Kampaň Neohluchni! upozorňuje na trvalé následky poškození sluchu
NEOHLUCHNI! To je název celorepublikové kampaně Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR (SNN ČR), největší organizace pomáhající lidem se sluchovým handicapem. Začíná symbolicky právě dnes – 3. března – na Světový den sluchu. Jejím cílem je upozornit na trvalé následky poškození sluchu. Zaměřovat se bude na osvětu těch nejmenších: dětí a mladých lidí, kteří si mohou poslechem hlasité hudby nenávratně poškodit sluch.
Víte, že při dlouhodobém vystavení hluku, který je vyšší než 85 decibelů, si nenávratně poškozujete sluch?
Svaz neslyšících již čtyři roky chodí pravidelně na základní a střední školy. Ptá se žáků a studentů, jak si chrání zrak. „Nosíme sluneční brýle, to je jasné,“ zní jejich odpověď.
Na dotaz, jak si chrání sluch, je buď ticho, nebo odpověď, že nijak.
„A když jsou koncerty, kde stojíte?“ „Přece v přední řadě u pódia.“
Tím si však zadělávají na budoucí problémy se sluchem.
Na problematiku poškození sluchu upozorňuje i profesor Josef Syka, jedna z osobností vlajkového projektu SNN ČR Jsem jedno ucho, který pro Svaz neslyšících a nedoslýchavých říká: „Hluk je jedním z problémů současné civilizace. Třicet let od revoluce jsem byl poprvé v kině. Vzal jsem vnučky do jednoho pražského multikina. A nepříjemně mě překvapilo, jak hlasité bylo promítání. Jak mohou vystavovat tak malé děti takovému hluku? S kolegy jsem pak navštívil hned několik promítání, kde jsme měřili úroveň hluku v decibelech. A výsledek? Jelikož se používají ekvivalentní hodnoty za určité období, kritická hluku překročena nebyla. Ale! Ve špičkách, které sice byly krátké, avšak jich tam bylo mnoho, jsme naměřili až 110 decibelů! Když jsou malé děti takovýmto špičkám vystaveny často, je zřejmé, že jim to poškozuje sluch,“ varuje profesor Josef Syka z Akademie věd ČR.
A proč je pro člověka sluch tak důležitý? Tento smysl je zásadní nejen v raném dětství při rozvoji řeči, ale je důležitý také pro získávání informací a vytváření mezilidských vztahů.
„Pokud dojde k ohluchnutí, dochází k nejen k informační bariéře, ale také sociální izolaci, která pak často vede k úzkostem, nízkému sebevědomí, pocitům méněcennosti nebo i depresím,“ vysvětluje Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR.
A co nám sluch poškozuje? Podle foniatra docenta Mojmíra Lejsky to jsou hlavně tři faktory.
„Zvýšený hluk nad 85 dB, kouření a používání léků. Každý kuřák má poškozené cévy, tedy i cévy v uchu. Každý lék má vedlejší účinky – a často právě ve vztahu ke sluchu. Chodíme po ulici, kde je hlučná doprava, vrtáme vrtačkami, sekáme. Každý hluk má vliv na sluch. Osobně odhaduji, že až 50 procent populace má zhoršený sluch v důsledku toho, že si ho celý život nechránili,“ říká docent Lejska.
Autorkou kampaně je Veronika Cézová, mluvčí Svazu neslyšících, kterou inspirovala její šestiletá dcera Eliška (v logu). Na mnoha akcích (i dětských) si stěžovala, že ji z hlasité hudby bolí uši. A prosila, aby jí maminka koupila sluchátka.
Veronika Cézová je zároveň autorkou již 117 příběhů lidí se sluchovým handicapem s názvem Jsem jedno ucho, které vyšly knižně (rok 2018: Jsem jedno ucho, 2019: Jsem jedno ucho. Stále!, 2020: Jsem jedno ucho 2020, 2021: Jsem jedno ucho 2021).
Veronika Cézová
