Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
Hudební zážitek z perspektivy nevidomých účinkujících. Při zkoušce ještě vystoupení jako každé jiné. Při koncertě ale už noty nikomu nepomůžou, písně totiž zazní v naprosté tmě.
Tomáš KRAMOSIL, nevidomý účinkující:
Mě na tom nejvíc baví tak především to, že si s chutí zazpívám a celá ta práce, bych řekl, je taková, bych řekl na dobré a velice vysoké úrovni.
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
Nevidomí klienti chrlického Centra sociálních služeb tento týden připravili koncert, při kterém hudebníky neuvidíte. Společně s brněnskými umělci ve tmě zámeckého sklepení návštěvníkům nabídli hudbu tak, jak ji oni vnímají v každodenním životě. A zatímco pro nevidomé se zhasnutím světel nic nemění, pro účinkující vidící je koncert ve tmě novou výzvou. Jejímu překonání pomůže třeba trénink se zavřenýma očima.
František MÁCA, účinkující:
My, kteří jsme zvyklí zpívat normálně ve sborech podle not a tak dále, to znamená, musíme se také ten text naučit, tak jak oni a klobouk dolů.
Miloš PALEČEK, ředitel Centra sociálních služeb; organizátor koncertu:
Těžké je hlavně zpívat bez dirigenta, to je to, co vidíte, že je nutné udat ten tón, akord, počítat třeba 2, 3, 3, 4, oni nevidí, to znamená, dirigent prakticky tady je zbytečný.
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
Tma čekala návštěvníky koncertů už při vstupu do zámeckého sklepení, kde světla zhasla s předstihem. Na místa je přivedli nevidomí průvodci z řad místních klientů. Zapojili se tak i ti, kteří zpěvu tolik nevládnou.
osoba:
Dobrý den. Já vás uvedu na vaše místa v třetí řadě, šesté, páté místo.
Ondřej SCHNEIDER, redaktor:
Jedno měl ale neobvyklý koncert s tím běžným společné, už za světla na jeho konci zazněl uznalý potlesk.