Medicína budoucnosti Malé řezy, neviditelné jizvy, dokonalé protézy a hlavně kontrola
Fokus chronických či stárnoucích pacientů na dálku – točí se v ní miliardy.
Zní to jako sci-fi, pod rukama výzkumníků z katedry kybernetiky pražského ČVUT ale právě vzniká kolečkové křeslo, které bude člověk ovládat pohybem očí.
Stačí, když si předtím nasadí speciální brýle s malou kamerou, která bude přesný pohyb očních zorniček snímat.
Díky takovému zařízení pak budou moci i lidé upoutaní na invalidní vozík zůstat samostatní, což je právě to, co teď medicína budoucnosti řeší vůbec nejvíce. A to na celém světě.
Jen ve Spojených státech se trh pokročilých bezdrátových systémů, které umožňují dálkový monitoring pacientů, od roku 2007 zdvojnásobil: předloni se v něm protočilo téměř devět miliard amerických dolarů a podle prognóz bude nárůst pokračovat.
Když lidé stárnou Vzhledem ke stárnutí populace je totiž jasné, že jen na kapacity zdravotnických zařízení a lékařů a sester do budoucna spoléhat nelze.
Jen v případě Česka se počet seniorů vyhoupne v dalších dvaceti letech z dnešních 16 procent na čtvrtinu celé populace.
"Je zřejmé, že relativně brzy dospějeme do situace, kdy nebude dost lidí, kteří budou moci o nemohoucí pečovat, proto musíme mít k dispozici potřebné technologie," říká Olga Štěpánková z ČVUT a přibližuje, jak funguje vyvíjené robotické invalidní křeslo, které má právě v takových situacích pomoci.
"Zařízení používá dva typy řízení. Buď nepřímé, kdy si člověk vybírá očima z pokynů na obrazovce jako stůj či couvni, nebo přímé, kdy vozík jede tam, kam se dívá," popisuje Štěpánková. Předtím, než se budou moci vyrábět konkrétním pacientům na míru, však ještě musí tým výzkumníků doladit robotovy reakce na náhlé změny intenzity světla.
Nejde ale jen o zařízení pro nepohyblivé pacienty. Dalším odvětvím, v němž se firmy na celém světě předhánějí ještě o něco více, je medicína na dálku.
Často totiž stačí relativně málo a člověk nemusí do ordinace, třebaže je těžce nemocný.
Lékař v telefonu Když si dnes chce člověk zkontrolovat, jak postupuje Alzheimerova choroba u jeho příbuzného, musí nemocného vzít na zhruba hodinovou prohlídku do ambulance a pak čekat na vyhodnocení testů. Brzy však bude stačit, aby pacientovi podali mobil s tak zvanou diagnostickou hrou, jejíž výsledky se automaticky odešlou do lékařského počítače.
A pod podobným dálkovým dozorem mohou být brzy díky moderním technologiím i těhotné ženy, pacienti s cukrovkou, vysokým tlakem nebo obezitou. Použít totiž budou moci například na internet připojené měřiče nebo chytrou váhu.
"Výsledná data se zpracovávají podle medicínských algoritmů a člověk pak na jejich základě dostává i upozornění k případné návštěvě lékaře," popisuje Filip Linhart ze společnosti Sherlog eVito, která patří mezi vývojáře telemedicínských zařízení v Česku.
Na dálku se však stále častěji začínají propojovat také lékaři. Firma 3M už kvůli tomu dokonce vyvinula i Bluetooth systém pro stetoskop.
"Když si jeden odborník není poslechem pacienta jistý, pošle záznam kolegovi a ten mu okamžitě řekne, co si o tom myslí," popisuje Roman Motyka, šéf zdravotnické divize 3M pro Česko.
Technologií, jejichž cílem je, aby pacienti trávili s lékaři jen nezbytný čas, je však více. Ve Spojených státech teď například vědci pracují na systému, který dokáže měřit zhoršující se náladu či míru stresu, a dokonce by na to měl dotyčného i včas upozornit.
Vychází totiž z tepu, potu či dechu a postupně tak může doplnit či částečně nahradit psychoterapeuty. Při dlouhodobějším používání monitorovacího zařízení člověk přesně zjistí, ve kterých chvílích se necítí dobře.
Do budoucnosti zdravotnictví se však nepromítá jen to, co vědcům vzniká pod rukama právě teď. Podobu léčby ovlivňují také poznatky z jiných oborů, které se do medicíny teprve přejímají. Pro příklad: firma B. Braun nyní v nemocnicích testuje speciální roušku, která zastaví krvácení, protože je napuštěná kaolinem. Podobný princip se dosud používal jen u postřelených vojáků.
A z válečných podmínek lékaři přejali také roboty, díky nimž mohou pacienty operovat na dálku.
---
9 MLD. dolarů se v roce 2011 protočilo v systémech, které umožňují dálkový monitoring pacientů.
Hlava, mozek, nervová soustava
Psychologa nahradí senzor Ve Spojených státech vědci testují nové monitorovací zařízení, které vyšle varování, když se člověku zhoršuje nálada nebo se dostává do stresu. Pozná to z tepu, potu, dechu a podobně. Zařízení může pomoci při terapii, ta dosud stála jen na subjektivním vnímání pacienta.
Mobil ohlídá spánek Člověk s poruchami dýchání při spánku už nemusí do speciální laboratoře, kde je pořád plno, k vyšetření mu bude stačit mobilní aplikace Apnoe detection. Pracuje na ní tým na pražském ČVUT.
Míru demence zkontroluje telefon Lékař prohlédne postupující Alzheimerovu chorobu pomocí telefonu. Na portálu se mu totiž zobrazí, jak nemocný obstál při řešení speciálních her s čísly, kostkami či písmeny, aniž by ho musel vidět. Aplikaci připravili na ČVUT.
Srdce
Jak vypěstovat srdce Tým vědců z Masarykovy univerzity v Brně pracuje na tom, jak z lidské kůže vyrobit součástky pro srdce. Do budoucna by tak mělo jít vypěstovat jak "náhradní díly", tak i celý orgán. Sami vědci to připodobňují k programování softwaru počítače.
Nohy
Invalidní vozík rozpohybuje oko Čeští vědci pracují na elektrickém křesle, které lze ovládat zrakem. Vývoj je ve fázi testování.
Břicho
Obezita pod dohledem Chroničtí pacienti s obezitou, vysokým tlakem či cukrovkou mohou být neustále pod kontrolou, aniž by chodili často k lékaři. Sleduje je chytrý krokoměr či tlakoměr, který vyšle signál, až když se v těle něco nestandardního děje. Umožňuje to v Česku vyvíjený systém eVito.
Krvácení zastaví armádní rouška Když se lékařům nedaří uzavřít ránu, přiloží roušku s kaolinem a krev se zastaví. Technologii, která původně sloužila především v armádě, zkouší v nemocnicích společnost B Braun. Mluvící robot Společník k hovorům s opuštěnými seniory nemusí být jen z masa a kostí. Japonský robot Enon dokáže konverzovat o počasí či o dalších volitelných tématech a také vyhledá odjezdy autobusů. Do prodeje šel v Japonsku ve svém prvním provedení v září 2005 za cenu šesti milionů jenů. Váží 50 kilogramů.
Kůže
Rány se nešijí, ale lepí Když chirurgové dokončí operaci, nebudou už muset sahat po klasické niti, ale použijí speciální lepicí pásku. Po ní nezůstávají jizvy a také se za čas sama rozpadne. Na vybraných klinikách ji právě testuje společnost B Braun.
Pád dědečka ohlásí Twitter Studenti na ČVUT vyvíjejí aplikaci, která ohlásí, když se sledovaný člověk přestane hýbat. Varování včetně přesné pozice může přijít jako SMS či jako tweet.
Končetiny
Místo sádry lepidlo Chemici VUT v Brně vyvinuli speciální gel, který může v budoucnu zcela změnit léčbu zlomenin. Lze s ním totiž slepit kosti. Objev je ve fázi testování, do roku 2020 by se ale prý měl začít běžně používat.
Umělá končetina místo lidské Na světě se objevují první lidé, kteří si nechávají dobrovolně amputovat ruce nebo nohy, protože jim nefungují, jak mají – a volí radši mechanické končetiny. Experti je už totiž dokážou vyladit tak, že je ovládají impulzy z mozku podobně jako skutečné končetiny.
Foto:
O autorovi: Michaela Mužíková Julie Daňková, michaela.muzikova@economia.cz julie.dankova@economia.cz