Ve Zlíně ročně hospitalizují na devět set případů. Někteří lidé ale nestihnou přijít včas.
Zlín OE Dvaatřicetiletá Anna Křepelková je jedním z devíti set pacientů, kteří ročně končí v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně v důsledku cévní mozkové příhody (CMP). Až v devadesáti procentech se jedná o mozkový infarkt.
"Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí po onemocnění srdce," informoval primář neurologie Jan Bartoník.
Statistiky mluví jasně. Ve Zlínském kraji tato nemoc postihuje 317 lidí na sto tisíc obyvatel.
Necítila půlku těla
Anna Křepelková netušila, že by mohla dostat mozkovou mrtvici v tak mladém věku. "Bylo to před třemi lety. Začalo se mi dělat nevolno a dlouho mě pobolívala noha. Nepřikládala jsem tomu nijak velkou váhu," vzpomíná Křepelková na začátek nemoci. Nevolnost přikládala stresu v zaměstnání. "Asi za týden jsem přišla z práce domů, sedla si na gauč a v ten moment to začalo," popisuje pacientka. Necítila půlku těla a dokonce nemohla ani mluvit. Její slova potvrzuje i primář.
"Mezi příznaky CMP patří náhlé znecitlivění ruky, nohy nebo tváře, a to obvykle na jedné straně těla. Postižený má problémy s mluvením, může mít závrať, ztrátu rovnováhy. Může se dostavit i silná bolest hlavy nebo také porucha vidění v jednom nebo obou očích," informoval primář.
Přítel našel Annu Křepelkovou po chvilce na gauči a hned jí volal záchranku. "Po příjezdu do nemocnice si už nic nepamatuju," přiznala. Zpětně se dozvěděla, že ležela na ARO a léčili jí pomocí metody trombolýzy.
"V našem oddělení máme kompletně vybavené centrum právě pro léčbu cévních mozkových příhod. Naše pracoviště je jako jediné ve Zlínském kraji schválené pro léčbu trombolýzou, která je nejmodernější léčbou ke zprůchodnění uzavřené cévy v mozku. Účinná je do 4,5 hodiny od příznaků záchvatu mrtvice. To znamená, že do této doby je třeba dopravit k nám pacienta s mozkovou příhodou," řekl Bartoník.
Ostatní pacienti jsou léčeni na jednotce intenzivní péče. Tedy i ti, kteří nejsou vhodní pro trombolýzu. "Můžeme zde totiž podchytit i další komplikace, nasadit potřebnou léčbu a pacienti mají vyšší šanci na lepší zdravotní stav," vysvětlil primář.
Připadala si jako malé dítě
Křepelková se probrala po deseti dnech a život jí znovu začal. Připadala si jako malé dítě. "Učíte se mluvit, chodit a používat celé tělo. Byla jsem bezmocná," vzpomíná na těžké časy. Začala chodit na rehabilitace a postupně se navracet do běžného režimu. Za záchranu díky skvělé práci lékařů je vděčná. Neurologie krajské nemocnice dosahuje už roky velmi dobrých výsledků v léčbě CMP. Úmrtnost na následky mrtvice je zde pod 20 procent, zatímco ve vyspělé Evropě je to nad touto hranicí.
"Díky dobrým výsledkům jsme byli zařazeni do sítě cerebrovaskulárních center, kterých je vČRjen dvacet. Splnili jsme podmínky i v návaznosti na související obory. Těmi jsou neurochirurgie, oddělení zobrazovacích metod, laboratoře, rehabilitace, nukleární medicína," vyjmenoval Bartoník.
Jeho oddělení bude usilovat o nejmodernější metodu odstraňování krevní sraženiny, kterou provádí nejblíže jen v Olomouci, Ostravě nebo v Brně. "Jsou to vysoce specializované výkony, operace trvá osm až dvanáct hodin. Tady není problém management a legislativa, nýbrž kvalifikovaní pracovníci, kterých je málo," uzavřel primář neuroligie. Česká republika patří podle počtu cévních mozkových příhod k zemím s nadprůměrným výskytem. Zatímco celoevropský průměr v počtu výskytu mozkové příhody čítá 141 případů na sto tisíc obyvatel, v České republice je číslo dvojnásobné.
Foto: PRIMÁŘ. Jan Bartoník vede neurologické oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.
Foto: Deník/archiv