Je chráněné bydlení dostupné?
Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Nabízí pomoc se stravováním v rámci ubytování, dále pomoc při zajištění chodu domácnosti, při osobní hygieně a také obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Sociální služba chráněné bydlení je nejčastěji určena lidem s mentálním postižením v lehkém a středním stupni postižení. Druhou nejpočetnější skupinou využívající chráněné bydlení jsou lidé s chronickým onemocněním včetně duševního onemocnění.
Dostupnost chráněného bydlení v regionech
V České republice se v současné době nachází téměř 4 000 lůžek v sociální službě chráněné bydlení. Drtivá většina těchto lůžek je však obsazená nebo je na ně poměrně dlouhý čekací seznam. Velké regionální rozdíly nalezneme v nabídce sítě sociálních služeb poskytujících chráněné bydlení.
V celkovém počtu lůžek chráněného bydlení v přepočtu na obyvatele kraje se o pomyslné první místo přetahují Ústecký a Moravskoslezský kraj. Naopak situace je nejhorší v Plzeňském kraji, kde je obecný nedostatek sociální služby chráněného bydlení. V závěsu za Plzeňským krajem je kraj Středočeský, který nedisponuje dostatečným počtem lůžek chráněného bydlení v přepočtu na obyvatele, ale oproti Plzeňskému kraji má širší síť poskytovatelů sociálních služeb.
Současným trendem v poskytování pobytových sociálních služeb je deinstitucionalizace neboli odústavňování. Jeho cílem je přetransformovat velkokapacitní ústavy na pobytové služby, které budou více individualizované díky menším kolektivům klientů. Jednou z možných nástupnických forem pobytové služby je právě chráněné bydlení v podobě individuálního nebo skupinového bydlení.
Obecně panuje přesvědčení, že nejprospěšnější jak pro cílovou skupinu, tak pro většinovou společnost, je ubytování v menších počtech klientů v rámci přímého sousedství v běžné zástavbě mezi zdravými spoluobčany. Přispívá to k větší toleranci a otevřenosti většinové společnosti a lepšímu začlenění lidí se zdravotním omezením do ní.
Stále se ale často setkáváme s chráněným bydlením jako součástí větších pobytových zařízení, jako jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením či domovy pro seniory, kde bývají klienti více odříznutí od okolního světa. Nadále totiž přetrvává praxe velkokapacitních ústavů v odloučených lokalitách, byť se jejich počty omezují. I z toho pravděpodobně vyplývá dělené kapacitní prvenství pohraničních krajů, ve kterých byly za minulého režimu hojně zřizovány ústavy sociální péče co nejdál od zdravé společnosti.
V rámci rešerše jsem za nízkokapacitní chráněné bydlení považovala ty ubytovací objekty, které mají maximální kapacitu 15 klientů, přičemž obecně se za menší skupinové bydlení většinou považuje soužití maximálně 10 osob v jednom objektu.
Přesto to příliš nepomohlo vylepšit výsledky v jednotlivých krajích. V počtu nízkokapacitního chráněného bydlení v blízkosti zdravé populace vévodí Zlínský kraj, jehož výsledek ale není ani zdaleka tak uspokojivý, jak by prvenství v této kategorii mělo přinášet. Pouze 45 % kapacity ubytování v chráněném bydlení je nízkokapacitní povahy. Pokud tedy nejlepší procentní výsledek v republice nedosahuje ani poloviny, je to velice nelichotivé číslo pro prozatímní snahy o deinstitucionalizaci, která trvá prakticky již od pádu minulého režimu na konci 80. let.
Snahy o odústavňování však nepolevují a nezřídka kdy pocházejí přímo od pobytových sociálních služeb, které samy sebe přetvářejí do moderní podoby a přiklání se k více individualizované péči a samostatnějšímu životu klientů. Zároveň se stále budují a otevírají nové lokální projekty nízkokapacitního chráněného bydlení. Níže uvádím jako dobré příklady některé z nich.
Nové chráněné bydlení Krásno
Zlínský kraj otevřel 10. března 2025 nové chráněné bydlení v Krásně nad Bečvou, místní části Valašského Meziříčí. Nové zařízení, vzniklé rekonstrukcí bývalého penzionu, bude provozovat krajská příspěvková organizace Sociální služby Vsetín. Chráněné bydlení je určeno mobilním osobám s mentálním postižením lehkého a středně těžkého stupně ve věku 18–55 let.
Nové chráněné bydlení je rozděleno na dvě domácnosti, ve kterých se může ubytovat až 8 klientů v šesti jednolůžkových a jednom dvoulůžkovém pokoji. Součástí domácností jsou i společné prostory jako kuchyně, obývák či technická místnost. Dostatek soukromí poskytují vlastní sociální zařízení pokojů. Nová sociální služba si klade za cíl zajištění důstojného a samostatného života lidí se zdravotním postižením a umožnění co nejvíce plnohodnotného života.
Kromě Valašského Meziříčí vybudoval Zlínský kraj v posledních dvou letech objekty chráněného bydlení také v Bystřici pod Hostýnem,Vsetíně či Zlíně.
Zdroj: Zlínský kraj
Nový projekt chráněného bydlení v Ostravě
Nové chráněné bydlení pro 12 osob postaví Moravskoslezský kraj v Ostravě – Mariánských Horách uprostřed městské zástavby bytových a rodinných domů, stavba bude hotová zhruba za rok. Projektovaný dvoupodlažní dům v Karasově ulici bude obsahovat 12 jednolůžkových pokojů ve třech samostatných bytech velikosti 5+kk a přiléhat k němu bude i zahrada.
„Pro osoby s mentálním postižením není nic lepšího než jim nabídnout zázemí, kde budou mít své soukromí a možnost učit se postarat se sami o sebe, samozřejmě s pomocí a pod dohledem sociálních pracovníků,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Stanislav Kopecký.
Zdroj: Moravskoslezský kraj
Chráněné bydlení Domov Bez zámků Tuchořice
Další službou, která se „polidšťuje“, je Domov Bez zámků v Tuchořicích, která má v současné době v rámci chráněného bydlení kapacitu 8 klientů. Chráněné bydlení je poskytováno v jednom bytě v centru Žatce a v pronajaté vile v Tuchořicích.
V rámci humanizace zařízení bude snižována kapacita domova pro osoby se zdravotním postižením a část této kapacity bude přetransformována do chráněného bydlení. V letošním roce by měla být započata rekonstrukce žatecké vily, čímž vznikne až 11 lůžek ve třech patrech a velkou zahradou.
„Opustíme pronajatý byt a budeme využívat tuto vilu a druhou v Tuchořicích,“ říká ředitel Domova Bez zámků Martin Nuhlíček.
Monika Šimků
Zdroje:
108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách
Zlínský kraj otevřel Chráněné bydlení Krásno, nabídne domov osmi klientům – Zlínský kraj
Registr poskytovatelů sociálních služeb | MPSV