Kinematograf bratří Čadíků se rozjel, letos jako symbol konce pandemie. Lidé po celé zemi mohou vyrazit do letního kina a přitom pomoci handicapovaným
Letošní ročník Kinematografu bratří Čadíků odstartoval v pátek promítáním filmu 3Bobule ve Struhařově u Prahy. Do konce prázdnin pak objede více než sto třicet českých a moravských obcí a měst. Hned v následujícím týdnu se na promítání pod širým nebem mohou těšit také diváci z Klánovic, Mníšku, Jablonného v Podještědí a Kobeřic u Brna.
Mobilní letní kino, které bratři Čadíkové poprvé vypravili už v roce 1992, letos promítne kromě filmu 3Bobule ještě filmy Havel, Meky a rodinný animovaný film Mlsné medvědí příběhy. Na každé zastávce svých osmi tras Kinematograf zůstane čtyři dny a nabídne postupně všechny čtyři filmy.
Všude tam, kde se večer rozvine filmové plátno, mohou diváci prožít několikanásobnou radost: z kulturního zážitku, ze setkání s ostatními a také z možnosti pomoci handicapovaným. Formou dobrovolného vstupného totiž návštěvníci už třináct let podporují Konto Bariéry – za tu dobu se podařilo shromáždit přes 12 milionů korun, a zlepšit tak život desítkám lidí s postižením.
Tradiční promítání pod širým nebem, kterým bratři Čadíkové zpestřují divákům prázdninové měsíce, se letos nese v duchu pomyslné tečky za koronavirovou pandemií. Zároveň s oslavou vzájemného setkávání chce také ocenit práci zdravotníků, kteří v boji s koronavirem stáli v první linii. Proto se bude v úvodu každého promítání pouštět klip Hippokratova armáda, ve kterém čeští umělci vzdávají hold právě těmto hrdinům.
Vloni diváci formou dobrovolného vstupného přispěli Kontu Bariéry 1 300 000 korun: „Zájem o kulturu a dárcovství neopadl ani v době pandemii, proto doufáme, že také letos bude v hledištích letních kin plno a lidé přispějí na potřeby handicapovaných,“ uvedla ředitelka Nadace Charty 77/Konta Bariéry Božena Jirků.
Prostřednictvím svého Fondu Kinematograf nadace přispívá na rehabilitační a zdravotní pomůcky, které handicapovaným zjednodušují život. Vloni takto pomohli více než šedesáti lidem. Letos by rádi ulehčili – mimo jiné – také devatenáctiletému Zdeňku Píclovi, který v důsledku nemoci ochrnul na ruce i nohy.
„Uvítal bych speciální počítač, abych mohl dál studovat a zůstat v kontaktu se světem,“ přeje si Zdeněk.
Potřebuje také rehabilitaci, bezbariérovou úpravu bytu a auto upravené pro elektrický vozík. „Jednou bych chtěl pracovat, aspoň hlavou...“ plánuje handicapovaný mladík.
Jana Patková