PRAHA Osmasedmdesátileté Jarmile z Olomouce neslouží nohy ani ruce.
Kvůli agresivnímu zánětu kloubů se sama nenají, neoblékne ani nepodepíše. K lékaři se dostane jen na vozíku.
Ošetřovatelku si ale nezaplatí. Nemůže. Důvod: příspěvek na péči, ze kterého by si služby uhradila, se vyřizuje pět měsíců. Podle zákona by přitom měla čekat maximálně 105 dnů.
"Žádost momentálně leží u posudkového lékaře. Když jsme se ho ptali, kdy se u nás staví, odpověděl, že neví. Týden nebo dva navíc už prý nás nezachrání," popisuje dcera seniorky, která přestala pracovat, aby seomatku postarala. Na posudkáře chce proto poslat stížnost.
A není zdaleka sama. Podobných případů jsou v Česku desítky. "Každý měsíc dostanu na sedmdesát podnětů od lidí, ochrnutých či jinak postižených, kteří zůstávají bez pomoci. Průměrné vyřízení žádosti trvá od půl roku do devítiměsíců, rekordní čekání na příspěvek na péči trvalo neuvěřitelný rok," popisuje šéf Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.
Další extrém představuje příklad Vladimíra Lipiny z Havířova. Muž přišel během loňské metanolové aféry o zrak – nárok na příspěvek na péči mu přesto úředníci nepřiznali.
Lipina proto na radu právníků chystá žalobu na stát.
Bez nohy, ale zdravá Několikatisícový příspěvek, který stát lidem na péči proplácí, je pro řadu z nemohoucích životně důležitý. Mají si z něj platit ošetřovatele či kupovat nutné pomůcky.
Základní zdravotnické prostředky je přitom přijdou na tisíce. Třeba matrace proti proleženinám stojí kolem patnácti tisíc, stolek do postele tři tisíce. "Jiným lidem sice úřady příspěvek přiklepnou, ovšem špatně. Musejí podat odvolání a případ se vleče dál," doplňuje Lucie Kožnarová, která s radou spolupracuje.
Jako příklad uvádí osmiletou holčičku s amputovanou nohou po onkologické léčbě, které úředníci přiznali jen lehký stupeň závislosti. Dívka je podle nich téměř zdravá.
"Jsou to absurdní případy. Posudkoví lékaři bagatelizují věci, které souvisejí se zvládáním životních potřeb. Třeba vozíčkář, který si otevře bezbariérovou toaletu, podle nich zvládá vykonat potřebu," kritizuje praxi místopředsedkyně NRZP Jana Hrdá.
Lidé by se podle ní měli rozhodně bránit. Když nepomůže stížnost pro nečinnost úřadu na ministerstvu práce, má následovat žaloba ke správnímu soudu. "Nikdo se nemusí bát velkých nákladů, u správního soudu se neplatí poplatky a není tam třeba advokát," popisuje Kožnarová.
Rady sociálních pracovnic padají na úrodnou půdu. Podle statistiky ministerstva spravedlnosti už soudy vyřkly dokonce 744 pravomocných verdiktů u žalob na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Drtivá většina případů pocházela z Prahy. "Statistika přitom ukazuje jen ukončené případy," podotýká mluvčí resortu Robert Schuster.
Desítky dalších kauz mohou řešit jednotlivé krajské soudy.
Více práce, méně úředníků Zákonodárci už proto vymýšlejí, jak systém změnit. "Řešení se hledá. Systém posudkových služeb se musí co nejrychleji změnit," potvrzuje členka sociálního výboru sněmovny Lenka Kohoutová (ODS).
Třeba za hranicemi Česka lidem zpravidla k přiznání příspěvku na péči stačí, že diagnózu potvrdí ošetřující lékař. Nic víc nepotřebují.
Ministerstvo práce zase přijímá nové zaměstnance na úřady práce. Právě tam problém odstartoval. To když loni zkraje roku tehdejší šéf resortu Jaromír Drábek (TOP 09) spustil část sociální reformy a přesunul výplaty příspěvků právě pod "pracáky". Do té doby je rozdělovaly obecní úřady. "Na co ale zapomněl, bylo nabrat k tomu dost nových úředníků, kteří by agendu zastali," konstatoval zástupce odborů Úřadu práce Vlastimil Neuman.
Zatímco na obecních úřadech o dávkách rozhodovalo zhruba 1800 zaměstnanců, na úřadech práce už to muselo zvládnout jen 1650 lidí. "Počty úředníků se proto průběžně navyšují," potvrdila mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.
Mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Jiří Reichl ovšem připomenul, že pouze na počtu úředníků nezáleží. "Důležitá je i rychlost lékařské posudkové služby, která spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení," řekl.
---
Na Drábkovu reformu doplácejí lidé, kteří potřebují příspěvek na péči. Úřady práce ho nestíhají vyřídit
Bez pomoci se neobejdou, na razítko posvěcující příspěvek od státu čekají měsíce
Brzy po svém jmenování zmiňovala ministryně práce Ludmila Müllerová potřebu "efektivnějšího využívání příspěvku na péči". Zatím se však resort potýká spíše s málo efektivním přidělováním. Stovky Čechů dlouhé měsíce čekají na to, než jim úřady přiklepnou dávku, na kterou mají mít nárok.
Co je příspěvek na péči Pomoc určená osobám, které jsou kvůli špatnému zdravotnímu stavu odkázány v běžném životě na pomoc jiných. Z příspěvku se hradí služby, které poskytuje někdo blízký, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov či hospic.
18,39 miliardy korun vydalo loni ministerstvo práce na příspěvcích na péči 20,49 miliardy korun počítá resort, že bude muset vyplatit na příspěvku letos 105 dní by se mělo ze zákona čekat maximálně na vyřízení žádosti 5 měsíců a více přesto čekají na razítko od úřadu desítky Čechů 744 případů už soudy rozhodly ve prospěch stěžujících si žadatelů
Výše příspěvku na péči Příspěvek pro osoby do 18 let / starší 18 let věku činí za měsíc
jde-li o stupeň I (lehká závislost) 3000 / 800 korun
jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) 6000 / 4000 korun
jde-li o stupeň III (těžká závislost) 9000 / 8000 korun
jde-li o stupeň IV (úplná závislost) 12 000 / 12 000 korun
ILUSTRACE SHUTTERSTOCK / ZR