V poslední době mě zvláště trápí jeden problém, který se sice sporadicky, ale přece, objevuje v médiích. Jde o sociální politiku této vlády "rozpočtové zodpovědnosti".
Vtelevizi i v novinách se objevují otřesné případy týkající se dopadů současné sociální (nejraději bych to slovo dal do uvozovek) politiky této vlády vůči zdravotně postiženým spoluobčanům. Nedávno seobjevilvtelevizipřípad,kdy posudkový lékař zamítl příspěvek na mobilitu ženě upoutané na lůžko a nepohyblivé. Její dcera se odvolala, načež přišlo zamítnutí v den, kdy dotyčná zemřela. Jindy nebyl uznán příspěvek na mobilitu dívence, jež přišla o nohu, přičemž jako důvod bylo uvedeno, že jimáještě dostatečně dlouhou.
V podobném duchu bych mohl pokračovat. Jak je to vůbec v civilizované zemi možné? V nacistickém Německu řešili problém zdravotně postižených ještě radikálněji, ale tak daleko na tom proboha přece nejsme, také se píše rok 2013...
Škrtem pera
Strana pana knížete, která řídí ministerstvo mající v názvu "sociální věci" se zřejmě rozhodla vypořádat se s problémem zdravotně postižených rázně. Jedním škrtem pera jsou uzdravováni těžce a nevyléčitelně nemocní a invalidé jen proto, aby stát ušetřil prostředky na těch, kteří nemají sílu se bránit, ani peníze na drahé advokáty.
Jeho Jasnost, prezidentský favorit mnoha našich spoluobčanů, je prezentován jako dobrodinec a lidumil. Jeho velký příznivec a podporovatel pan Zdeněk Svěrák na jedné straně okázale vystupuje v televizi na podporu centra postižených Paraple, přičemž mu nevadí, že jeho milovaný kníže předsedá straně, která zdravotně postižené nikterak nešetří. Nenacházím slov, jak nazvat zběsilou aktivitu posudkových lékařů, kteří, poslušni ministerských pokynů a v rozporu s Hippokratovou přísahou odebírají invalidům průkazy ZTP a příspěvky na mobilitu, jak na běžícím pásu a odsuzují ty nejubožejší z ubohých k živoření.
Jsem hluboce přesvědčen, že tato praxe je v rozporu s hodnotami demokracie a humanity, k nimž se hlásím. Všichni slušní lidé by měli proti tomu protestovat. Možná i studenti vystupující proti účasti komunistů v krajích by mohli se stejnou vehemencí a za podpory sdělovacích prostředků protestovat proti antihumánní a antisociální politice této vlády.
Ale to bychom asi chtěli na našich milých mladých, zdravých a slušně zabezpečených spoluobčanech příliš. Více protestovat by měla i opozice a občanské iniciativy. Dlužíme to všichni našim postiženým, bezbranným spoluobčanům, pokud se chceme nazývat lidmi.
Okázalá prezentace různých celebrit na populárních akcích typu "konto Paraple", bohužel nestačí. Kéž by si všichni ti mladí, zdraví, bohatí spoluobčané uvědomili, že tento jejich stav nemusí trvat věčně. Jak říkají věřící: Všeho do času, pánbůh navěky. Atěch, kteří říkají, že "knížemák lidu blíže", bych se rád zeptal, jakého lidu se to týká.