Koncem září se v prostorách Parlamentu ČR uskutečnila mezinárodní konference Neurorehabilitace. Setkání, kterého se zúčastnilo cca 200 českých odborníků a osm významných zahraničních hostů, spolupořádaly Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze a subkatedra Neurochirurgie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Financována byla z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
"Domnívám se, že konference byla skutečně vynikající, protože se jí zúčastnili zdravotnicčtí profesionálové z různých oborů a s různými pohledy na věc. Byli to neurochirurgové, neurologové a celé interprofesionální rehabilitační týmy, tedy lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, psychologové i sociální pracovníci, mezi nimiž byl o tuto akci velký zájem. A zúčastnilo se jí i několik samotných lidí s disability," zdůraznila na tiskové konferenci doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.
Myslete od začátku na kvalitu života
Na konferenci se hovořilo o koordinované rehabilitaci pacientů především s poškozením mozku od akutní intervence až po kvalitní a včasnou rehabilitaci, která u nás zatím hodně chybí. "Jedná se o dlouhý proces, který by měl vést k tomu, aby člověk po traumatickém poškození mozku nebo třeba po cévní mozkové příhodě dosáhl té nejlepší možné kvality života. Od začátku je tedy třeba myslet nejen na diferenciální diagnózu a akutní intervenci, ale i na následnou kvalitu života a dělat vše pro to, aby se ukazovaly a maximálně rozvíjely funkční stránky člověka. Je také důležité si uvědomit, že rehabilitační okno, kdy je možné využívat obrovskou plasticitu mozku, je nejdůležitější v prvním roce po úrazu nebo onemocnění a v tomto směru u nás zatím prohráváme. V České republice máme akutní lékařskou péči či neurochirurgické zákroky srovnatelné s celým světem, ale chybí včasná neurorehabilitace – ta u nás prakticky neexistuje," konstatovala doc. Švestková a představila ergoterapeutku z USA, Dr. Alexandrii Graberovou, manželku bývalého velvyslance USA v ČR.
Ta působí jako ergoterapeutka na jednotce intenzivní péče pro pacienty po traumatickém poranění mozku, což je u nás něco zcela nevídaného. Dr. Graberová zdůraznila především význam pozice tzv. case managera v rehabilitačním týmu. Uvedla, že jde o jednu osobu, na kterou se rodina pacienta může obracet v naprosto všech záležitostech, tedy o velmi významného kontaktního pracovníka, jenž je jakousi "spojkou" mezi multidisciplinárním rehabilitačním týmem a rodinou (okolím) pacienta. Ta se díky němu stává součástí tohoto týmu.
Iktová centra jsou jen první stupeň
Doc. Švestková také uvedla, že ve světě existují iktová i traumatická (pro traumatické poranění mozku) centra. V České republice zatím před deseti lety vznikly čtyři spinální jednotky pro pacienty s transverzální lézí míšní a v roce 2010 byla Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR zřízena centra cerebrovaskulární, jejichž součástí musejí být i včasná rehabilitační lůžková oddělení. V současné době již existuje jejich síť. "Máme deset komplexních a jedenatřicet iktových center, kde postupně začíná fungovat kooperace neurochirurgie, radiodiagnostiky, neurologie a rebabilitace," uvedla doc. Švestková. Dodala, že podle ní v našem malém státě s deseti milióny obyvatel není nutné budovat zvláštní síť center pro pacienty s traumatickým poraněním mozku, kterých je podle statistiky ÚZIS z roku 2010 asi 23 000, ale v rámci iktových center by mohla být vždy jedna stanice pro pacienty s CMP a druhá pro traumatická poranění mozku.
"Nesmírně důležitá je ale právě včasná cílená rehabilitace. Je nezbytné, aby se člověk dostal do péče multidisciplinárního týmu co nejdříve, tedy aby to bylo regionálně dostupné. To je směr, kterým se chceme aktuálně ubírat. Iktová centra jsou jen první stupeň, postupně bychom je rozšířili na centra po poškození mozku. Také proto pracujeme na zákonu o koordinované rehabilitaci, který je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Jde o střechový zákon, který by postupy koordinoval," uvedla doc. Švestková s tím, že podle ekonomických analýz by fungující zákon o koordinované rehabilitaci ušetřil ročně cca 2 miliardy korun. Zatím však v České republice nemáme ani jediné neurorehabilitační oddělení.
Optimistický pohled ze světa
Prezidentka World Federation for NeuroRehabilitation prof. Stephanie Clarkeová ze Švýcarska k tomu však optimisticky poznamenala, že je to možná dobře, protože lze dnes využít zkušeností z jiných zemí, vyvarovat se jejich chyb a zorganizovat vše tak, aby to fungovalo ideálně. "V České republice jsou lékaři na velmi vysoké úrovni, máte i hodně mladých, kteří jsou výborně vzděláni v jednotlivých oborech potřebných pro komplexní rehabilitaci a jsou opravdu motivovaní – neměl by tedy být problém vytvořit kvalitní multidisciplinární týmy, které budou s pacientem pracovat. A když se do toho pouštíte až nyní, mohlo by u vás dojít také k výbornému propojení akademické sféry a praxe. Myslím si tedy, že situace v České republice v tomto směru není černá. Je to stav, kterého můžete využít, aby se koordinovaná rehabilitace mohla od počátku vyvinout na velmi vysokou úroveň," uvedla prof. Clarkeová svou obdivuhodnou češtinou.
Foto: Doc. O. Švestková (uprostřed) s prof. S. Clarkeovou (vlevo) a Dr. A. Graberovou.
Foto: ZN