Je sociální práce profesí, nebo zaměstnáním?

Se změnou obsahu sociální práce se mění i role a status sociálních pracovníků. Z filantropie a dobrovolných humanitních činností se mění v profesi. Z obslužného personálu ve veřejných ústavech sociální péče se vyvinula profesionální služba radící, podporující, pomáhající a zastupující sociálně ohrožené a znevýhodněné osoby.

Profesor Igor Tomeš se ve svém článku Je sociální práce profesí, nebo zaměstnáním dívá na problematiku sporů o profesním charakteru sociální práce a statusu sociálního pracovníka s nadhledem.

Pokládá si, a zároveň na ně odpovídá, několik důležitých otázek, např.: V čem se sociální práce liší od humanistických profesí? Je sociální práce jediným typem profesní práce, nebo je vnitřně diferencovaná? Jaký je v současnosti status sociálního pracovníka? Odpovědi i zamyšlení naleznete právě na stránkách letního čísla.

Pomáháme dětem, jejichž rodič trpí duševním onemocněním, tak zní název odborného článku Silvie Ročovské. Psychiatrické onemocnění totiž představuje riziko pro stabilitu rodiny, a to převážně tam, kde jsou nezletilé děti. Ty jsou často postaveny před novou situaci, které příliš nerozumějí, přestávají být středem zájmu. Dítě však potřebuje svoje prožitky spojené s rodinnou situací sdílet a porozumět jim. V tom pomáhá právě služba pro rodinu a dítě.

V Listech sociální práce s pořadovým číslem 10 najde čtenář i mnoho dalších zajímavých článků. Třetím dílem pokračuje seriál o profesionální zooterapii v sociální práci, druhým pak kazuistiky věnované hospodaření s penězi klientů sociální pobytové služby. Nad univerzálním a základním příjmem jako metodě řešení problémů se pak zamýšlí Táňa Faltisová, nechybí však ani informační servis a další odborné články. Přejeme tedy příjemné čtení.

Veronika Hotová