Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Pohled do regionů v závěru pracovního týdne. Dobrý večer. Jihomoravské firmy se naučily zaměstnávat handicapované. Ti někdy dokonce zachrání podnik před krachem. To je případ hodonínského Spinning Sport Centra, které už si nemohlo dovolit platit vlastní zaměstnance. Ve spolupráci s úřadem práce ale našlo tři zdravotně postižené a ti teď zajišťují celý provoz centra.
redaktorka:
Josef Kropáč začínal v Hodoníně s obchodem s jízdními koly. Později k němu přidal spinningové centrum. Náklady na něj ale na rozdíl od zisků pořád rostly, a tak už si běžné zaměstnance nemohl dovolit zaplatit. Zachránil ho úřad práce a projekt na zaměstnávání lidí s handicapem.
Josef KROPÁČ, majitel Spinning Sport Centra:
Je to trošičku těžší, není to práce se zdravými lidmi. Učíme se navzájem komunikovat, je potřeba vycházet obrovsky vstříc, sem tam někdy je poslat i domů, ale funguje to a hlavně si zvykají klienti, kteří sem k nám chodí.
redaktorka:
Jako první přišel Jan Konečný, vystudovaný psycholog nedávno zjistil, že má Parkinsonovu chorobu.
Jan KONEČNÝ, :
Základ tý práce je nějaký manažerský věci, to znamená řídit ty kluky, objednávat zboží, starat se tady o klienty.
redaktorka:
O dva měsíce pozděj přibyl Patrik Šimeček. Po úraze shodou okolností na kole trpí epilepsií. Tesařinu, které se vyučil, musel pověsit na hřebík.
Patrik ŠIMEČEK, :
Udělám nějaký úklid zběžný, vysát, utřít prach a nádobí.
redaktorka:
Poslední posila týmu Marek Salajka přišel teprve před dvěma týdny. V šesti letech měl nehodu a přišel o obě nohy.
Marek SALAJKA, :
Webové stránky Naplnit a živit, jak chcete, ať jsou prostě v pohybu, ať si toho lidi všímají.
redaktorka:
Na platy všech tří přispívá úřad práce, podpora je štědrá, mezi 10 a 19 tisíci. Jeho projekt Kariéra bez bariér už za půl druhého roku v celém kraji pomohl najít práci pěti stovkám lidí.
Marie CACKOVÁ, ředitelka, Úřad práce JMK:
Rozpočet projektu je 52 milionů korun. Jedná se o záměr podpořit osoby se zdravotním postižením, ale nejen tady tyto, ale samozřejmě i osoby nad 50 roků.
redaktorka:
Projekt má jedinou nevýhodu. V březnu skončí, pak bude muset Josef Kropáč pro své tři zaměstnance hledat nějaký další. Bez trojice pracantů by se už totiž neobešel.
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Podle zákona musí handicapovaní tvořit část zaměstnanců každé firmy, kde pracuje aspoň 25 lidí. Přesně to musí být 4 % zaměstnanců. Firem, které požadovanou kvótu naplňují, je na jižní Moravě téměř osm stovek. Pokud to není možné, musí firma buď odvádět speciální platby na politiku zaměstnanosti, anebo nakupovat výrobky či služby jiných firem, kde naopak pracuje víc než polovina lidí s handicapem. Na jižní Moravě tuto možnost využívá kolem 1600 firem. Zmíněné.
osoba:
Takže Z.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka:
Petr Julina od narození nevidí. Stanislav Boldi přišel částečně o sluch ve svém předchozím zaměstnání. Oba přesto mají práci v oboru a jsou za ni vděční. Jeden pracuje jako informatik pro zlínský magistrát v městském zařízení KLUB Íčko. Druhý jako údržbář v brněnské fakultní nemocnici.
Stanislav BOLDI, zaměstnanec, Fakultní nemocnice Brno:
Když to vidíme v naší republice, tak hodně lidí jsou takoví, že by rádi pracovali, ale nemůžou. Tak já jsem rád, že pracuju.
Petr JULINA, zaměstnanec, Městského stacionáře KLUB Íčko:
Já jsem za práci vděčný a práce mě naplňuje a já jsem rád, že můžu pomáhat postiženým, i když jsem sám postižený.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka:
Dávno už neplatí, že by handicapovaní byli v práci jen do počtu. Na úřadech i v nemocnicích jsou plnohodnotnou pracovní silou. Třeba v brněnské fakultní nemocnici jsou zdravotně postižení i mezi lékaři.
Roman KRAUS, ředitel, Fakultní nemocnice Brno:
Máme ty nejlepší zkušenosti s těmito lidmi, protože dle mého soudu oni si váží práce daleko více než zcela zdraví lidé.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka:
V největším zdravotnickém zařízení na Moravě zaměstnávají 120 handicapovaných lidí, podle zákona by jich ale mělo být dvakrát tolik, stejně tak i další velké úřady limit nesplňují. Většinou to vysvětlují tím, že na dané pozice není dostatek kvalifikovaných pracovníků a využívají tak druhou zmíněnou cestu, kterou jim zákon povoluje, nakupují výrobky z chráněných dílen.
Václav KRÁSA, předseda, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR:
Je to spíš výmluva, zaměstnavatelům chybí určitá trpělivost, aby si vychovali z řad absolventů se zdravotním postižením nové pracovníky.
redaktorka:
O výrobky z chráněných dílen mají spíš zájem nadnárodní společnosti. Čeští podnikatelé si zatím na tento způsob podpory příliš nezvykli.
Iva ZIGMUNDOVÁ, redaktorka:
V HAP Ateliéru vyrábí 4 zrakově postižení třeba košíky, keramiku nebo batiková trička. Firmy je používají jako propagační předměty.
Lenka SOLANSKÁ, moderátorka:
Už jsme říkali, že projekt Kariéra bez bariér skončí příští rok v březnu. Zapojit se do něj může ještě dalších 150 lidí. Úřad práce pak bude usilovat o další evropské dotace, aby stávající ani nově zaměstnaní o práci nepřišli.