Jak se dostat do lázní na pojišťovnu?

Neznamená to ale, že by už nebylo možné se do lázní "na pojišťovnu" dostat, pouze se změnila pravidla. Rozhoduje diagnóza Zatímco některých pacientů se změny prakticky nedotkly, jiní si musí více připlatit a také lázně "na křížek" nedostanou tak často nebo na tak dlouho. Ke zkrácení došlo u komplexní lázeňské péče, v rámci které pojišťovny hradí procedury, ubytování i stravu, ze čtyř na tři týdny. U příspěvkové lázeňské péče, při níž pojišťovny hradí pouze procedury a pacient si sám platí ubytování a stravu, se vedle třítýdenního pobytu nově zavádí také dvoutýdenní varianta. Rozhodující je diagnóza. Některé se přesunuly z komplexní do příspěvkové formy. 
"V nové vyhlášce zůstala všechna vážná onemocnění, u kterých má lázeňská péče rehabilitační efekt. Tedy pro pacienty, kteří ji podle odborníků potřebují, je tato péče zajištěna," vysvětluje ministr zdravotnictví Leoš Heger. Týká se to zejména stavů po operacích, úrazech a mnoha chronických onemocnění, jako je Bechtěrevova nemoc, revmatoidní artritida nebo astma. Tito pacienti stále mají na lázně "na pojišťovnu" nárok každý rok. "V indikačním seznamu je v jedenácti indikačních skupinách uvedeno cca 100 nemocí, kde je lázeňská péče indikována a hrazena zcela nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění, a to jak u dospělých, tak u dětí. Toto není obvyklé ani ve všech evropských zemích," tvrdí Heger.
V seznamu se jen neškrtalo Nově mohou do lázní pacienti po transplantaci srdce nebo amputaci končetin, kteří dříve nárok neměli. Na druhé straně nový indikační seznam vyškrtl z nároku na hrazený pobyt třeba stavy po nekomplikované operaci žlučníku a apendixu, po kterých se pacienti vrací do zaměstnání během několika dní, edukační pobyty pro nově zjištěné diabetiky a také předoperační příprava před plánovanou náhradou kloubní, po samotné operaci se ale pacienti do lázní dostanou.
Pokračování na straně 26

Jak se dostat do lázní na pojišťovnu?

Dokončení ze strany 25
Podle ministerstva tak v novém seznamu nejsou zařazeny diagnózy, u kterých nemá lázeňská léčba výrazný efekt nebo je možné je dobře léčit operativně či farmakologicky. Navíc u některých stavů je možné lázeňskou léčbu nahradit v rámci ambulantní péče, případně pobytem v rehabilitačním ústavu. Například čerstvě diagnostikovaní diabetici by se měli naučit se svou nemocí žít za pomoci péče praktických lékařů a specialistů z oborů interny a diabetologie.
Příspěvková jen s dovolenou U diagnóz, které zůstaly v kategorii s nárokem na komplexní péči (nebo do ní byly nově zařazeny), se sice nově zkracuje základní délka pobytu na tři týdny, je ale možné zažádat o jeho prodloužení na základě doporučení lékaře. Důležité je, že při komplexní péči není nutné čerpat dovolenou - při tomto lázeňském pobytu totiž máte nárok na pracovní neschopnost.
To ale neplatí u příspěvkové péče, na kterou si pacient musí vzít vždy dovolenou. Procedury i nadále hradí pojišťovna. A podle jaké logiky se stanovuje, jak dlouhý pobyt pacient v lázních stráví? "Příspěvkovou péči je možné čerpat v délce dvou nebo tří týdnů, záleží na domluvě předepisujícího lékaře a klienta, stejně jako na konkrétním stanovení délky u příslušné diagnózy. Například u nemocí močových cest je možné čerpat péči pouze v délce tří týdnů, její zkrácení indikační seznam neumožňuje," upřesňuje Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.
Lázně spadly až o polovinu Změny v indikačním seznamu lázně samozřejmě pocítily. Pacientů kvůli nim přijíždí méně, navíc tráví v lázních kratší dobu. Některé menší lázně jsou tak nucené omezovat provoz, nebo dokonce zcela zavřít některé lázeňské domy.
Na přesná čísla je ovšem ještě příliš brzy. Nemá je ani VZP, největší zdravotní pojišťovna u nás. Nová pravidla platí teprve od začátku loňského října, navíc poukaz na lázeňskou péči platí půl roku od data vystavení, takže ještě nyní jezdí do lázní pacienti, kteří se sem dostali podle starých pravidel. "Nyní ještě není možné relevantně posoudit změnu počtu pacientů," potvrzuje mluvčí pojišťovny Jiří Rod.
Prozatímní údaje, které má k dispozici Svaz léčebných lázní, naznačují meziroční pokles objemu lázeňské péče až o 50 procent. Podle Eduarda Bláhy by ale mělo dojít k oživení už na jaře, takže by se výsledný meziroční propad mohl pohybovat jen okolo 35 procent.
Svaz také očekává, že propad nakonec nebude tak velký i proto, že do lázní sice dorazí méně pacientů v rámci komplexní péče, více nemocných ale bude moci využít příspěvkovou péči. Její možné zkrácení totiž může mít i pozitivní dopad - pro mnoho pacientů se tak stane pobyt finančně dostupnější. "Věříme, že možnost dvoutýdenní příspěvkové péče dostane do lázní řadu pacientů, kteří by je jinak odmítli. A dva týdny jsou rozhodně lepší než nic," dodává Bláha.
Rozhoduje lékař a pojišťovna Základní pravidla pro to, jak požádat o lázeňskou péči, zůstávají i po změně indikačního seznamu stejná. "Lázeňskou léčebně rehabilitační péči doporučuje pacientovi na základě zdravotního stavu jeho ošetřující lékař. V praxi to znamená, že lázeňskou péči zpravidla doporučuje specialista pro jednotlivé druhy onemocnění tak, jak je uvedeno u jednotlivých indikací v indikačním seznamu," vysvětluje mluvčí VZP Jiří Rod.
Samo doporučení je pak obvykle součástí návrhu na lázeňskou péči nebo je přiloženo jako lékařská zpráva. Na jeho základě pak obvodní praktický lékař nebo ošetřující lékař v případě hospitalizace v nemocnici podá návrh na lázeňskou péči příslušnému pracovišti zdravotní pojišťovny. Součástí návrhu je také určení konkrétního lázeňského místa, kde by se pacient měl léčit. Záleží na tom, zda se lázeňské místo specializuje na konkrétní diagnózu a zda je schopno nabídnout pacientovi odpovídají péči. V případě, že dané onemocnění léčí více lázní, je na dohodě lékaře s pacientem, které místo mu bude více vyhovovat, například kvůli vzdálenosti od domova.
Revizní lékař pojišťovny pak rozhodne, zda má pacient nárok na úhradu lázeňské péče, případně v jaké výši. Rozhodujícím kritériem je splnění podmínek indikačního seznamu. Pokud jsou splněny, revizní lékař návrh potvrdí a pacientovi přijde vyjádření o lázeňské péči včetně informací o tom, kam přesně pojede, na jak dlouho a co vše mu pojišťovna uhradí.
V případě, že revizní lékař návrh neschválí, má pacient možnost se odvolat do 15 dnů od doručení vyjádření, které obsahuje zdůvodnění zamítnutí návrhu, své zdravotní pojišťovně. "Odvolání by měl podávat a zpravidla podává ošetřující lékař nebo lékař, který návrh vystavil," upřesňuje Rod. Může se stát, že revizní lékař sice neschválí komplexní lázeňskou péči, ale navrhne alespoň příspěvkovou.
"Pacienti by rozhodně neměli odmítat příspěvkovou péči, a pokud je pro někoho třítýdenní pobyt například z finančních důvodů nedostupný, může se domluvit s lékařem na pobytu čtrnáctidenním," radí Bláha.
Další možností je také dohoda s lékařem na tom, že pacientovi vypíše žádanky na ambulantní rehabilitaci. Tu pak lze absolvovat nejen v místě bydliště, ale také v lázních, kde si ale pacient uhradí ubytování a stravu, případně přikoupí další procedury. "Pacient tak může v lázních zůstat i kratší dobu než dva týdny, a přitom využít určitý příspěvek z pojištění," doplňuje Bláha.
Pokud ani v tomto případě pacient neuspěje, může se do lázní vydat jako samoplátce, tedy si zaplatit jak procedury, tak ubytování a stravu. Vzhledem k tomu, že do lázní přijíždí méně pacientů "na pojišťovnu", nabídka léčebných pobytů pro ty, kteří si je hradí sami, roste. Konkurence mezi lázněmi se projeví také v příznivých cenách.

SERVIS LN

ZA TÝDEN

Senioři
jaká je nabídka pečovatelských zařízení

Foto: Ať už se do lázní vydáte za léčbou, nebo jen za odpočinkem stráveným v kvalifikovaných rukách, vždy své lázeňské aktivity proberte s praktickým lékařem
FOTO SHUTTERSTOCK

Foto: Namísto pacientů "na pojišťovnu" musí lázně přilákat samoplátce
FOTO SHUTTERSTOCK

O autorovi: Stálá spolupracovnice LN Ludmila Hamplová je autorkou všech textů v této příloze