Dotaz: Naše Anetka chodí od září do 4. třídy, v tu dobu nastoupila do třídy i nová spolužačka Klárka. Aneta se s Klárkou docela brzo skamarádila, a to i přesto, že spolu nesedí v jedné lavici. Jak jsem pochopila z vyprávění dcery, Klárka měla asi nějaký úraz nebo ji kouslo klíště o prázdninách, když byla ve 2. třídě. Pak byla skoro rok po nemocnicích a různých léčebnách. V současné době je na vozíčku a je vlastně o rok starší než naše Anetka.
Holky chodí do malé vesnické školy, kde je jen 1. stupeň ZŠ. Jednoho dne jsem přišla domů a dcera mi říká, že byl v televizi pořad o canisterapii a podobně postiženém chlapci, jako je Klárka, a ten má prý doma asistenčního psa, který mu pomáhá otvírat dveře, sundávat ponožky, podává mu i mobil ze stolu nebo ze země, když mu spadne. Znala jsem paní, která měla vodicího pejska a byla nadšená, že může bezpečně chodit venku. Během podzimu jsem se potkala s paní učitelkou našich holek a říkala jsem jí o takové možnosti pro Klárku. Sháníme zatím potřebné informace a vhodné kontakty. Zjišťujeme, kdo na takového pejska přispívá, protože jejich výcvik je docela dlouhý a drahý. Chceme si zjistit potřebné informace a pak jít za rodiči Klárky, kteří jsou zavaleni každodenními starostmi a asi jim na podobné pátrání nezbývá čas. Míla Č. Vážená paní Mílo, nejprve mi dovolte poděkovat za váš milý dotaz, ze kterého je cítit zájem a snaha podat pomocnou ruku potřebnému člověku. Psi, kteří jsou používáni jako řekněme "pracovní psi" jakkoli pomáhající člověku, procházejí speciálními výcviky, aby jako dobří pomocníci a společníci skutečně obstáli.
Slovo canisterapie ve volném překladu znamená terapii s pomocí psa a dá se také definovat jako způsob terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka a přitom klade důraz především na řešení problémů psychologických, citových a sociálně-integračních a působení na fyzické zdraví člověka je u něj druhotné. Využívá se jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. Jedná se např. o navazování kontaktu s pacienty a klienty, kteří obtížně komunikují, při práci s citově deprivovanými a zanedbávanými dětmi, autistickými dětmi, mentálně postiženými, v logopedické a rehabilitační praxi, při výskytu apatie, u dlouhodobě nemocných dětí nebo při péči o seniory. Canisterapie má své dělení podle toho, na co je zaměřena, a existují různé stupně kvalifikace pro osoby, které s pejskem pracují.
Vhodní pejsci se také cvičí pro úplně speciální a specifické účely, a to zejména pro osoby se zdravotním postižením nebo seniory. Jde o: * asistenční psy určené pro vozíčkáře a tělesně postižené, * vodicí psy, kteří pomáhají osobám se zrakovým postižením, * signální psy, kteří jsou určeni pro osoby se sluchovým postižením, * signální psy pro osoby trpící záchvatovitým onemocněním/stavy (epileptici, kardiaci…), * psy, kteří jsou speciálně cvičeni pro osoby s kombinovaným postižením, * psy, kteří jsou určeni pro dětské klienty, * psy pro canisterapii.
Psí pomocníci pomáhají lidem se zdravotním postižením, bez rozdílu jejich věku, pohlaví či typu postižení, k návratu do aktivního života, v zapojení do vzdělávacího či pracovního procesu a do běžného života, jsou "komunikačním mostem" na veřejnosti, zvyšují soběstačnost a sebevědomí svých majitelů, jsou připraveni ke službě pro svého majitele 24 hodin denně.
Kolik pořízení takového psa pomocníka stojí? Vodicí pes pro nevidomé je podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením zvláštní pomůckou. O příspěvek na jeho pořízení je možné požádat příslušný úřad práce (ÚP) podle místa trvalého bydliště. Příspěvek je přidělován pouze na psy vycvičené fyzickou nebo právnickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy vodicích psů anebo žadatelem o členství. Co má takový vycvičený pes umět, je pak uvedeno v příloze č. 2, prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu. Cena takového psa "zvláštní pomůcky" se pak pohybuje kolem 250 000 Kč. Na rozdíl od výcviku vodicích psů pro nevidomé není dosud výcvik psů terapeutických či asistenčních hrazen formou dávek, ale je obvykle financován ze sponzorských darů organizací, které je cvičí, takový pes je pak třeba ve výpůjčce od organizace, která ho pro vaše konkrétní potřeby vycvičila.
Organizace, které psy cvičí, můžete kontaktovat telefonicky nebo e-mailem. Postup je obvykle takový, že si vyplníte přihlášku a pracovník organizace si se žadatelem (rodinou) domluví schůzku, kde se mimo jiné řeší i účely, pro které má být pes cvičen. Následuje doba zhruba 1,5 roku výcviku, než je pes do rodiny dodán. Detailnější postupy vám rádi sdělí pracovníci jednotlivých organizací.
Při pořizování takové "kompenzační pomůcky" si rodina Klárky musí opravdu dobře zvážit, zda se jedná o vhodnou variantu řešení. Je i důležité, jaký má samotná Klárka vztah ke psům obecně, zda jsou podmínky pro chov takového psa v rodině vhodné. A každý si navíc jistě uvědomuje, že se nejedná o stroj či pomůcku, ale o živého člena domácnosti, který potřebuje každodenní a pravidelnou péči. Na druhou stranu, žádná jiná kompenzační pomůcka nezajistí tolik opravdové radosti a tak pozitivně naplněný vztah, jako je u člověka a psa.
---
Legislativní rámec
- zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů
- zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů
- vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů
Odkazy na organizace
Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené o. s. http://www.helppes.cz
Občanské sdružení Psi pro život http://www.psiprozivot.cz/
Pomocné tlapky o. p. s. http://www.pomocnetlapky.cz
Středisko výcviku vodicích psů SONS ČR http://www.vodicipsi.cz/
O autorovi: Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice