Jak se žije neslyšícím v době koronaviru
Pandemie koronaviru mění životy nám všem. Osobám se sluchovým postižením ale kromě omezení, která zažíváme všichni, klade do cesty nečekané nové potíže. Stejně jako ostatní se nemohou scházet se svými rodinami a přáteli tak často, jak by si přáli, mnohým promluvila pandemie i do pracovního života či omezila možnosti cestování. Pro neslyšící se ale zkomplikovaly i běžné každodenní situace, komunikace v obchodech, s úřady i v nemocnicích a více než kdy dříve se mluví o nedostupnosti všech informací v českém znakovém jazyce.
Téma dostupnosti informací pro všechny se projevilo hned v úvodu pandemie. Český znakový jazyk je totiž zcela samostatný jazyk, který má oproti češtině rozdílnou gramatiku a pravidla. Pro uživatele českého znakového jazyka je tedy čeština druhý cizí jazyk, a mívají tak často potíž dobře porozumět psanému textu na internetu nebo v novinách.
Články o aktuální situaci bývají totiž dlouhé a obsahují tolik informací, že je pro ně velmi komplikované se v nich orientovat. Není se čemu divit, vyznat se v nejnovějších a často se měnících nařízeních vlády dělá problémy i slyšícím, pro které je čeština mateřským jazykem.
Bylo tedy potřeba co nejvíce informací překládat do českého znakového jazyka. Což se do určité míry podařilo a Česká televize posílila tlumočení důležitých pořadů, především hlavních zpráv.
Zde se však projevil jeden z největších problémů, se kterým se všichni neslyšící po celou dobu pandemie potýkají. I slyšící si v současné době uvědomují, jakou překážkou v komunikaci je pro ně rouška. Kolikrát jste prosili prodavačku, aby opakovala svou otázku, protože pod rouškou a bez mimiky nebylo rozumět.
Představme si, jak musí být situace obtížná pro osoby nedoslýchavé, kterým rouška tlumí mluvené slovo ještě více nebo pro neslyšící, kteří při komunikaci velmi často využívají odezírání. Mnoho neslyšících se tak kontaktu s cizími osobami vyhýbá nejen kvůli prevenci, ale i z důvodu nemožnosti odezírání pod rouškou.
Podle nařízení mohou lidé, kteří komunikují s neslyšícím, roušku sundat. V praxi se ale často bojí nákazy a roušku si nechávají. Zvýšení hlasu či přehnaná artikulace pod rouškou situaci neřeší.
Nejjednodušším řešením, jak s neslyšícími v současné době komunikovat, je psaní na papír či do mobilu. Podle zkušeností neslyšících ale nejsou lidé někdy nakloněni ani této možnosti.
Problém nastává i v momentě, kdy si neslyšící potřebuje vyřídit důležité záležitosti na úřadech či u lékaře. V těchto případech jim však může pomoci Tichá linka, služba zajišťující zdarma tlumočení českého znakového jazyka a přepis mluvené řeči online.
Při zjišťování, s jakými problémy se za poslední rok setkali, jsme od neslyšících vedle každodenních nepříjemností zaznamenali i případy, kdy byla komunikace znemožněna ve velmi vážných případech.
Jedna neslyšící popisovala příběh svého známého, který se léčil s covidem v nemocnici a byl ve vážném stavu. Zdravotní sestry i lékaři zde mají samozřejmě ochranné obleky a nebylo tedy možno nic odezírat, a z důvodu naprostého vyčerpání nepřipadalo v úvahu ani psát si na papíře. Byl tedy zmatený a nevěděl, v jakém je stavu, ani co se s ním bude dít.
I přes své zážitky jsou ale neslyšící pozitivní. Mnoho jejich zpráv o aktuálních problémech, se kterými se potýkají, končilo přesvědčením, že snad díky pandemii a otevření některých témat společnost více chápe, jak důležité je pro ně odezírání, a jak je nezbytné navýšit počty tlumočníků, aby se k neslyšícím důležité informace dostaly.
Markéta Holá