U počítače se zrak nekazí a mrkev na oči nezabírá. Jiří Pašta, přednosta Oční kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha, vyvrací rozšířené mýty.
- Mnozí z nás celé dny koukají do počítačů. Je dnes kvůli tomu více vad očí než dříve?
Žádná důvěryhodná studie nic takového neukázala. To byste musela třeba sto lidí nechat několik desetiletí zírat do počítače a dalších sto let do zeleně a pak to porovnat. Z počítače vady jako takové nejspíš nevznikají, oči se pouze rychleji unaví. A pak bolí, pálí, rudnou. Ale když si odpočnete nebo se vyspíte, jsou zase v pořádku. Dnešní monitory jsou navíc k očím šetrnější, než bývaly staré blikající obrazovky.
- A má nějaký smysl takzvaná oční gymnastika?
Určitě pomáhá proti únavě očí. Zakoulet jimi, podívat se nahoru a dolů, do stran, jemně si promasírovat víčka, podívat se na něco do dálky, třeba alespoň z okna dolů, to všechno očím ulevuje. Samého mě zklidní, když mám možnost se po dlouhé práci u počítače podívat do zeleně, ale je to spíš věc psychiky.
- Může člověk vůbec vznik nějaké oční vady ovlivnit svým chováním?
Lze tak předejít úrazu, a to nejen mechanickému zranění, jako je píchnutí nebo stříknutí chemikálie: těžká poranění umí způsobit třeba laser, ale také slunce. Když se do něho přímo zadíváte, může "vypálit" centrum oka, stává se to i při zatmění slunce.
- Začouzené sklo nestačí?
To je velmi nespolehlivá ochrana, jediné bezpečné sklo je svářečské.
- Mění se nějak výskyt krátkozrakosti?
Krátkozrakých lidí je setrvale asi pět procent, ale opět - žádné věrohodné srovnání minulosti a současnosti nemáme. Ovšem zlepšuje se diagnostika a také dostupnost korigování zraku brýlemi, čočkami, operacemi. Zajímavé je, že některé národy trpí krátkozrakostí více, například Japonci. Nevíme ovšem proč.
- V dětství mi vyhrožovali, že čtením pod peřinou si kazím oči. Je to pravda?
Říká se, že děti nemají číst dlouho ve špatném světle... Jenomže oko je vytvořeno pro vidění a koukat by mělo - ve správných podmínkách, z dostatečné vzdálenosti. Ale ani větší namáhání zraku není spojené s krátkozrakostí, jen s větší únavou očí, případně s bolestí hlavy.
- A co chroupání mrkve? Také nemá vliv?
To je fakt nesmysl (směje se).
- Vypadá to, že více brýlatých je mezi vzdělanějšími lidmi, u nichž se dá předpokládat, že hodně čtou. Nebo je to jen optický klam?
Mám stejný pocit, ale žádná data na to zase nemám. Obecné pravidlo je, že kdo má nějaký handicap, "dostal" naopak něco navíc. Možná tedy mají lidé s refrakčními vadami vyšší IQ.
- Měl by nosit brýle každý, kdo má třeba jen minus půl dioptrie?
Osobně jsem přesvědčen, že ne. S minus půlkou sice v dálce vidíte něco lehce rozmazaně, ale s tím se dá fungovat. Navíc existuje takzvaný fenomén neuroadaptace, což znamená, že si mozek sám do určité míry dopočítává ostrost obrazu.
- Takže je pravda, že předčasným nasazením brýlí oko zleniví a má tendenci se zhoršovat?
V tom nejsou lékaři jednotní. Část je přesvědčená, že krátkozrakost by i u dítěte měla být korigována brýlemi v plné výši. Druhá skupina, ke které patřím já, pacientům v útlém věku dioptrie mírně "podkorigovává" právě o tu půlku dioptrie. Každopádně platí, že má-li dítě dioptrie od útlého věku, zrak se mu většinou do dospělosti ještě zhorší tak jako tak.
- Jakou roli v tom hraje genetika?
Zásadní. Pokud jsou oba rodiče krátkozrací, pak je brýlaté dítě téměř jistota. Pokud je krátkozraký jen jeden rodič, záleží na genetické linii. Když brýle nosí maminka, babička i prababička, pak je pravděpodobnost kolem padesáti procent, pokud jsou brýle v rodině spíš ojedinělé, pak je dědičná zátěž asi pětiprocentní.
- Přestavuje krátkozrakost i nějaká zdravotní rizika?
Rozhodně větší než dalekozrakost. Prodlužuje se totiž stěna oka, ale sítnice nikoli, ta se jen napíná, tím se zeslabuje a praská, což může vést k jejímu krvácení a odchlípení. U lehké krátkozrakosti do minus tří dioptrií se nic neděje, od minus šesti až sedmi dioptrií je naopak pravděpodobnost odchlípení sítnice větší. U těžkých krátkozrakostí může cévnatka na zadním pólu popraskat, dochází ke krvácení do sítnice a později vzniká takzvaná Fuchsova skvrna: postižený přestane vidět centrální oblast zorného pole.
- Takzvaná "pěst před okem"?
Přesně tak, ten výraz to vystihuje dost přesně, člověk pak vidí jen okraje, nikoli prostředek zorného pole, což zásadně zhoršuje život, ač nejde o kompletní slepotu.
- Doporučujete v takovém případě laserovou operaci pro korekci dioptrií?
Pokud je oko poškozené, taková operace mu nepomůže. Ze zdravotních důvodů -například když dochází k rychlému vývoji krátkozrakosti - třeba během jediného roku naskočí o tři čtyři dioptrie -se doporučuje operace, která krátkozrakost zastaví. Pomocí speciálních fibrinových proužků posílíme zadní stěnu oční koule tak, že se přestane prodlužovat, takže oko se - laicky řečeno - přestane dále kazit.
- Zatímco krátkozrakost většinou začíná v dětství, dalekozrakosti - tedy zhoršenému vidění na blízko OE se říká "nemoc stáří". Souvisí opravdu bezprostředně s věkem?
Ne, to je optický klam, s přibývajícím věkem se dalekozrakost jen začne projevovat. Na rozdíl od krátkozrakosti se s ní totiž dlouhodobě dokáže vyrovnávat naše vlastní čočka uvnitř oka: je pružná, umí se zakulatit a tím vadu vyrovnat, v dětství až o dvacet dioptrií. S přibývajícím věkem ale čočka tvrdne, už to nezvládá a člověk pak potřebuje brýle nejdříve jen na čtení, postupně natrvalo.
- Jsou ještě nějaká období v životě, kdy se zrak může výrazněji měnit?
V těhotenství. To se může zrak zhoršit i ženám, které dosud oční vadu neměly. Hormonální změny v těhotenství mají mimo jiné vliv na kvalitu pojiva v oku, zeslabuje se. Do tří dioptrií je riziko minimální, ale u těžší krátkozrakosti může třeba při porodu - konkrétně během tlačení - prasknout céva a poškodit se sítnice. Někdy se proto doporučuje císařský řez, u některých těžkých vad může lékař navrhnout i potrat.
- V jakém případě?
Například žena, která už má na obou očích už zmíněnou Fuchsovu skvrnu nebo popraskanou cévnatku, může po porodu přijít o zrak úplně. Ta volba je samozřejmě na ní, ale potrat je v takovém případě oprávněný.
- Jaká zdravotní rizika přinášejí kontaktní čočky?
Pokud se o ně správně staráte, pak je můžete nosit celý život a nic vám nehrozí. Ale když to řeknu natvrdo: pokud je někdo, s prominutím, prase, táhne v čočkách třeba několik dní nonstop po začouzených klubech a hospodách, nemyje si při manipulaci s nimi ruce, správně je nečistí a nemění, hrozí mu ty nejhorší infekce: v očích se mu může přemnožit takzvaná pseudomonáda nebo i zlatý stafylokok, což může skončit v lepším případě vředem, v horším i perforací a zánikem oka. To je ale extrém.
- A nějaká méně extrémní rizika?
V místě doteku spojivek s rohovkou se množí cévky, což může znamenat v případě poranění nebo operace oka větší krvácení. To už ale zvládáme.
- Jak se stavíte k takovým metodám nápravy očních vad, jako jsou různé preparáty, terapie, cvičení?
Nezříkám se ničeho, co vykáže výsledek. Ať každý zkusí, co chce, ale měl by být schopen včas posoudit, jestli to opravdu funguje, jinak vyhodí hříšné peníze.
- Takže alternativní medicínu nezatracujete?
Česká medicína je velmi logická a vědecká, ale také silně orientovaná na chemii, což je špatně. Psychika některých lidí je schopná akceptovat alternativní způsoby léčby, upravit pochody těla tak, aby to fungovalo - to ovšem platí zejména u alergií nebo psychických onemocnění. Případ, že by se někdo tímto způsobem zbavil dioptrií, neznám.
Foto: * TAKHLE NE. "Pokud někdo táhne v čočkách po začouzených klubech, nemyje si při manipulaci s nimi ruce, správně je nečistí a nemění, hrozí mu ty nejhorší infekce," varuje Jiří Pašta.
Foto: * NECHTE JI. Větší namáhání zraku může způsobit únavu očí nebo bolesti hlavy, ale ne krátkozrakost.
Foto: 1 Lucie Pařízková, 2 PROFIMEDIA