajištěnu pohotovostní kapacitu v rámci každého regionu, aby potřeby obětí domácí násilí byly vždy zajištěny bez ohledu na region). Tato kalibrace proběhne také v rámci druhů služeb sociální prevence, které byly v roce 2012 dofinancovány ze státního rozpočtu, kvůli výpadku zdrojů z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a je tím deformován dosavadní regionální vývoj a potřeba (příkladem může být služba dle §62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo dle §57 azylové domy).

 

Bude provedeno základní třídění a následně v případě hlubokých rozdílů v regionálně normativně určené dotaci na jednotku pro poskytovatele v porovnání napříč územím ČR může MPSV přistoupit k tzv. „státem určenému podílu na financování sociálních služeb v roce 2013“, tj. normativní dotace na jednotku v rámci republikového průměru s použitím limitů propadu i navýšení.