Schválně si někdy zkuste domluvit vyřízení ztraceného občanského průkazu bez možnosti slyšet a zatelefonovat si, navádí čtenáře neslyšící Kráťa, tvůrce webových stránek www.kochlear.cz.
Jelikož nic neslyším, internet mi pomáhá hlavně v tom, že mohu spoustu věcí vyřídit elektronickou poštou „od stolu“ a nemusím se plahočit tu na úřad, pak pro změnu objednat k lékaři atd. Dříve jsem tyto věcí vyřídil po telefonu, ale telefonovat již neumím. Respektive číslo vytočit umím a mluvit do telefonu také, ale to je tak vše.
Z legrace všude vykládám, jak by to asi dopadlo. Vytočil bych číslo (nejlépe z mobilu, tam je vidět na displayi, že to zvoní). Po přijmutí hovoru druhou stranou bych slušně pozdravil, přednesl svou věc, chvilku bych počkal, zase slušně pozdravil a zavěsil. No a celou dobu by se ze sluchátka ozývalo stále dokola: „Pro komunikaci v češtině, stiskněte jednotku, for komunikejšn engliš, pres tu…“
Také jsem člověk komunikativní, a protože v reálu se mnou není "žádná řeč" (neslyším a odezírat moc neumím), je pro mne velkým přínosem instant messaging (např. ICQ), kde si mohu jednak pokecat se známými, druhak se tak vyřídí spousta věcí, od domluvení si schůzky až třeba po rychlé počítačové poradenství, jež často poskytuji.
Také musím zmínit odebírání novinek. Pravděpodobně bych propásl, že se například změnil nějaký zákon, pokud by to zrovna nebylo denně 3x za sebou ve zpravodajství na ČT1 (jediné, které má skryté titulky), nebo se někde něco důležitého děje, a takto mám přehled.
I na zapomnětlivost je ona e-mailová komunikace skvělá. Třeba vyřizuji nový řidičský průkaz. Samozřejmě přes e-mail, kdy si vše domluvím (kdy, kam, s čím mám přijít) a je mi odepsáno, že s tím a tím za 3 týdny v ten a ten den. Slyšící si takovou informaci poznamená třeba na papírek. Jenže já mám oněch papírků mraky, jak mi lidi píší a občas vyhodím i takový, kde mám důležitou informaci.
Do e-mailu (takové si schovávám) se mohu kdykoli podívat. A třeba výrobky, či trendy. Neumím si představit, že bych přišel do obchodu, chtíc nový mobilní telefon a řekl prodavači: "Prosím Vás napište mi, co se teď vyrábí a kolik co kde stojí, já totiž neslyším a musí se mi to napsat, děkuji." Tyto věcí si zjistím předem na internetu a do obchodu už jdu s určitou představou.
Dalo by se tedy říct, že je pro mě a jistě i pro další sluchově postižené internet často hlavním zdrojem informací a komunikace s druhými. Schválně si někdy zkuste domluvit vyřízení ztraceného občanského průkazu bez možnosti slyšet a zatelefonovat si.