Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
První psací stroj s Breilovým písmem nebo hmatová mapa Evropy. Exponáty výstavy, která připomíná vizionáře Aloise Klara. Ten u nás začal jako první pracovat s nevidomými dětmi. Připomene ho expozice v pražském Karolinu.
Ráchel SKLENIČKOVÁ, nevidomá klavíristka a zpěvačka:
Toto je koncertní sál. Já ho mám strašně ráda, protože se tu hrozně mile rozlejhá akustika a přitom je to tady takové přiměřeně malé.
Petr MEŠKÁN, redaktor:
Studuje s vyznamenáním, svůj talent rozvíjí už 6. rokem na konzervatoři Jana Deyla. Pro nevidomé děti dnes existují dokonce i knihy s obrázky, které si prohlížejí citlivými prsty.
Terezie KOCHOVÁ, pedagožka:
Je to takový pěkný, velmi krátký příběh o přátelství chlapce a rybky a ta rybka touží po tom moři a ten chlapec tu rybku vezme a do toho moře jí dá.
Petr MEŠKÁN, redaktor:
Letos vyšlo už přes 40 podobných knížek. Porota právě vybírá tu nejlepší z nich.
Terezie KOCHOVÁ, pedagožka:
A tady můžete ještě sáhnout na mořské dno.
Petr MEŠKÁN, redaktor:
Vůbec poprvé u nás umožnil nevidovým dětem studium Alois Klar. V roce 1832 založil dodnes fungující ústav a nadaci, a právě o něm a jeho práci je výstava v pražském Karolinu.
Michal STEHLÍK, kurátor výstavy Tys mě vedl ...:
Je znám citát Aloise Klara a vůbec při založení toho ústavu, že nevidomý musí býti veden pevnou rukou, ale v sametové rukavici.
Petr MEŠKÁN, redaktor:
Výstava je přizpůsobena i nevidomým. Popisky jsou Breilovým písmem a exponáty ve vitrínách jsou přístupné i prohlídce hmatem. Nevidomá Ráchel je jednou z těch, kteří ještě po dvou stoletích žijí z dědictví přísného, ale prozíravého vizionáře Aloise Klara. Petr Meškán, Česká televize.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Posledním hostem je předsedkyně Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých Terezie Kochová. Dobrý večer.
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak pro nevidomé děti je obtížné představit si věci, které jsou pro jiné děti běžné. S čím vším se musí počítat při ilustrování knih pro ně?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Nevidomé dítě má skutečně jinou výchozí pozici, co se týká obrázků, protože vidící dítě neseznamujete s tím, že obrázek auta představuje skutečné auto. To je věc taková automatická. Pro nevidomé dítě třeba zrovna to auto je něco, co je velké, co je určitý prostor, ve kterém se může nalézat, kde třeba se pouští písničky a podobně. A když ztvárníte i v hmatovém dvourozměrném provedení auto, tak to malé dítě vůbec nebude rozumět tomu, že tím myslíme úplně to samé, co on zná naprosto jinačím způsobem.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy jste donesla nějaké věci, chtěla jste je mít u sebe, chcete nám, můžete nám na nich něco z toho ilustrovat?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Ano. My tady máme jak knížky, tak tady máme určité hmatové pohádky, které vlastně jsou takovou předchozí fází, aby dítě vůbec porozumělo tomu, že příběh můžeme nějak hmatově doprovázet. Tak zrovna tady teď mám před sebou příběh o strace Jarce a tady k tomu máme hnízdo. Je to opravdové hnízdo, teda vypadá takto opravdové hnízdo a tady k tomu je klec a tady máme krabičku věcí, které ta straka krade a potom teda na závěr toho příběhu ji nalákají na lesklé CD tady do klece a tak ji vlastně chytí a ona musí všechno vrátit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže hmatem a zvukem provázíte to dítě.
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Hmatem a zvukem, ano. A když dítě pochopí tady ten trojrozměrný prostor, tak teprva se můžeme posunout k té dvojrozměrnému zobrazení, ke knížce.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže tím se začíná?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Tím se určitě začíná.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jaké jsou reakce dětí na hmatové knihy s obrázky?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Různé. Knížky, reakce na knížky je vůbec u dětí jsou samozřejmě různé, takže tady v tom případě je to úplně to samé. Některé děti knížky mají velice rády, některé děti naopak vůbec, některé děti jsou spíše sluchové typy, některé spíš hmatové. Takže to opravdu záleží na tom, jaké, na jaké dítě se ptáte.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže některé děti tyto knihy úplně odmítnou, dá se říci stejně jako děti, které vidí.
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Ano, ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Jak jsou ...
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Ovšem ta situace je trošičku jiná, protože ze všech smyslových informací zhruba 80 % přichází zrakem, takže ty děti, ať jsou ten typ spíše sluchový nebo spíše hmatový, musí rozvíjet jak sluch, tak hmat, aby tento deficit vlastně dohnalo, takže stejně se jich to týká.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
A když říkáte, že se jich to týká, ale oni tedy nepřijmou tuto cestu, tak dá se nějak jinak ten deficit dohnat?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Tak některé věci samozřejmě probíhají jinak po celý život, co se dá dohnat, tedy dohnat, to je taková, takové slovo, které úplně k tomu tak nepasuje, ale prostě některé věci přicházejí jinou cestou.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
No a právě kterou, to by mě zajímalo? Jakým způsobem se s tím dá pracovat? Ty jiné cesty ...
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
My tady pracujeme tady na tom projektu hmatových knih už vlastně několik let. A ukazuje se, že i ty děti, které třeba nerady hmatají, se mohou k tomu dostat přes tu sluhovou cestu. Pokud ta pohádka a ten příběh má třeba nějaký vtip, nějaký žert nebo nějaké zvukové prvky, tak to ty děti zaujme a vlastně touto cestou se mohou dostat k tomu hmatu.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Takže hmatové knihy jsou skutečně z toho, co říkáte, poměrně dosti důležité v tom vzdělávání a výchově zrakově postižených dětí.
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Ano, ano.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Vy jste mimo jiné členkou poroty, která vybírá nejlepší knížku pro nevidomé děti. Podle jakých kritérií je vybíráte?
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Teď právě probíhá 4. ročník soutěže tvůrců hmatových knížek, do této soutěže nám přišlo 40 knížek a ta porota, která se sestává ze 4 nevidomých hodnotitelů a ze 3 odborníků, z nich vybírá teda ty nejlepší. Samozřejmě, že na prvním místě je ten hmatový dojem a použitelnost pro nevidomé dítě.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Já vám děkuji za rozhovor, dobrou noc přeji.
Terezie KOCHOVÁ, Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR:
Dobrou noc.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka:
Tak to je úplný konec, zítra zase na viděnou.