Kapela Tap Tap: Dvojka patří k tomu nejhezčímu v Praze

04.02.2014 16:25

Skupina Th e Tap Tap, která vznikla na půdě Jedličkova ústavu, hraje pod vedením dirigenta Jiřího Ornesta 14 let. Má za sebou řadu tuzemských i zahraničních vystoupení. Jak kapela vznikla, jak volí písně do svého repertoáru nebo co si myslí o bezbariérovosti Prahy 2, jsme se zeptali tiskového mluvčího a člena kapely Ladislava Angeloviče.

- Jak se dala skupina dohromady a jak dlouho už spolu hrajete?

Skupina Th e Tap Tap vznikla v roce 1998 na Domově mládeže TAP pražského Jedličkova ústavu, původně jako volnočasová aktivita studentů tohoto internátu. Postupem času se nám to poněkud vymklo z rukou a začali jsme koncertovat (smích).

- Kdo vymyslel název Th e Tap Tap?

Bývalý civilkář Láďa Švec. Název je odvozen od názvu Domova mládeže TAP. A zároveň je tap takové rytmické slovo a my jsme z větší části rytmická kapela.

- Kapela vznikla v Jedličkově ústavu v Praze 2, vracíte se tam?

Samozřejmě minimálně dvakrát týdně na pravidelné zkoušky, neb tam máme zkušebnu. Ale například před velkým Mikulášským koncertem, který jsme absolvovali ve Státní opeře, jsem tam byl skoro každý den. To víte, chce to hodně cvičení, když vás má přenášet televize přímým přenosem.

- Často vystupujete na festivalech a zúčastňujete se i Vyšehraní. Proč jste tam nehráli v loňském roce?

V termínu konání festivalu jsme hráli například v Ostravě, Tišnově a na United Islands na Střeleckém ostrově. Po této zkušenosti jsme se loni rozhodli udělat Střelecký ostrov alespoň na jeden den bezbariérovým v rámci naší akce Koncert proti strachu (pozn. red.: koncert proběhl 11. září 2011, bezbariérový přístup zajišťovala lodní doprava z náplavky).

- The Tap Tap má za sebou řadu vystoupení v Česku i v zahraničí. Vzpomenete si ještě na to úplně první?

To už asi ne. Ovšem náš poslední výlet do zahraničí si pamatuji velmi dobře. Letěli jsme s ČSA do Španělska reprezentovat Prahu a Českou republiku na Dnech Prahy v Madridu. Kromě toho, že se koncert opravdu povedl, jsme si užili i krásy španělského hlavního města. Včetně návštěvy stadionu Realu Madrid.

- Vaše vystoupení často moderuje Eva Holubová, jak jste se k této spolupráci dostali? Oslovila ona vás, nebo naopak?

Nejsem si úplně jistý, ale pravděpodobně jsme oslovili my ji. Každopádně své moderátorské kolegy rád střídám. Promiskuita v této věci rozhodně není na škodu. V poslední době úspěšně spolupracujeme s Janem Krausem.

- Kapela spolu tráví spoustu času, vyrazíte třeba na pivo, nebo už si lezete na nervy?

Mladší kolegové se scházejí poměrně pravidelně, zejména po vydařených koncertech. Já se občas přidám, ale většinou zvolím "taktický ústup" domů.

- Podle čeho vybíráte písně do repertoáru?

Nemáme vyhraněný styl, část našeho repertoáru, jsou písně převzaté od známých českých i zahraničních interpretů. Část je naše vlastní tvorba. Takto spolupracujeme například s Danem Bártou, Matějem Ruppertem nebo Xindlem X.

- S Xindlem X jste nahráli písničku Řiditel autobusu, o čem je?

Píseň pro nás složil právě zmíněný Xindl X a pojednává o problému našeho bubeníka Marka Valenty, kterého někteří řidiči autobusu s jeho malým kolem, které používá jako kompenzační pomůcku, nechtěli pouštět do autobusu, a to přesto, že přepravní podmínky se situací lidí jako Marek nebo naše spoluhráčka Jitka počítají. Za podpory Dopravního podniku hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Nadace Jedličkova ústavu a dalších partnerů jsme natočili k písni i velmi úspěšný klip. Hlavní roli v klipu má právě náš bubeník Marek Valenta a rolí řidičů se zhostili Vojta Dyk, Xindl X a Dan Bárta.

- Jak hodnotíte bezbariérovost Prahy 2?

Praha 2 patří k tomu nejhezčímu, co může město nabídnout. Má to ovšem malou vadu, protože po historickém dláždění se nejezdí nijak pohodlně a chodníky jsou leckde dosti úzké a často mají sklon do vozovky. Na druhou stranu musím uznat, že ve většině případů se dá nalézt sjezd nebo nájezd na chodník. Vzhledem ke starší zástavbě je to někdy horší s bezbariérovostí budov.

---

Kam vyrazit
na Th e Tap Tap
21. 3. – Lucerna Music Bar –
Koncert proti rasismu
19. 5. – Divadlo v Parku, Praha –
Kunratice
16. 6. – Hudbou pro Unicef, Tišnov

Vzhledem ke starší zástavbě není bezbariérovost Prahy 2 úplně dobrá

Profi l Th e Tap Tap Th e Tap Tap vznikli v roce 1998 na půdě Jedličkova ústavu, kde zkoušejí dosud. Kapela je rozdělena na dvě základní skupiny – sólisty a sboristy. Sboristé hrají pod vedením dirigenta Šimona Ornesta doprovodné rytmy. Sólisté hrají z vlastních notových zápisů upravených podle jejich handicapu a několik členů kapely se střídá ve zpěvu. Záměrem kapely je umožnit co nejširšímu okruhu osob se zdravotním postižením rozvíjet svůj talent. Během existence soubor úspěšně vystupoval v pražských hudebních klubech (Rock Café, Roxy, Archa, kino Aero, Zábradlí), na festivalech (Mezi ploty, Barevný podzim, Rock for People, Vyšehraní, České hrady.cz) i v zahraničí (Německo, Ukrajina). V roce 2006 pokřtil Th e Tap Tap v divadle Archa své CD Hopšidyridy, které soubor natočil společně s ukrajinskou kapelou Huculyk. CO ZAJÍMALO NAŠE ČTENÁŘE

Hrajete na klasické nástroje, nebo je členové skupiny mají upravené? V podstatě se jedná o standardní nástroje. Úspěšně ovšem využíváme nejrůznější elektronické bubeníky. Tyto nástroje generují zvuky různých bicích a perkusních nástrojů. Hra na ně nevyžaduje velkou fyzickou sílu. V poslední době spolupracujeme s firmou Qstore, která nám věnovala tablet iPad 2, na který může pohodlně hrát i člověk s velkým handicapem.

Má kapela stálé členy, nebo se jejich počet mění? Kapela má zhruba dvacet stálých členů, většina z nich jsou absolventi nebo studenti Jedličkova ústavu. Doprovází nás také čtyři

externí hudebníci (tuba, příčná fl étna, piano a saxofon). Kdybych se chtěl stát členem kapely, co pro to musím udělat? Je to vůbec možné? Stačí přijít na zkoušku a mít dostatek disciplíny k pravidelné docházce. Pokud chcete v Tap Tapu vydržet, je to časově poměrně náročné, ale stojí to za to.

Foto: SKUPINU THE TAP TAP tvoří zhruba 20 hudebníků. Před fotoaparát se postavilo 12 z nich. Augustinová, Ladislav Angelovič, Jiří Holzmann, Petr Burda. Dole: Marek Valenta, Jitka Hroudová.
Foto: Horní řada zleva: Šárka Rychnovská, Roman Tefr, Vítek Feller, Šimon Ornest, Ladislav Nagy, Jakub Dvořák. Prostřední řada zleva: Jana
Foto: David Musil

Foto: TISKOVÝ MLUVČÍ a člen kapely Ladislav Angelovič.

Klíčová slova: